Novinka EkoWATTu
Sledování spotřeb energií ve veřejných budovách - aneb jak na Energetický management jednoduše a smysluplně
9. 12. 2017
Jak šetřit energií – a jak raději ne
Sledování spotřeb energií ve veřejných budovách - aneb jak na Energetický management jednoduše a smysluplně
Ing. Karel Srdečný, energetický auditor
Paní A. každý den obchází areál domova pro seniory a do tlustého sešitu zapisuje údaje z vodoměrů, plynoměrů a elektroměrů. Areál má několik budov a denní obchůzka jí zabere skoro hodinu. K čemu tolik námahy? Celkem k ničemu. Údaje ze sešitu už se dál nijak nevyhodnocují, jen občas je paní A. sečte a porovná s došlou fakturou. Zdědila tuhle práci po svém předchůdci a netroufne si remcat.
Tak takhle ne! Údaje o spotřebě jsou velmi užitečné. Pokud se s nimi umí zacházet. Například náhle zvýšená spotřeba vody ukazuje v lepším případě na protékající záchod, v horším na prasklou trubku. Obojí je třeba opravit co nejdříve. Nečekaně vysoká spotřeba plynu v pondělí říká, že někdo zapomněl po víkendové akci v kinosále vypnout topení a vzduchotechniku. Pokud by se na to přišlo až při další akci za dva týdny, stálo by to na energiích skoro tolik, jako plat paní A.
Sledování a vyhodnocování spotřeby patří k modernímu způsobu provozování budov. Je to základní součást tzv. energetického managementu. Energetický management umožní sledovat a řídit spotřebu, snižovat náklady a rychle reagovat na poruchy a problémy. I když na energetický management existuje mnohastánková mezinárodní norma ISO 50001, většinou stačí používat selský rozum. Je spotřeba v letošní zimě podobná, jako v těch minulých? A byla minulá zima mírnější než letošní? (Ano, na Moravě byla zima 2015/2016 asi o 5 % mírnější než 2016/2017; v Čechách byla téměř stejná).
Tužka a tlustý sešit jsou zbytečné. Dnes není problém odečítat měřidla dálkově, s automatickým přenosem a ukládáním dat, vyhodnocováním a hlášením poruch.
V domově M. mají vlastní trafostanici a platí měsíčně poměrně vysoké částky za povolený odběr. Kdyby překročili tzv. čtvrthodinové maximum odběru, platili by pokutu. Proto si raději sjednali odběr vyšší, aby ho nikdy nepřekročili.
Tahle strategie tady není moc chytrá. Analýzou spotřeby se dá snadno zjistit, kdy je potřeba jakého výkonu a s dodavatelem se dá dohodnout zvýšení v těch měsících, kdy je odběr nejvyšší (například v létě, kdy běží klimatizace). Dokonce může být levnější jednou ročně zaplatit pokutu za překročení, než celý rok platit za nepotřebnou rezervu. Bez jakékoli investice tak lze snížit náklady o desítky tisíc Kč ročně.
Ústavu sociální péče X. sehnal zřizovatel dotaci na solární systém pro ohřev vody. V projektu se ale zapomnělo na měření. Nikdo tedy neví, kolik energie se ušetří. Dokonce není jisté, že systém vůbec funguje – jakýkoli monitoring chybí a lézt na střechu se nikomu nechce. Když bylo potřeba vykázat dotačnímu orgánu dosaženou úsporu, zřizovatel zfalšoval zprávu.
Ředitel ústavu má teď obavy z kontroly, která by to mohla zjistit. Zástupce zřizovatele bohorovně tvrdí, že bez měření se nedá nikomu nic dokázat. Ředitel by rád dal věci do pořádku a monitoring nechal dodatečně namontovat. Ale dodavatel solárního systému, který vysoutěžil zakázku za nejnižší cenu, už se dnes ke své práci nehlásí a ostatní firmy nemají chuť převzít odpovědnost za zásah do cizího systému. Z původně ukázkového projektu je dnes průšvih.
Dětský domov V. získal dotaci na zateplení a výměnu oken. S rekonstrukcí byla spousta starostí, které neskončily kolaudací ani vyúčtováním dotace. Po prvním roce provozu chtěl dotační orgán doložit, že v domově opravdu ušetřili 40 % tepla, jak uvedli v žádosti. Jenže podle faktur ušetřili jen 10 %! Jak to? Copak zateplení nefunguje?
Problém byl v tom, že po zateplení nikdo nesáhnul na regulaci vytápění. Kotelna „nevěděla“ že je objekt zateplený, a topila vesele dál, jako předtím. Teprve po novém vyregulování systému se spotřeba tepla snížila, dokonce o něco více, než byla vypočtená hodnota. Tím, že se o spotřebu nikdo nezajímal, přišlo se na tento problém pozdě. Podařilo se to naštěstí vyřešit a domov nemusel dotaci vracet.
Podobných případů ale existují desítky. Proto třeba Operační program Životní prostředí dnes vyžaduje povinné zavedení energetického managementu tam, kde dává dotace na zateplení.
Teprve po vyregulování systému se projevil přínos zateplení naplno.
Energetický management je součástí moderního způsobu provozování budov. Problémy odhalí hned na začátku, předejde plýtvání energií i lidskou prací. Díky energetickému managementu se dají výdaje za energie snížit o 5 až 30 %. U provozů s výdaji za energii v řádu milionů Kč se jeho zavedení určitě vyplatí.