Poradna i-EKIS

Dobrý den,
jsme nemocnice s roční spotřebou tepelné energie cca 40 Gj/rok. Máme vlastní kotelnu pro výrobu tep. energie. Vztahuje se na nás energetický audit od 1.7. 2015?
Děkuji za odpověď.


[ 19.8.15 - dotaz číslo: 60167 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov ]

Vážený pane,

spotřeba 40 GJ/rok je pro nemocnici podezřele nízká, to by odpovídalo zateplenému rodinnému domku. Pokud opravdu máte takto nízkou spotřebu, audit dělat nemusíte.

Hranice spotřeby, od které vzniká povinnost zpracovat energetický audit (EA) je různá pro soukromé subjekty a pro veřejné organizace (města, obce, kraje, stát a jimi zřizované subjekty).

Dá se to shrnout takto:
1/ pokud nakupujete na jedno IČO více než 1 500 GJ ročně (plyn+teplo+elektřina), musíte udělat en. audit - platí pro veřejné subjekty.
2/ pro soukromé subjekty je hranice 35 000 GJ/rok
3/ audit se týká jen budov, kde je spotřeba vyšší než 700 GJ. To znamená, že pokud budete mít třeba 10 budov se spotřebou 600 GJ, nemusíte dělat žádný audit, i když součtová spotřeba je 60 000 GJ.
4/ dále nemusíte mít audit pro budovu, která má PENB a kde je uvedeno, že náročnost na vytápění je v kategorii C nebo lepší.
5/ en. audit musíte mít zpracovaný do konce roku 2015.



S pozdravem
F. Macholda, K. Srdečný

[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,v zák. 406/2000 Sb. je v základních pojmech uvedeno, že se míní "ucelenou částí budovy podlaží, byt nebo jiná část budovy, která je určena k samostatnému používání nebo byla za tímto účelem upravena".
Dále v § 7a odst. 2 bod a)3. se uvádí, že zajistit zpracování průkazu je vlastník povinen mj. "od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy".
V naší firmě, která z větší části pronajímá svůj výrobní areál mnoha nájemcům, jsou vesměs stoleté budovy, bývalé haly a sklady, a zde se pronajímají jak jednotlivé místnosti, tak i celé soubory místností.
Lze tyto pronajímané "celky" považovat za "ucelené části budovy" dle tohoto zákona?
Vztahuje se na to uvedená povinnost od ledna 2016? Děkuji.
[ 14.8.15 - dotaz číslo: 60143 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov ]

Vážený pane,
domnívám se, že ucelenou částí nebytové budovy může být kancelář, sklad, dílna a jiný prostor, který užívá výlučně nájemce. Je to analogické s pronájmem bytu v bytovém domě.
Povinnost předložit PENB zájemcům o pronájem od 1.1.2016 platí pro nově uzavírané smlouvy. Pokud jen prodloužíte smlouvu uzavřenou před tímto datem, PENB být nemusí. Pokud pronajímáte celou budovu, pak tato povinnost je již od roku 2013.
S pozdravem
F. Macholda, K. Srdečný
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, popisuji internetové zdroje použitelné pro spotřebitele pro Průvodce odpovědnou spotřebou. Vždy píši zdroj a jednou větou, kdo za ním stojí (neziskovka, o.s. atd.), ale nevím, jak bych měla charakterizovat portál - o čem to je
www.infoenergie.cz
Nikde jsem na stránkách nedohledala, nějaké představení "o nás" či tak nějak, kdo je provozuje

Můžete mi, v tomto poradit, prosím?
[ 14.8.15 - dotaz číslo: 60139 - téma: Ostatní ]

Dobrý den,
portál http://www.infoenergie.cz/ přímo neuvádí, kdo ho provozuje. To nebudí důvěru. Kontaktní adresa, mail a telefony odpovídají firmě AZOL s.r.o. IČO: 26939444. Tato firma nabízí na stránkách www.infoenergie.cz/ komerční služby, např. zpracování energetických auditů. Tato firma také uvádí www.infoenergie.cz jako svoje webové stránky, viz např: http://rejstrik-firem.kurzy.cz/26939444/azol-sro/

Některé části webu poskytují dosti neaktuální informace, spotřebitelských informací zde moc není. Na webu je i seznam partnerů sekcí, partneři za to provozovateli platí. http://www.infoenergie.cz/web/root/energy.php?nav01=221 Některé části webu jsou dostupné jen platícím uživatelům.

Jde tedy o komerční web, provozovaný soukromou společností.

S pozdravem
F. Macholda, K. Srdečný

[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, chci se zeptat, jak je to aktuálně s povinností štítkování ohřívačů vody. Ne internetu nacházím rozdílné informace, zda je to či není povinné.
Děkuji za informaci.
[ 12.8.15 - dotaz číslo: 60087 - téma: Legislativa ]

Dobrý den, povinnost štítkovat ohřívače vody se měnila:

1/ V ČR se štítkovaly od roku 2004 (pouze elektrické bojlery), pokud vím, tak v EU se v té době neštítkovaly, šlo o národní požadavek.
2/ Později se to zrušilo.
3/ V současné české vyhlášce 337/2011 nejsou bojlery uvedeny = nemusí se štítkovat
4/ Od září 2015 se bojlery mají štítkovat v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ale pokud vím, v české legislativě tato směrnice dosud implementována není = nemusí se štítkovat. Ani jsem nedohledal. že by se chystala nějaká nová vyhláška. Samozřejmě někteří výrobci štítkovat budou, protože to mají povinné v jiných zemích EU, tak pro ně není problém ten štítek dát na výrobek pro český trh.

Takže stav v srpnu 2015 je: není vyhláška, není povinnost štítkovat. ČR může mít problém s EU, ale výrobce a spotřebitele to zajímat nemusí.

Totéž platí o štítkování kotlů a tepelných čerpadel. Evropská směrnice to vyžaduje od září 2015, ale v české legislativě zatím není tento požadavek zaveden.

S pozdravem
J. Truxa, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
na stránce "https://www.mpo-efekt.cz/cz/energeticke-expertizy/energeticky-audit" je k dnešnímu datu jako třetí odstavec odspodu uveden tento text:
"Z povinnosti zpracování energetického auditu jsou vyjmuty budovy, pro které bylo provedeno hodnocení energetické náročnosti a vystaven Průkaz energetické náročnosti budovy."

Je toto správná informace? Pokud ano, která právní norma ji uvádí?
Děkuji.
[ 12.8.15 - dotaz číslo: 60094 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov ]

Vážený pane,

povinnosti ohledně en. auditu jsou uvedeny v zákoně č. 406/2000 Sb., §9.

Z něho vyplývá, že povinnost zpracovat en audit nemáte v těchto případech:
1/ spotřeba energií v budově nebo areálu (součet všech energií nakupovaných na jedno IČO) je nižší než 35 000 GJ (9 722 MWh) za rok (hodnotí se poslední 2 kalendářní roky); pro veřejné budovy (jejichž zřizovatelem je stát, kraj či obec) je to 1 500 GJ (417 MWh) za rok.
2/ spotřeba konkrétní budovy je nižší než 700 GJ (194 MWh) za rok - viz vyhl. 480/2012 Sb., §2
3/ máte zaveden systém managementu hospodaření s energií (ISO 50001)
4/ máte zaveden systém environmentálního řízení (ISO 14001)
5/ budova splňuje požadavky na energetickou náročnost na vytápění (prokazuje se Průkazem energetické náročnosti budovy).

Text na webu MPO vychází ze staršího znění zákona. Bylo by vhodné doplnit, že nestačí zpracovat Průkaze energetické náročnosti budovy, ale záleží i na výsledku hodnocení.

Přejeme hezký den!
J. Truxa, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda pro životní prostředí má nějaký smysl doporučení "neperte v době špičkové spotřeby elektřiny?" , pokud ano, tak mi, prosím, napište jaké. Často se to v materiálech ekoporaden objevuje, ale nejde jen o úsporu financí spotřebitele?

[ 10.8.15 - dotaz číslo: 60021 - téma: Elektřina ]

Dobrý den, děkujeme za váš dotaz.

Jde v první řadě o úsporu peněz. Rozdíl v ceně vysokého a nízkého tarifu je cca 2 Kč/kWh, současné pračky mají spotřebu na jedno praní 0,5 až 1 kWh, za rok je to tedy okolo 200 Kč.
Vliv na životní prostředí je zanedbatelný (zejména v ČR). Teoreticky je snížení odběru ve špičkách pozitivní, protože pro výrobu el. ve špičkách se používají i méně efektivní elektrárny. V praxi se nemá smysl tím zabývat, doba kdy je opravdová (fyzikální) špička vůbec nemusí odpovídat době "špičkového" tarifu pro spotřebitele. I v době maximálního odběru elektřiny se část elektřiny vyváží (např. 10.12.2014, kdy byla největší špička, se vyvezlo 5% výroby elektřiny).

Přejeme hezký den!
F. Macholda, K. Srdečný
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Hledání vhodné řešení vytápění (použití vhodného kotle ) pro novostavbu RD. Plynová / el. přípojka u hranic pozemku. V novém RD bude krb. Také bych rád provedl kombinaci s FVE, jelikož v tomto oboru pracuji. RD bude patrový. Také bych rád probral možnost využití dotace pro pasivní dům. Moc se v dotacích neorientuji, tak nevím o co vše lze zažádat při stavbě RD. Děkuji

[ 28.7.15 - dotaz číslo: 59778 - téma: Vytápění, Dotace a financování projektů ]

Vážený pane, protože okruh Vašich otázek je poměrně široký, bylo by nejlepší probrat základní možnosti na osobní bezplatné konzultaci v našem středisku EKIS v Praze nebo Č. Budějovicích. Termín konzultace prosím domluvte telefonicky.

Praha: tel.:266 710 247
Č. Budějovice: tel.:774 697 901

S pozdravem
F. Macholda, K. Srdečný
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
prosím o radu. Řeším otázku, jak má podnik (který splňuje parametry velkého podniku) provést EA pro své prodejny, když je má všechny v pronájmu? Jak postupovat? ISO 50001 ani 14001 nepřipadá v úvahu. Předem děkuji.


[ 4.7.15 - dotaz číslo: 59061 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov ]

Vážená paní,
zákon č. 406/2000 Sb. rozlišuje budovu a energetické hospodářství (kotelna, zdroj tepla, větrací systém atd.). Zákon dává povinnost velkým podnikům zpracovat en. audit i pro UŽÍVANÉ energetické hospodářství, ale nikoli pro užívané budovy. Pokud jste v nájmu, energetický audit by se týkal jen toho, co v budově vlastníte (např. chlazení) a nebo užíváte na základě nájemní či jiné smlouvy (např. vzduchotechnika, kotelna).
Zdroj tepla (kotelnu) obvykle užívá majitel budovy a přeúčtovává náklady na teplo nájemci.
Naopak třeba u vzduchotechnika a chlazení za provoz může zodpovídat nájemce, v tom případě se audit týká i těchto pronajímaných zařízení.
Záleží na konkrétní situaci, co vše provozuje majitel budovy a co nájemce.

Přeji hezký den!
J. Truxa
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat:

1.pro stanovení obálky budovy PENB, kde je přesně definován rozsah definice, za co se považuje úprava vnitřního prostředí.
jestli je to jak vytápění, větrání, osvětlení atd. nebo jen vytápění.

2. mam hlavní budovu, k ní přičleněnou malou budovu, ve které nejsou umístěny radiátory. Hlavní tepelná obálka probíhá kolem obvou společně dokola. Bude tato malá budova zahrnuta od obálku budvy resp. systémová hranice bude kolem obou.

dle následujícího tvrzení: Prostorem s upravovaným vnitřním prostředím může být i temperovaný prostor (viz ČSN 73 0540–2, str. 7), což je uzavřený prostor nesloužící pobytu osob, kde je v zimním období teplota vzduchu záměrně nižší než v navazujícím prostoru vytápěném a vyšší než výpočtová teplota venkovní. Temperovaný prostor je buď cíleně vytápěn nebo nepřímo pomocí tepelných ztrát navazujících prostor.

2. Mám halu, která není vytápěná, jen osvětlení, větrání. Mám spočítat průkaz PENB. Jak se tedy k této úloze postavít a stanovít obálku budovy a energeticky vztažnou plochu?

Děkuji

[ 17.6.15 - dotaz číslo: 58736 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov ]

Vážený pane,
zákon č. 406/2000 Sb. neuvádí explicitní definici úpravy vnitřního prostředí.

V PENB se stanovuje energetická náročnost budovy, která je definována v §2 odst. f):
"energetickou náročností budovy [se rozumí] vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení"

Z toho lze odvodit, že do PENB zahrnete i prostory, kde se netopí, ale větrá, případně chladí či zvlhčuje/odvlhčuje se vzduch aj. To platí i o temperovaných prostorech - zákon nerozlišuje, na jakou teplotu se vytápí/temperuje/chladí.

Pokud je část budovy nevytápěná/nevětraná, pak lze tuto část chápat jako budovu, kde se nepoužívá energie k úpravě vnitřního prostředí. Podle § 2 odst. p) nepodléhá taková budova (resp. část budovy) povinnostem stanoveným v zák. 406/2000 Sb. Systémová hranice by tedy probíhala na vnějším povrchu vnitřní stěny, která odděluje vytápěný (temperovaný) prostor od nevytápěné části. To je i v souladu s vámi citovanou částí normy.

Pokud máte halu, kde se větrá pomocí vzduchotechniky, pak jde o prostor, kde se využívá energie k úpravě vnitřního prostředí (teplota, vlhkost, koncentrace CO2 a další). V tom případě můžete zpracovat PENB, kde zohledníte energetickou náročnost budovy dle §2 odst. f) zákona. Energeticky vztažnou plochu stanovíte dle §2 odst. r): "celkovou energeticky vztažnou plochou [se rozumí] vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy".

Upozorňujeme, že zákon může vykládat pouze soud. Ani ministerstvo, ani SEI, ani právník. Výše uvedený výklad zákona je takový, jak ho chápeme my a rozhodně není nijak právně závazný.

Přejeme hodně úspěchů!
F. Macholda, K. Srdečný





[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
můžete mi prosím sdělit, jak je to aktuálně dnes / 08.6.2015 / s povinností
instalace měřidel tepla v panelových domech ?
Konkrétně - náš malý panelák, z roku 1973, původně kotelna na koks,nyní na plyn.
Vytápí pouze náš dům o 18 byt.jednotkách.
Doposud bylo roční zúčtování prováděno dle m2.
Všichni nájemníci jsou členové družstva,3 vlastníci bytů, ostatní v nájmu.
Nemáme žádné Sdružení vlastníků.
Nemáme a nikdy jsme neměli nainstalována žádná měřidla na topení.
Je povinností SBD měřiče instalovat?
A nejen instalovat, ale také podle nich účtovat spotřebu tepla?
SBD tvrdí, že nikoliv.
Stávající účtování je velmi nespravedlivé.

Jak mám rozumět novele zákona, kde se píše, že měřidlo se nemusí instalovat tam,kde se to nevyplatí?
Děkuji
[ 15.6.15 - dotaz číslo: 58520 - téma: Ceny energií, účtování tepla ]

Dobrý den,
povinnost instalovat měřiče tepla má majitel domu, nezáleží na tom, zda jde o SVJ nebo jiný typ vlastníka.

Nemáte ale povinnost účtovat teplo podle náměru měřičů. Pokud se všichni nájemci bytů shodnou na jiném postupu (třeba účtování podle podlahové plochy), pak nemusí brát ohled na výši náměrů.
Pokud se ale nájemci bytů neshodnou (nestačí většinová shoda, musí souhlasit všichni), pak se postupuje podle vyhlášky o účtování tepla, č. 372/2001 Sb.. Vyhláška stanoví postup, podle kterého se náklady na teplo účtují podle podlahové plochy (základní složka ve výši 40 % celkových nákladů) a podle náměru indikátorů (60 % celk. spotřeby).

Výše uvedené vychází se zákona č. 67/2013 Sb., jehož §6 stanoví:

(1) Náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se VŠEMI nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním VŠECH vlastníků jednotek. Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.
(2) Nedojde-li k ujednání, rozúčtují se náklady uvedené v odstavci 1 podle právního předpisu, kterým se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Tím je míněna Vyhláška č. 372/2001 Sb., podle níž se náklady na teplo účtují podle podlahové plochy (základní složka ve výši 40 % celkových nákladů) a podle náměru indikátorů (60 % celk. spotřeby).

Přejeme příjemné bydlení!
F- Macholda, K. Srdečný
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den.
Prosím o radu jak postupovat. Syn bydlí v činžovním domě se 3 byty. Každý byt v jednom podlaží. Jím pronajatý byt se nachází uprostřed. Každý z bytů je napojen na dálkové topení, přívody a měření jsou samostatné. Pouze synův byt je plně obýván horní a spodní patří majiteli. Horní byt není obýván vůbec, spodní jen částečně, téměř bez vytápění.
Z jejich bytu dochází proto k prostupu tepla do horního bytu a naopak podlaha je ochlazována nevytápěným spodním bytem. Mají nárok na snížení platby za vytápění z důvodu prostupu tepla do vlastníkem neobývaných částí domu?
Majitelky domu tvrdí, že jsou soukromé osoby a vyhlášky o teple se na ně nevztahují. Já sama se pracovně výpočtem tepla pro dodávky do bytů zabývám, ale s jedná se o družstva, SVJ a nebo městské byty. S takovýmto případem nemám zkušenosti.
Děkuji za odpověď.
[ 11.6.15 - dotaz číslo: 58559 - téma: Ceny energií, účtování tepla ]

Vážená paní,

při rozúčtování nákladů na teplo mohou nastat dva případy:

1/ Všichni nájemci se dohodnou na nějakém postupu, třeba tak, že teplo se bude účtovat podle náměru jednotlivých kalorimetrů. Je potřeba souhlas všech nájemců, nikoli většiny.

2/ Nájemci se nedohodnou, v tom případě se náklady na teplo rozúčtují podle vyhl. č. 372/2001 Sb.

Výše uvedené vychází se zákona č. 67/2013 Sb., jehož §6 stanoví:

(1) Náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se VŠEMI nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním VŠECH vlastníků jednotek. Změna způsobu rozúčtování nákladů na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.
(2) Nedojde-li k ujednání, rozúčtují se náklady uvedené v odstavci 1 podle právního předpisu, kterým se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Tím je míněna Vyhláška č. 372/2001 Sb., podle níž se náklady na teplo účtují podle podlahové plochy (základní složka ve výši 40 % celkových nákladů) a podle náměru indikátorů (60 % celk. spotřeby).

Může nastat speciální případ, a to když jsou kalorimetry v bytech vedeny jako fakturační měřidla. V tom případě by ale měli jednotliví nájemníci vlastní smlouvu s dodavatelem tepla a rozúčtování tepla by se neprovádělo.

Přejeme hodně úspěchů!
F. Macholda, K. Srdečný

Děkuji za odpověď. To co uvádíte úplně neřeší můj případ. Jde o to, že měřídla jsou fakturační. Z toho by mohla vyplývat, že není žádný problém. jde o to, že v průběhu trvání nájmu došlo k vyklizení bytů nad a pod naším bytem. Na jejich lměřidlech tudíž není žádný náměr, naopak u našeho bytu se množství odebraného tepla zvýšilo. Prakticky vytápíme byty nad námi i pod námi. Je toto nějak řešitelné?
Děkuji

Vážená paní,
pokud jsou měřidla tepla pro byty fakturační, není možné nárokovat nějakou slevu. Je to obdobné, jako kdyby každý byt měl vlastní plynový kotel - taky se platí za spotřebovaný plyn, bez ohledu na to jak se topí v okolních bytech. To je zcela běžná situace.
Zvýšenou spotřebu tepla lze zohlednit třeba ve snížení nájmu, je to ale věc dohody s majitelem domu, není to nárokové.
Přeji příjemné bydlení!
K. Srdečný

[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, pořizujeme výměnou nový dieselgenerátor 520 kW s možností paralelního chodu se sítí. Nemáme v úmyslu dodávat do distribuční sítě společnosti ČEZ žádnou elektřinu. Potřebujeme pouze paralelní chod pro vykrytí nahlášených odstávek sítě, případně pro vykrytí 1/4 hodinových maxim. Společnost ČEZ od nás požaduje "Žádost o připojení výrobny elektřiny" s výrobou 0 kW. Součástí této žádosti je vydání licence od ERÚ na výrobu elektřiny. Je tento postup běžný i přesto, že nechceme do sítě ČEZ nic dodávat. Je to stejné jako bychom připojovali FTE?
[ 21.5.15 - dotaz číslo: 57917 - téma: Elektřina ]

Vážený pane,
pro připojení nového zdroje musíte splnit několik věcí:

1/ získat autorizaci MPO pro výstavbu zdroje elektřiny. Podrobnosti jsou ve vyhlášce č. 387/2012 Sb.

2/ získat souhlas distributora s připojením

3/ získat licenci pro podnikání v energetice. Podrobnosti jsou na stránkách ERÚ:
http://www.eru.cz/cs/licence/informace-pro-zadatele

4/ řídit se Pravidly provozování distribuční soustavy (PPDS), viz http://www.cezdistribuce.cz/cs/energeticka-legislativa/pravidla-provozovani-ds/ppds-2014.html
Pro vás platí Příloha 4 - PRAVIDLA PRO PARALELNÍ PROVOZ ZDROJŮ SE SÍTÍ PROVOZOVATELE DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY
http://www.cezdistribuce.cz/edee/content/file-other/distribuce/energeticka-legislativa/ppds/2014/ppds-2014-priloha-4.pdf

Pokud ale jde o náhradu stávajícího zdroje (shodného výkonu a způsobu provozu), domníváme se, že výše uvedené kroky nejsou nutné - týkají se pouze nových zdrojů. Váš původní zdroj byl uveden do provozu podle dřívější legislativy a výměna generátoru není nový zdroj. V tom případě (provoz bez licence) je ale nutné technicky zajistit, aby nedošlo k přetoku elektřiny do sítě, což by mohlo být kvalifikováno jako neoprávněná dodávka, což energetický zákon zakazuje a pokutuje.

Přejeme hodně úspěchů!
J. Truxa, K. Srdečný




[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,

zpracovávám PENB na bytový dům o 16 jednotkách. Každá jednotka má svůj zdroj TUV a energie na topení. Lze zadat všechny vytápěný prostory se stejnými parametry a zprůměrovat hodnoty kotlů, nebo budu muset celý dům rozdělit na 16 vytápěných zón, kde každá bude mít svůj kotel a dále zóny chodeb a nevytápěný suterén?

Děkuji.
[ 13.5.15 - dotaz číslo: 57662 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov ]

Vážený pane kolego,
rozdělit objekt na zóny jednotlivých bytů by asi byl zcela korektní postup, ale domníváme se, že to není nutné. Zónu bytů lze zadat jako jednu zónu. Účinnosti zařízení brát váženým průměrem přes m2 / m3, stejně tak koeficienty primární energie. Takto je to podle našeho soudu obhajitelný postup se stejným výsledkem. Ke zprávě PENBU bych tuto úvahu dopsal.

Chodby a nevytápěný suterén samozřejmě zůstává jako extra zóna.

Přejeme hezký den!
F. Macholda, K. Srdečný, P. Vogel
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den. Mám dotaz k podpoře zateplení fasády (oblast A1), které bude provedeno i na přízemí, které z větší části nelze započítat do energeticky vztažné plochy (garáž, sklad).Stejně tak bude zateplen i štít nevytápěné půdy. Pokud tomu dobře rozumím, nelze na tyto plochy fasády požadovat dotaci. Zateplení se ve výpočtu ENB projeví nepřímo při výpočtu toku nevytápěnými prostory. Jak se to pak bude řešit při fakturaci ? Děkuji
[ 30.4.15 - dotaz číslo: 57350 - téma: Dotace a financování projektů ]

Dobrý den,
zateplení stěn nevytápěných prostor je z hlediska NZÚ neuznatelným nákladem. Doporučuji dohodnout s dodavatelem, aby zateplení těchto ploch vyčíslil na faktuře zvlášť, aby je bylo možno jednoduše odečíst z celkových nákladů.
Podrobnosti je vhodné probrat s příslušným pracovištěm NZÚ.
Přejeme hodně úspěchů!
F. Macholda, K. Srdečný
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,

nemohu nikde dohledat, jak se zachovat k objemu a plochám obálky budovy při změně stavby (zateplení objektu). Objem i plocha jednotlivých konstrukcí obálky budovy se o něco zvětší, když objekt zateplím. Nevím, zda je potřeba tuto změnu započítat do výpočtu energetické náročnosti, nebo je možné ji zanedbat. Jedinou zmínku jsem našel v TNI 730330:2010, ovšem ta je převážně určena pro bytové domy. Děkuji za odpověď.
[ 20.4.15 - dotaz číslo: 56884 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov ]

Vážený pane kolego,
při výpočtu energetické náročnosti budovy dle zákona 406/2000 Sb. (pro Průkaz energetické náročnosti budovy) zákon celkem jednoznačně uvádí, že:

"celkovou energeticky vztažnou plochou [se rozumí] vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy".

Prováděcí vyhláška č. 78/2013 Sb. se odkazuje na ČSN EN ISO 13789 - Výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazení. V této normě se poměrně jasně stanovuje tzv. systémová hranice budovy. Na stejnou normu se odvolává i TNI 730330.

Chcete-li postupovat podle zákona, musíte při zateplení budovy zvětšit energeticky vztažnou plochu o tloušťku zateplení. Stejně tak musíte zvětšit i objem budovy, který ale do výpočtu energetické náročnosti nevstupuje (vstupuje tam objem větracího vzduchu, který se s jistou nepřesností někdy od celkového objemu odvozuje; zateplením se pochopitelně nemění). Pro budovu před a po zateplení tedy platí pokaždé jiná energeticky vztažná plocha, případně objem.

Pokud použijete zateplení s odvětranou mezerou, může vzniknout rozpor v definici zákona (berou se vnější povrchy budovy) a ČSN EN ISO 13789, kde se jako systémová hranice bere vnější povrch vnitřního pláště (tj. vzduchová mezera a vnější plášť se nezapočítávají). Domníváme se, že lepší bude postupovat podle normy, protože to je v kraji zvykem a nejspíš vám to nikdo nenapadne.

Přejeme hodně úspěchů!
F. Macholda, K. Srdečný
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Kotveni solárních panelů přitížením na ploché střeše.
Odolnost proti větru dle jakých norem ?
[ 3.4.15 - dotaz číslo: 56346 - téma: Energie větru, Energie slunce – výroba elektřiny, Energie slunce – výroba tepla ]

Solární, případně fotovoltaické panely na konstrukci umístěné na ploché střeše musí vyhovovat bezpečnosti i co se týče odolnosti proti větru. Mezinárodní norma ČSN P ENV 1991-2-4 "Zásady navrhování a zatížení konstrukcí, část 2-4 Zatížení konstrukcí větrem" se zabývá odolností konstrukcí proti působení větru. Na teritoriu celé Evropy se i v nejhorších podmínkách počítá s běžným větrem v přízemní vrstvě do rychlosti v = 160 km.h-1.

Pokud jsou panely na konstrukci zatížené např. betonovým panelem, je nutno zpracovat statické posouzení podle dané konstrukce. Plochá střecha je někdy dimenzovaná pouze na zatížení sněhem a další přitížení už nesnese.

S pozdravem
J. Truxa, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Vlastním MVE na parcele podniku Povodí Vltavy.Snaha o zakoupení parcely byla v minulých letech vždy zamítuta i když šlo o vyjímku.Údajně v letošním roce je odprodej možný a rozhoduje přímo Povodí.Vodní dílo,které bylo postaveno před1.1.2002 musí vlastníci těchto pozemků strpět což je i můj případ.
[ 1.4.15 - dotaz číslo: 56252 - téma: Legislativa ]

Vážený pane,
informujte se prosím přímo na příslušné Správě povodí. http://www.pvl.cz/ tel: 221 401 111
Jako energetická poradna nemáme informace o jejich záměrech prodávání pozemků.
S pozdravem
J. Truxa, K. Srdečný

[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den. Někde jsem zaznamenal informaci, že existují kamna WAW na která je možné připojit horkovodní radiátor. Zřejmě mají výměník na ohřev vody. Existuje nějaké podobné topidlo?
Děkuji za info.
[ 1.4.15 - dotaz číslo: 56229 - téma: Vytápění ]

Vážený pane,
topidla tohoto typu se dříve skutečně vyráběla, ale v současné nabídce jsme se s ničím podobným nesetkali. Příčinou je nejspíš změna předpisů. kamna WAW mají vývod spalin na fasádu, obvykle pod oknem. To je použitelné pro malé výkony. Kamna s ohřevem vody pro topení měla výkon přes 7 kW, a tady už jsou předpisy poměrně přísné, rozhodně není možné dát odvod spalin rovnou pod okno, je nutno dodržet odstup i od dalších oken na fasádě.
Z tohoto důvodu asi klesl zájem o tento typ kamen natolik, že je výrobci již nenabízí. Pokud byste je sehnal třeba v bazaru, můžete mít problém právě s umístěním odvodu spalin. Viz: http://www.tzb-info.cz/5032-nove-predpisy-pro-vyusteni-odtahu-plynovych-kotlu-stenou-fasady

Pro inspiraci se podívejte třeba na nabídku fi.KARMA (http://old.karma-as.cz/content/image.php?uid=53b283e0d939a).

S pozdravem F.Macholda a K.Murtinger
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,

nedávno jsem se v této poradně dotazoval ohledně povinnosti zpracování PENB, bohužel jsem se dočetl rozporuplných odpovědí. Předem děkuji za Váš výklad:

Dotaz:
Má obec, která pronajímá celý bytový dům o ploše 260 m2 aktuálně mít PENB? Co BD nad 500 m2.

Jedná se o budovu užívanou veřejnou mocí nebo tento výklad nelze uplatnit?

Jak tomu bude od 1.7.2015?


[ 26.3.15 - dotaz číslo: 56110 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov ]

Vážený pane,
předesílám že zákon může vykládat pouze soud. Výklad energetické poradny, ministerstva nebo SEI není při případném sporu relevantní.

Domníváme se, že bytový dům vlastněný obcí není z hlediska zákona č. 406/2000 Sb. budovou užívanou orgánem veřejné moci (dům užívají nájemníci). V tom případě pro vlastníka (obec) NEPLATÍ §7a, odstavec 1 b). Ten stanoví, že pro budovy s en. vztažnou plochou nad 250 m2 musí obec zajistit zpracování PENB od 1.7.2015. Budovy s plochou nad 500 m2 mají mít zajištěno zpracování PENB od 1.7.2013. Pokud obec zadala 1.7.2013 zpracování PENB, tak už by snad PENB mohl být dnes hotový.Týká se to budov užívaných orgánem veřejné moci - typicky škol, úředních budov atd.

Pro bytový dům s en. vztažnou plochou do 1000 m2 bez ohledu na typ vlastníka platí, že jeho vlastník musí zajistit PENB do 1. ledna 2019. Viz §7a, odstavec 1 c)

Současně platí, že při pronájmu bytu po 1.1.2016 má vlastník budovy povinnost PENB zpracovat a pronajímatel ho má povinnost předložit zájemcům. To platí při uzavírání nových smluv. Pokud jde o prodloužení dosavadního nájmu, pak PENB být nemusí. Viz §7a, odstavec 2).

Další informace třeba zde:
download.mpo.cz/get/47812/53916/595732/priloha002.pdf

S pozdravem
F. Macholda, K. SRdečný
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, mám jen nějaké drobné dotazy týkající se výpočtu měrné potřeby tepla. Hodně se zajímám o energetickou náročnost budov, výpočet TZ a nákladů na provoz domu atd. Je však jedna drobnost, u které nemám úplně jasno. Dříve se u PENB užívala celková vnitřní plocha, dnes je výpočet vztažen na energeticky vztažnou plochu, ale pak tu ještě máme vnitřní vytápěnou (užitnou) plochu - rozdíl mezi těmito plochami mi je jasný. Jde mi ale o to, na jakou z těchto ploch se vztahuje výpočet měrné potřeby tepla, je to jednotné, nebo to může být pro různé stanovení podmínek odlišné ? Např. pro splnění podmínek v NZÚ pro podporu B1 a B2, tedy 15 a 20 kWh/m2/rok je to myšleno pro čistou vytápěnou plochu nebo pro energeticky vztažnou plochu ? Jak je to s určením, zda měrná potřeba tepla splňuje limit pro pasivní dům (do 15 kWh/m2) nebo NED (do 50 kWh/m2), počítá se to pro vnitřní vytápěnou plochu nebo energeticky vztažnou plochu, a bylo to tak vždy ? Poslední dotaz mám ohledně měrné potřeby tepla pro PD. Ve všech možných článcích se uvádějí jednou 15 kWh/m2 a jindy zase 20 kWh/m2, která z těchto hodnot je správná a je dána nějakou normou ?

Děkuji za odpovědi a za pomoc
[ 20.3.15 - dotaz číslo: 56030 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov, Nízkoenergetické a pasivní domy ]

Dobrý den, děkujeme za vaše dotazy.

Výpočty pro PENB a pro NZÚ se liší.

V PENB se používá tzv. energeticky vztažná plocha, na kterou se přepočítává spotřeba energie. Zjednodušeně jde o součet celkové plochy jednotlivých podlaží, včetně ploch, kterou zabírají příčky a obvodové stěny (třeba u paneláku si ji můžeme představit jako zastavěnou plochu krát počet vytápěných podlaží).
Dále se v PENB můžete setkat s podlahovou plochou stanovenou z vnitřních rozměrů. Jde vlastně o součet čisté plochy jednotlivých místností. Používá se třeba k výpočtu tepelné zátěže. Například tepelná zátěž od spotřebičů 3 W/m2 se násobí touto čistou podlahovou plochou místnosti.

Pro potřeby programu Zelená úsporám se používá výpočet podle TNI 730329 (resp. TNI 730330 pro bytové domy). Zde se používá celková vnitřní podlahová plocha, což je plocha místností + plocha příček.

Shrnuto: energeticky vztažná plocha > vnitřní podlahová plocha > čistá (vnitřní) podlahová plocha

TNI 730329 také určuje hranice spotřeby pro pasivní rodinný dům (20 kWh/m2.rok), pasivní bytový dům (15 kWh/m2.rok), nízkoenergetický dům (50 kWh/m2.rok). Vztahuje se to k čisté podlahové ploše.

Pozor: to platí pro tuzemské podmínky. Odborná veřejnost v Evropě vesměs přejala postup německého Pasivhaus Institutu, který definuje pasivní dům (jedno jestli jde o rodinný dům, školu nebo jiný objekt) jako budovu se spotřebou 15 kWh/m2.rok. Tato spotřeba je vztažená na čistou podlahovou plochu domu. Český a „německý“ způsob výpočtu spotřeby energie se liší i v jiných parametrech. Proto není údaj o spotřebě kWh/m2.rok úplně dobře porovnatelný u domů počítaných v různých systémech. Dům, který je v ČR z hlediska dotačního programu pasivní, nemusí být pasivní pokud ho budeme počítat mezinárodní metodikou.

Nízkoenergetický dům odborníky už moc nezajímá, jde o překonaný koncept, oblíbený dnes hlavně v Rakousku. Neexistuje důvod, proč dnes stavět nízkoenergeický dům. Za stejné peníze postavíte kvalitnější - pasivní dům.

S pozdravem
J. Truxa, K. Srdečný

[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]