Poradna i-EKIS

Mohu jako osoba oprávněná MPO ke zpracování průkazu ENB zpracovat také energetický posudek proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie, který musí být v některých případech součástí průkazu ENB? Nebo ho musí zpracovat pouze osoba oprávněná ke zpracování energetických auditů a energetických posudků dle § 10 odst.1 písm.a)? V tematických okruzích zkoušek na energetického specialistu oprávněného zpracovávat průkazy ENB je mj. téma alternativní systémy vytápění a posouzení jejich využitelnosti. Zatím jsem nikde, ani v právních předpisech jednoznačnou odpověď nenašel. Předem děkuji za odpověď.
[ 17.6.13 - dotaz číslo: 40582 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov ]

Vážený pane,
striktně vzato, zákony může vkládat pouze soud. Ani ministerstvo, ani SEI ani energetická poradna vám nemůže dát právně závazný výklad zákona.
Náš názor na problém je tento:

Je třeba rozlišovat, o jaký posudek se vlastně jedná. Pokud jde o "Posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie" dle §7 vyhl. č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, pak toto samozřejmě můžete (a musíte) zpracovat v rámci PENB. Podotýkáme, že pouze u PENB pro prodej / pronájem budovy se tento posudek nezpracovává, viz tento dotaz:
https://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/efekt/i-ekis/39893

Pokud jde o "Energetický posudek" podle § 9a zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, pak pro zpracování tohoto posudku musíte mít oprávnění MPO. Tento posudek se zpracovává jen v některých případech, tedy není standardní součástí PENB. Zjednodušeně, tento posudek se zpracovává při výstavbě nebo rekonstrukci budov se zdrojem nad 200 kW, dále v případě žádosti o dotaci (další případy jsou uvedeny v § 9a zákona č. 406/2000 Sb.).

Pokud tedy máte oprávnění MPO pouze pro zpracování PENB a nikoli pro zpracování en. auditů a posudků, pak se vám může stát, že při zpracování některých PENB budete ještě potřebovat spolupráci energetického specialisty s příslušným oprávněním.

Přejeme hodně úspěchů!
J. Beranovský, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,


chci se zeptat, stavím RD ze sendwixu tl. nosné zdi 24 cm. Bude to mít přízemí a suterén. Přízemí budu zateplovat 18 cm polystyrenu a sutenén mám dávat 12 cm polystyrenu. Chci se zeptat, jestli tam musím dávat 12 cm, když je cca 90 procent objektu v zemi a strop bude přetažen izolací z přízemí. Suterén nebude vytápěn, jen temperován. Dále se chci zeptat, jestli mám použít extrudovaný polystyren nebo perimetr.

Moc děkuju za info a přeji hezký den
[ 14.6.13 - dotaz číslo: 40566 - téma: Zateplování budov ]

Vážený pane,
odpověď na vaši otázku závisí jednak na tom zda a jak je přerušen tepelný most mezi tím vápnopískovým zdivem o tloušťce 24cm a betonovým stropem suterénu a také na tom co znamená temperace suterténu (jakou teplotu tam v zimě chcete udržovat).
1. tepelný most- pokud není nijak přerušen, t.j. první vrstva cihel v tom přízemí je přímo na betonové desce, pak se jeví zateplení suterénu jako velmi vhodné. Tepelná vodivost těch vápnopískových cihel je totiž přibližně 10x větší než u pěnového PS, takže ve spodní části toho zateplení přízemí vám bude unikat více tepla směrem dolů do země než skrz tepelnou izolaci stěny do vzduchu.
2. Pokud je tepelný most účinně přerušen (například použitím izolace z pěnového skla mezi deskou a první vrstvou cihel a současně budou energetické nároky na vytápění suterénu malé, pak by eventuelně bylo možné uvažovat o vynechání té izolace suterénu.
Temperace suterénu- stěna z vápnopískové cihly o tloušťce 24cm má součinitel prostupu tepla U= V té části, která je nad terénem nebo zhruba do 1m hloubky bude v mrazech docházet ke kondenzaci vlhkosti, což vede k nepříjemným jevům (plíseň, opadávání omítky a pod). Udržování teploty na vyšší úrovni a větrání tomu pochopitelně zabrání, nicméně bude vás to stát nějaké peníze. Zvláště výrazné to bude v případě 2. kdy nebude stěna suterénu shora vyhřívána.
Shrnutí:
Velmi žádoucí tedy bude izolovat i suterén a použít extrudovaný pěnový polystyrén, který je nenasákavý v tloušťce alespoň těch 12cm, které (patrně) jsou navržené v projektu.

S pozdravem Mgr.F.Macholda

Poznámka1- Já jsem udělal zkušenost s tím, že 30cm stěna z plné cihly v nevytápěné místnosti se po předchozím navlhnutí v mrazu pokryla vrstvičkou ledu, která tam vydržela více než týden a stěna vyschla až s příchodem jara. Odedávna se za bezpečnou proti promrznutí považuje až stěna z plných cihel 45cm.
Poznámka 2 - zrovna včera byly vyhlášeny detailní podmínky pro program Nová zelená úsporám. Podívejte se na to (http://www.nzu2013.cz/zadatele-o-dotaci/rodinne-domy/) a zvažte zda by bylo možné ještě upravit projekt a realizovat ten dům v pasivním standardu a získat dotaci.

S pozdravem Mgr.K.Murtinger


[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Přeji dobrý den !
Práve jsem se dozvěděl, že ERÚ dle zákona vymáhá příspěvek asi 7Kč/1MWh vyrobenou a spotřebovanou výhradně v ostrovním režimu z vlastní FVE, tzn u objektů, které NEJSOU napojeny na distriibuční síť.
To je čirá daň ze slunce a ERÚ je vzorový parazit, i když uznávám, že za to mohou ti inteligenti v Parlamentu, které jsme si zvolili, poněvadž frekvence výplodů takto chorých mozků je mezi normálně myslícími lidskými jedinci v běžné populaci roven nule.
Dá se tento do nebe volající poplatek neplatit ? Jakým mechanismem ? Defenestrací ?
Soudy a nakonec skončit ve Strasbourgu ?

Děkuji velmi zdvořile
[ 8.6.13 - dotaz číslo: 40453 - téma: Energie slunce – výroba elektřiny ]

Vážený pane,
děkujeme za váš dotaz. Máte zřejmě na mysli poplatek na činnost organizátora trhu s elektřinou (OTE), který je stanoven v Cenovém rozhodnutí ERÚ č. 5/2012. (citace níže). Toto cenové rozhodnutí platí od začátku roku. Stanovovat ceny je plně v kompetenci ERÚ, nikoli Parlamentu ČR (ovšem Parlament mu tuto kompetenci svěřil).
Pokud nechcete platit poplatky stanovené státem (tj. ERÚ), aniž byste se dopustil protiprávního jednání, pak můžete zkusit následující:

1) Zrušit licenci na provoz FVE. Tím budete pro ERÚ "neviditelný" a nemůže po vás chtít žádný poplatek. Další výhodou je, že vám odpadne i veškeré další papírování spojené s provozem FVE (vykazování výroby, fakturace zelených bonusů atd.). Podle stanoviska ERÚ by měla být FVE bez licence galvanicky oddělená od sítě, osobně se domnívám že to nutné není. Samozřejmě bez licence nemůžete FVE provozovat jako podnikatelskou činnost, ale jen pro vlastní potřebu.

2) Přestat dodávat elektřinu z ostrovní FVE zákazníkovi. Ve výše uvedeném cenovém rozhodnutí se mluví o ceně účtované "za elektřinu spotřebovanou zákazníkem v ostrovním provozu", přičemž zákazník je definován v energetickém zákoně: č. 458/2000 Sb, §2 odst. 2: "zákazníkem (se rozumí) fyzická či právnická osoba odebírající elektřinu odběrným elektrickým zařízením, které je připojeno k přenosové nebo distribuční soustavě". Pokud tedy budete dodávat elektřinu osobě která není připojena k distribuční soustavě, pak nejde o zákazníka podle energetického zákona.

Přejeme hodně úspěchů při podnikání v energetice!
J. Beranovský, K. Srdečný



Citace z Cenového rozhodnutí ERÚ č. 5/2012
http://www.eru.cz/user_data/files/ERV/ERV9_2012.pdf


(6) Pro činnosti operátora trhu platí tyto pevné ceny a určené podmínky:
...
(6.2.) Pevné ceny za činnosti jsou:
...
c) cena za činnost operátora trhu v elektroenergetice 7,56 Kč/MWh; cena je účtována za veškerou elektřinu spotřebovanou zákazníkem, výrobcem provozujícím výrobnu elektřiny nebo provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy, a dále za elektřinu spotřebovanou zákazníkem v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy České republiky, kromě elektřiny pro čerpání přečerpávacích vodních elektráren, technologické vlastní spotřeby elektřiny a ztrát v přenosové a distribuční soustavě,"
[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Hezký den,
chystáme se k rekonstrukci pražského domu z třicátých let minulého století.
Veškeré rozvody pochází z toho data,elektřina i plyn.
K vytápění používáme plynový kotel, na ohřev vody karmy. V současnosti ale právě karmy (v patrech nad sebou) volají po výměně a my zvažujeme, zda je nenahradit bojlery.
Obé sebou nese dodatečné náklady kromě vlastních spotřebičů, tedy vyvložkování komínu či pravděpodobně nové elektrické rozvody k bojlerům, neb předpokládáme, že by takové zatížení stávající neunesly.
Co se týče plánovaného využití...bylo by to zajištění běhu dvoučlenné domácnosti, s vanou, bez myčky. Co byste prosím mohli doporučit jako nejvhodnější a zároveň nejekonomičtější řešení naší situace? Jen ještě musím dodat, že v domě nemáme spínač na noční plyn (možné náklady navíc?)
Děkuji!

[ 7.6.13 - dotaz číslo: 40444 - téma: Příprava teplé vody ]

Vážená paní magistro,
Pokud se v domě používá k vytápění zemní plyn, pak je výhodné jej využít i k ohřevu teplé vody; kWh tepla z plynu je v tomto případě levnější než kWh tepla získaná z elektřiny. Ve vašem případě by tedy asi bylo optimální instalovat nepřímotopné zásobníkové ohřívače vody (viz např. http://www.dzd.cz/index.php/cs/ohrivace-vody-bojlery/neprimotopne-ohrivace-vody), které se nahřívají topnou vodou z okruhu ústředního topení. Znamená to sice zásah do rozvodu topné vody, nicméně není to zas tak složité, předpokládám, že zásobník bude umístěn v koupelně kde je topné
těleso a při trošce štěstí lze od něj přivést trubky. Vzhledem k tomu, že jde o zásobníkový ohřívač, může být potřebný výkon a s tím souvisící průtok topné vody poměrně malý. Pokud jsou v bytě 2 osoby tak by mohl stačit objem 80 litrů v ceně okolo 5000Kč.

S pozdravem Mgr.F.Macholda




KM
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, co jsou prosím synergické vlivy? v protokole z 22.1.2013 je uvedeno v bodě 1c) užití energie, že dodávka tepla z centrálního zdroje bude nahrazena plynovým kotlem, v bodě g)doporučení je pouze "úspora celkem se zahrnutím synergických vlivů ... 73,51 GJ/rok". Protože žádné doporučené opatření není uvedeno, není mi tento bod jasný. Lze úspory takto bez dalšího určit?
[ 7.6.13 - dotaz číslo: 40359 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov ]

Dobrý den, synergické vlivy jsou vliv více opatření současně, které zpravidla samostatný účinek jednotlivých vlivů zesilují. Zda je reálná úspora ve výši 73,5 GJ, vzniklá výměnou zdroje z CZT na kotel na zemní plyn, je dotaz na zpracovatele daného Průkazu energetické náročnosti budovy. Obraťte se tedy na zpracovatele, aby Vám výši vysvětlil. Děkuji. Gabriela Krajcarová
[ Odpovídá: Ing. Gabriela Krajcarová - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, jak je to u nové vyhlášky 78/2013 s posouzením alternativních systémů dodávek energie. Ve vyhlášce 148/2007 se řešily pouze novostavby nad 1000 m2. Jak by toto posouzení mělo vypadat nově(konkrétní příklad)? Jak s analýzou souvisí energetický posudek?
[ 4.6.13 - dotaz číslo: 40354 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov ]

Dobrý den, děkuji za váš dotaz.

Dle zákona 406/2000 Sb. ve změnách 318/2012 Sb. jsou přesně implementovány požadavky EPBD II, tedy posouzení alternativních systémů dodávek se dělá jak v případě nové stavby, tak v případě větší změny dokončené budovy. Forma posouzení se dále odvíjí od výkonu instalovaného zdroje. Pokud je nižší jak 200 kW, pak se jedná o zjednodušenou formu posouzení dle citace vyhlášky 78/2013 Sb. paragraf 7:

(1) Alternativní systém dodávek energie je
a) místní systém dodávky energie využívající energii z obnovitelných zdrojů,
b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla,
c) soustava zásobování tepelnou energií,
d) tepelné čerpadlo.

(2) Technickou proveditelností se rozumí technická možnost instalace nebo připojení alternativního systému dodávky energie.

(3) Ekonomickou proveditelností se rozumí dosažení prosté doby návratnosti investice do alternativního systému dodávek energie kratší než doba jeho životnosti8). V případě alternativního systému dodávek energie podle odstavce 1) písm. c) se ekonomickou proveditelností uvedeného alternativního systému rozumí dosažení prosté doby návratnosti investice do nového jiného než alternativního systému dodávek energie, který je nebo má být v budově využíván, delší, než je doba životnosti tohoto nového jiného než alternativního systému dodávek energie.

(4) Ekologickou proveditelností se rozumí instalace nebo připojení alternativního systému dodávky energie bez zvýšení množství neobnovitelné primární energie oproti stávajícímu nebo navrhovanému stavu.

Pokud se jedná o více jak 200 kW, pak se jedná o formu energetického posudku specifikovanou ve vyhlášce č. 182/2012 Sb.

Petr Vogel
[ Odpovídá: Ing. Petr Vogel* - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
je možné, aby pronájemce vyúčtoval teplo nájemcům za 15 měsíců, nebo je maximální doba pro vyúčtování 12 měsíců (teplárna mu účtuje teplo měsíčně)?
Do teď bylo vyúčtování vždy za říjen-září, od 2013 to chce sjednotit, takže vyúčtování za 2012 bylo říjen 2011 - prosinec 2012.
Vzhledem k tomu, že jsem v bytě bydlela říjen 2011 - květen 2012, mám náklady za byt vyúčtovány procentuelně z nákladů za 15 měsíců (loni faktura za teplo 8.000,-Kč, letos 16.000,-Kč). Je to tak možné?
Děkuji
[ 4.6.13 - dotaz číslo: 40358 - téma: Ceny energií, účtování tepla ]

Vážená paní,
účtování tepla je upraveno vyhláškou č. 210/2011 Sb. (účtování tepla je uvedeno v §16). Týká se ale jen držitelů licencí na prodej tepla. Ve vašem případě jde zřejmě o to, že pronájemce není držitel licence na prodej tepla, ale pouze přeúčtovává nájemcům náklady. Tento případ tedy vyhláška neřeší.
Pokud má pronajímatel účty od teplárny za jednotlivé měsíce, měl by vám účtovat jen měsíce, kdy jste byt užívala. Procentuálně by vám měl účtovat jen paušální platby, například platbu za sjednaný odběr a podobně. Podívejte se do smlouvy o pronájmu, jak to máte upravené.
V případě právního sporu je asi možné odvolat se na výše uvedenou vyhlášku jako na řešení analogické situace.

S pozdravem
J. Beranovský, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
pátým rokem rekonstruujeme starý, německý, kamenný dům (dříve používaný k zemědělským účelům). Nyní bychom chtěli realizovat zateplení tohoto domu. Z širokého okolí se na nás valí spousta možností, jak a s jakým materiálem to provést. Obracím se tedy na Vás, zda-li byste mi neporadili, co a jak.
Zateplení stropu horního podlaží jsme vyřešili bez problémů. Na strop, mezi střešní trámy, jsme položili 20 cm minerální vaty Isover.
Potřebovali bychom však poradit se zateplením obvodových stěn. Zdi jsou kamenné, z čediče, cihly se objevují jen u hran a překladů. Tloušťka obvodových zdí je 75 cm, vnitřní nosné zdivo (taktéž z čediče) je 60 cm, příčky cihelné.
Vzhledem k velikosti domu budeme kvůli financím zateplení provádět na etapy. Proto bychom také potřebovali nalézt finančně únosnější metodu...
V celém objektu je podlahové vytápění kombinované s radiátory. Topíme dřevem (krb s dvěma výměníky) a kondenzačním plynovým kotlem.
1) Jaký systém zateplení by byl nejvhodnější? Vlhkostí v domě netrpíme. Vlhkost, která se vyskytovala v místnostech, které leží pod úrovní terénu jsme eliminovali (obkopali dům a vložili hydroizolaci). Nebyl by problém v kontaktním systému?
2) Jaký materiál a jaká tloušťka izolace? Je lepší minerální vlna, oproti polystyrenu? Četl jsem, že čedič má snad ty nejhorší tepelné vlastnosti, kolik cm izolace by bylo nejvhodnější? Určitě, čím více, tím lépe, ale jak by to vypadalo, kdyby obvodová stěna najednou měla metr...
3) V současné době nám nejvíce tepla uniká kolem oken-promrzá ostění kolem rámů oken (okna jsou nová, plastová). Jak nejlépe zabránit těmto tepelným mostům? Chtěli bychom "oříznout" ostění a až po rám okna nalepit izolaci. Bojíme se však, abychom příliš nezasáhli do konstrukce a nedostali se za únosnou hranici cihelné klenby.
4) Do dolního podlaží se zima dostává také podlahou, v některých částech leží podlaha 1.NP i nad terénem. Při vkládání tepelné izolace pod terén se musí nějak speciálně kotvit, popřípadě chránit?
5) Trápí nás problém se střešními (zároveň stropními) vaznými trámy. Na jedné straně domu jsou všechny sice spojené napevno s krokvemi, jsou však téměř celé zabetonovány. Pozednice tam tedy vůbec není. Nevěděli byste, jak co nejlépe zabránit srážení vlhkosti v tomto místě, aby dřevo v betonu nehnilo?

Mnohokrát děkuji za jakoukoli odpověď
[ 31.5.13 - dotaz číslo: 40315 - téma: Zateplování budov ]

Vážený pane,
Podle toho co o domě píšete tak asi hlavním problémemu budou finance. Bylo by proto dobré, kdybyste na to zateplení mohl dostat nejakou dotaci. Sledujte stránky programu Nová zelená úsporám (pokud tak již nečiníte). Zatím je už známa přibližná výše dotace , ale definitivní přesné podmínky vyhlásí ministerstvo životního prostředí až během června
Zatím snad platí, že na zateplení rodinných domů měly jít zhruba 1,4 miliardy korun a budou vypsány 3 úrovně dotací:
dotace 25 % - podmínkou je snížení potřeby tepla na vytápění alespoň o 40 %,
dotace 35 % - podmínkou je snížení potřeby tepla na vytápění alespoň o 50 %,
dotace 50 % - podmínkou je snížení potřeby tepla na vytápění alespoň o 60 %.

Pokud jde o vaše otázky:
1) Jaký systém zateplení by byl nejvhodnější? Na stěnách kde OPRAVDU není problém se vzlínáním vlhkosti ze základů by asi optimální bylo použít kontaktní tepelnou izolaci s šedým pěnovým polystyrenem.Správně odhadujete, že "čím více, tím lépe", nicméně lze odhadnout, že by to mělo být minimálně asi 18cm a možná i víc. Je tam problém s tepelnými mosty směrem do základů; je téměř nemožné je odstarnit a bude tedy třeba tento únik tepla vykompenzovat použitím lepší izolace na ostatních plochách obálky budovy.

2) Tam kde je mírné vzlínání vlhkosti by možná bylo možné použít speciálně děrované desky Baumit open reflect
(http://www.baumit.cz/front_content.php?idart=11278, video http://www.youtube.com/watch?v=q2XNa_sDt78) případně i provětrávanou fasádu (http://www.isover.cz/provetravane-fasady-z-pohledu-tepelne-izolace,
(názorně je postup na videu http://www.youtube.com/watch?v=Y6FJ2n1tEkQ).

3) Vzhledem k tomu, že okna jsou již vyměněná tak "oříznout" ostění aby se tam vešla tepelná izolace je asi dobrý nápad. Nemusí to být až tak hluboko, většina nových oken má poměrně silné ostění (futro) a nemusíte se bát jej téměř celé překrýt tepelnou izolací. Pokud do špalety
dostanete 5cm šedého PS, tak to bude znatelné zlepšení;tloušťka izolace ve špaletách stačí menší než v ploše stěny, ty špalety nejsou zas tak velké aby se to projevilo nějak dramaticky na celkové tepelné ztrátě.

4) zateplení soklu a základů zvenku je samozřejmě vhodné; je to způsob jak snížit tepelné ztráty podlahou a stěnami směrem dolů, ale neřeší to problém studené podlahy; teplota zeminy pod domem je stále příliš nízká a podlahu ochlazuje. Je tedy třeba nějak vymyslet i izolaci v ploše podlahy (pokud je to možné). pod zem je třeba použít izolaci(zpravidla extrudovaný PS) s dostatečnou pevností v tlaku (viz http://building.dow.com/europe/cz/tech/faq/peri.htm ). K tomu vlastnímu provedení by se měl vyjádřit statik, ono to odkopávání zeminy od základů může být u starého domu ve svahu riskantní.

5)problém se střešními trámy- to by mohla vyřešit ta izolace stěn, která půjde až do těch míst, zaizolovaná stěna bude mít výrazně vyšší teplotu než dnes a tudíž by kondenzace vlhkosti neměla hrozit. Patrně by se to ještě dalo přiizolovat i ze strany půdy (minerální vatou).

Shrnutí:
- vezměte plánek, fotografie a navštivte nějaké středisko EKIS (nejblíže máte Martia a. s.Mezní 2854/4;Ústí nad Labem tel: 475650111, ekis@martia.cz). Na dálku se těžko dá nějak konkrétněji radit
- hlídejte dotace
- oslovte nějakého odborníka aby posoudil jak to vypadá s vlhkostí těch stěn, které budete izolovat
- je velmi vhodné na celou tu rekonstrukci udělat nejaký podrobný projekt (pokud byste chtěl využít dotaci tak jej stejně musíte mít), zateplovat starý dům není bez rizika a dá se na tom lecos zkazit . Pečlivě vyberte firmu (reference) a na jejich práci pečlivě dohlížejte.


S pozdravem Mgr.F.Macholda a Mgr.K.Murtinger

[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, zvažujeme, zda si nechat zateplit větší rodinný dům (podlahová plocha kolem 300m2) menší firmou bez dotace z Nová zelená úsporám (100mm polystyren), nebo větší firmou, která dotaci vyřídit umí (120mm polystyren + další úpravy, kterým technicky nerozumím, aby se dosáhlo požadované úspory 55%). Cena jednoduššího zateplení 100mm polystyrénem je i bez dotace o něco málo (desítky tisíc) nižší, než cena zateplení ve vyšším standardu po započtení dotace. Dá se odhadnout, jaký rozdíl bude v energetických úsporách na topení? (V jakém časovém horizontu se vrátí vyšší cena lepšího zateplení?) A může zateplení polystyrenem zvýšit vlhkost domu? Děkuji předem za radu.
[ 31.5.13 - dotaz číslo: 40311 - téma: Zateplování budov ]

Vážená paní,
rozdíl v zateplení 100 mm a 120 mm polystyrenu není velký.
To se týká jak energetických úspor, tak ceny. Doporučil bych vám lépe prozkoumat nabídky obou firem a případně si od levnější firmy nechat udělat nabídku na 120 mm zateplení. Při zvýšení tl. izolantu o 20 mm by náklady neměly být vyšší než cca 25 Kč/m2 fasády - odpovídá to?

Vyřízení dotace by nemělo být složité, vyřízení byste mohla zvládnout sama - není nutné platit za to realizační firmě. Podmínky pro Novou zelenou úsporám nejsou oficiálně zveřejněny, je tedy divné, že firma nabízí splnění těchto podmínek. Pozor: někdy mají žadatelé tendenci úspory zveličovat, aby na úsporu dosáhli. Pokud se však úspora v praxi nedostaví, můžete mít problém v případě kontroly dotace. Taky by bylo hloupé platit firmě za úsporná opatření, která nefungují tak jak slíbili.

Jako uživatel nejspíš vůbec nepoznáte, jestli je dům zateplen 100 mm nebo 120 mm. Rozdíl v úspoře tepla je zanedbatelný, ve srovnání s jinými vlivy (např. jak větráte, na jakou teplotu vytápíte, jak je nastavena regulace vytápění). Při výběru zateplení je ale důležité dát pozor na několik věcí:
1/ Vlhkostní chování konstrukce. Dodavatel by vám měl doložit, že ve zdivu nebude docházet ke kondenzaci (čím silnější zateplení, tím menší riziko).
2/ Zhoršení vysychání zdiva. Pokud zdivo není suché (např. kvůli špatné hydroizolaci, časté u starých domů), pak je zateplení polystyrenem rizikové. Zdivo přes zateplení nemůže vysychat. Před zateplením je nutné provést hydroizolaci a nechat zdivo alespoň 1 rok vyschnout. Pokud to není možné, pak pro zateplení použít zateplovací systém s nízkým difuzním odporem. Může to být minerální vata (s vhodnou omítkou), děrovaný polystyren nebo (pro velmi vlhké zdivo) zateplení s odvětranou mezerou. Vlhké zdivo je zárukou problémů při bydlení.
3/ Kvalita návrhu zateplení. Zateplení prováděné bez projektu je rizikové. Nesprávně vyřešené detaily (zateplení okolo oken, návaznost zateplení na suterén nebo zateplené pod terénem atd.) mohou nakonec udělat víc škody než užitku; řešení problémů "za pochodu" na stavbě je drahé a náročné na čas.
4/ Kvalita provedení. Doporučuji vyžádat si od dodavatelů reference a několik z nich namátkou ověřit. Můžete si tak ušetřit spoustu starostí s nekvalitním dodavatelem.

Přejeme hodně úspěchů!
J. Truxa, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
rád bych upravil tloušťku stěn starého domku v dosud neobývaných podkrovních (1.a 2. poschodí) prostorech z původních 30 na 45 cm. Jedná se o zdi z plných cihel a zajímá mne, zda je možné dozdívku provést kontaktně tvárnicemi typu Porfix, Ytong... Stěny jsou severní a tak bych rád využil i tepelně izolačních vlastností těchto materiálů. Zateplování pomocí vaty a sádrokartonu bych se rád vyhnul i s ohledem na to, že jsem si přečetl mnoho varovných článků (kondenzace vlhkosti do vaty...). Zajímá mne, zda nemůže vzniknout nějaký problém podobného charakteru i v mém případě. Děkuji
[ 29.5.13 - dotaz číslo: 40209 - téma: Zateplování budov ]

Vážený pane,
pokud se jedná o dozdívku na vnitřní straně straně stěn, tak tvárnice typu Porfix nebo Ytong moc vhodné nejsou právě proto, že jde o materiály s otevřenými póry jimiž bude do chladné vnější stěny procházet vodní pára obsažená ve vzduchu a kondenzovat tam. Na vnitřní izolace jsou lepší materiály nepropustné (difuzně uzavřené) jako je například pěnový polystyrén. Obecně platí, že vnitřní izolace je vždy problematická, protože na jejích okrajích se stýká studená vnější stěna, která má teplotu pod rosným bodem s vnitřním vzduchem a dochází tam ke kondenzaci vlhkosti. V poslední době se na trhu objevily materiály přímo určené pro vnitřní izolace, které údajně dokážou odvádět zkondenzovanou vlhkost kapilárními silami ze stěny na povrch (http://stavba.tzb-info.cz/vlhkost-a-kondenzace-v-konstrukcich/6284-kapilarne-aktivni-materialy-a-jejich-vyuziti-ve-stavebnictvi-pri-odstranovani-vlhkosti-a-tepelne-izolaci-stavebnich-konstrukci , http://stavba.tzb-info.cz/zateplovaci-systemy/8133-problematika-kapilarne-aktivniho-systemu-vnitrniho-zatepleni-starsich-budov).Zatím s tím ale nejsou dlouhodobější zkušenosti.
Bez podrobné znalosti toho jak ten dům vypadá, nelze posoudit jaké problémy tam mohou vzniknout; je třeba to podrobně prozkoumat na místě a teprve na základě toho rozhodnout zda a jak to lze realizovat. Zkuste se obrátit na středisko EKIS (https://www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/strediska-EKIS) ve vaší blízkosti, vezměte sebou plány domu a zkonzultujte to s nimi, případně ať se na to přijdou podívat přímo k vám.

S pozdravem Mgr.F.Macholda a K.Murtinger
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, bydlíme v cca 100 let starém přízemním domě. Střecha a interiéry prošly rekonstrukcí a nyní řešíme zateplení. Dům má cca 90cm tlusté obvodové zdi z cihel a občas i kamene. V zimě jsou stěny domu zevnitř hodně studené a vytápění domu (plyn) je finančně náročné. Řeším variantu odvětrané fasády s minerální vatou (cc 10cm), aby dům více dýchal. Nevím, jestli vůbec dává smysl zateplení takto tlusté zdi.Existuje ještě jiné řešení? Předem děkuji za jakékoliv informace.
[ 27.5.13 - dotaz číslo: 40201 - téma: Zateplování budov ]

Vážený pane,
zateplení smysl má; pokud je stěna z kamene nebo plných cihel tak je v podstatě téměř jedno jak je silná. Při tloušťce několik metrů sice může mít docela dobrou hodnotu součinitele prostupu tepla, ale výrazné tepelné mosty do základů, okolo oken a nahoře na půdu to stejně zkazí. Pořádné venkovní zateplení je asi jediná rozumná metoda jak snížit spotřerbu energie na vytápění. Ta odvětraná fasáda s minerální vatou je celkem dobré řešení pokud není jisté zda mají ty stěny dobrou hydroizolaci (u těchto starých domů zpravidla nemají). Ta tloušťka by ale měla být větší, vlastně nejvíc kolik to půjde s ohledem na přesah střechy a další omezení. V každém případě použijte vatu co nejlepších vlastnostyí s hodnotou tepelné vodivosti pokud možno pod 0,033 (např. http://stavebniny.baushop.cz/archiv/soubor/knauf-naturoll-lrr-033-technicky-list nebo http://www.isover.cz/isover-unirol-profi) Vůbec nejnižší tepelnou vodivost má Isover MULTIMAX 30 http://www.isover.cz/isover-multimax-30 , to je ale už asi příliš drahé řešení). Také by bylo dobré snížit tepelné ztráty směrem dolů. Pokud má dům sokl tak jej izolovat také, pokud ne tak izolovat základy extrudovaným polystyrénem. Pro nějakou konkrétní radu by ale bylo třeba mít více informací (podívejte se nicméně na http://www.tzb-info.cz/4470-tepelna-izolace-soklu-univerzalni-reseni-pro-jednovrstve-i-vicevrstve-steny, http://www.isover.cz/data/files/styrodur-izolace-suterenu-205.pdf), možná tam najdete tam nějakou inspiraci). U takhle silných stěn je výrazný tepelný most i na jejich horní straně, tam je také třeba horní stranu zdí izolovat- nejlépe v součinnosti s izolací podkroví respektive podlahy půdy.
Jako levnější a méně vzhled domu měníci alternativa k odvětrané fasádě lze uvažovat o kontaktním zateplení s pěnovým polystyrenem (nejlépe šedý typ v tloušťce alespoň 16cm) . Je to ale možné jen když jsou ty stěny suché t.j. hydroizolace je funkční a nevzlíná do stěn žádná voda ze základů.
Zateplování takhle starých domů je vždycky trochu problematické, nejlepší by bylo kdybyste si nechal na to zateplení udělat pořádný projekt jemuž by předcházelo podrobné posouzení stavu budovy z hlediska vlhkosti a tepelných mostů.

S pozdravem Mgr.F.Macholda a K.Murtinger
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, chtěl bych se zeptat zda v případě, že obec je vlastníkem bytového domu o 18 bj (cca 1250m2 energeticky vztažná plocha), kde jednotlivé byty pronajímá občanům (tj. obecní úřad zde nemá žádné kanceláře apod., je to budova určená výhradně pro bydlení+technické zázemí bytů) je nahlíženo na objekt jako užívaný orgánem veřejné moci a musí mít tedy do 1.7.2013 zpracovaný průkaz (je to budova větší než 500 m2). Nebo až k 1.1.2017, protože je to bytový dům (užívají jej nájemníci, ne obecní úřad)?
[ 27.5.13 - dotaz číslo: 40211 - téma: Legislativa ]

Vážený pane,
ve vašem případě jde o bytový dům, kde je povinnost zpracovat PENB až od 1.1. 2017 (jde o bytový dům s plochou nad 1000 m2).
Pozor: v případě, že byste po 1.1.2016 nabízeli nějaký uvolněný byt k pronájmu, musíte mít PENB také, tedy dříve.
S pozdravem
J. Truxa, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, v našem domě s 33 byty měl jeden nájemník náklady na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové ploch o více než 40% vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky - § 4 odst. 4 vyhl. 372/2001 Sb. Vlastník domu postupoval při vyúčtování tak, že tomuto nájemníkovi snížil spotřební složku tak, aby nepřesáhla stanovenou hranici, a rozdíl rozpočítal mezi zbývající nájemníky. Je to správný postup?
Předem děkuji za odpověď.

[ 23.5.13 - dotaz číslo: 40164 - téma: Ceny energií, účtování tepla ]

Vážená paní,
vámi popsaný případ neupravuje vyhláška č. 372/2001 Sb. zcela jednoznačně.
V případě, že v některém bytě budou náklady na vytápění (na 1 m2) vyšší o 40% než je průměr (viz §4 odst. 4), pak je vlastník povinen upravit metodu výpočtu. Tato úprava je specifikována v §4 odst. 3: Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

V příloze vyhlášky jsou postupy, které lze pro rozdělení nákladů použít, nicméně v zásadě může vlastník použít i jiný postup. Nejspíš i ten, který uvádíte vy. Je to celkem běžný postup: byty, které spotřebu přesahují, se „stlačují“ k průměrné spotřebě, tak aby byt, který se nejvíce odchyloval od hranice ±40% na 1 m2, byl těsně pod touto hranicí a ostatní byty platily úměrně ke své spotřebě a k tomuto bytu.

Doporučoval bych vám požádat vlastníka, aby vám na schůzi nájemníků vysvětlil postup výpočtu pro rozúčtování tepla. Důležité je, aby vám zdůvodnil použití různých koeficentů pro jednotlivé byty, resp. pro poměrové měřiče tepla. Správný postup by měl být takový, že se vypočte teoretická spotřeba tepla pro každou místnost, při vytápění na 20°C. Poté se celková spotřeba pro dům rozpočítá na tyto místnosti tak, aby platba za 1 m2 byla pro všechny stejná. Náklady by tedy neměly záviset na tom, zda jde o místnost na rohu, pod střechou nebo uprostřed domu obklopena dalšími vytápěnými místnostmi. K tomu slouží právě koeficenty přepočtu.

Současně je potřeba aby vám zdůvodnil, jak bude postupovat v případě vyšší spotřeby (typicky u bytu, kde se hodně větrá), nebo u nižší spotřeby (např. byt, kde jsou radiátory trvale zavřené). Můžete se pak s vlastníkem dohodnout i na jiném způsobu rozúčtování.

Přejeme příjemné bydlení!
J. Truxa, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, chtěl bych Vás požádat o informaci.Vlastním podíl družstva (řadový domek Dvouletky). Se souhlasem družstva jsem se odpojil od centrálního vytápění a zřídil jsem si vlastní kondenzační plynový kotel.
Jsme řada patnácti domků, máme vlastní vchod, nemáme žádné společné prostory, jako u bytového domu, přesto na nás družstvo požaduje platbu za topení, podle vyhlášky 372/2001 Sb. Je jednání družstva oprávněné,vztahuje se tato vyhláška i na nás?
Děkuji za odpověď.
[ 22.5.13 - dotaz číslo: 40102 - téma: Ceny energií, účtování tepla ]

Vážený pane, děkujeme za váš dotaz.

Pokud je dodávka tepla měřena pro celou řadu domů dohromady, pak vám družstvo může účtovat náklady na tzv. základní složku vytápění. Obvykle je to 40% celkových nákladů (pokud jste se ve družstvu nedohodli jinak). Tato složka se rozpočítává podle podlahové plochy.
Postup družstva je oprávněný, vyhl. 372/2001 Sb. uvádí v §6 odst 2: Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění rozúčtovává vlastník základní složku nákladů podle § 4 odst. 2; na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody rozúčtovává vlastník základní složku nákladů podle § 5 odst. 3.

Smyslem tohoto ustanovení je zajistit, že na nákladech na vytápění se podílí každý byt, bez ohledu na to, jak topí. Pokud topíte na nižší teplotu než vaši sousedé, část tepla z jejich bytů vyhřívá váš byt. Rovněž pokud vaším bytem prochází rozvody topné vody, přispívá to k vytápění bytu. Tato situace je výraznější v bytových domech, kde je vyzkoušeno, že i když některý byt má vypnuté topení, teplota v něm neklesne pod 14 - 16 °C, protože ho vytápí sousední byty a stoupačky. Ve vašem případě (řadový dům) je to trochu jinak, nicméně vyhláška stanovuje vaši povinnost platit základní složku celkem jasně.

Řešením by bylo pouze to, že každý byt bude mít vlastní měření tepla a zaplatí skutečně jen to, co spotřeboval. Ve vašem případě by to nemuselo být tak složité, nicméně s tím musí souhlasit všechny byty.

Přejeme příjemné bydlení!
J. Truxa, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
obracim se na Vas s dotazem ohledne startu podnikani v oblasti Samotezby dreva. Vse, co se tyce moznosti kaceni stromu mam vyrizene, v tom problem neni, jen nemohu rozhodnout technicky nejuspornejsi metodu dalsiho zpracovani drevo. Rad bych drevo dal zpracovaval do drevni stepky, popr.peletek, jen vaham, ktera moznost by stala nejmene nakladu. Pokud mi muzete na tomto serveru alespon okrajove poradit ci nastinit dnesni moznosti, budu Vam velice vdecny.
[ 20.5.13 - dotaz číslo: 40065 - téma: Palivové články ]

Vážený pane,
pokud jde jen o hledisko pořizovacích nákladů, je rozhodně levnější štěpkování. Velikost štěpkovače je třeba zvolit podle objemu těžby, respektive podle objemu dřeva, které chcete zpracovat. Také podle průměru štěpkovaného dřeva.
Menší štěpkovače (obvykle s ručním podáváním materiálu) které lze připojit za traktor, využívají pohon výstupním hřídelem traktoru. Cena je podle velikosti od 100 tis. Kč do 1 mil. Kč. Větší štěpkovače, obvykle s rukou pro podávání materiálu a vlastním motorem, stojí několik mil. Kč.
Pro malé objemy těžby se může vyplatit štěpkovač pouze pronajmout, případně zadat štěpkování u subdodavatele. Pochopitelně lze koupit i použité stroje, které jsou levnější.
Syrová štěpka se prodává od 1000 do 2000 Kč/t, náklady na dopravu nejsou samozřejmě započítány.

Výroba peletek je složitější. Pro výrobu je potřeba poměrně jemně nadrcené dřevo (piliny). Surovina musí být suchá, aby se dala peletovat. Peletky se tedy obvykle dělají ve výrobních linkách umístěných v nějaké hale. Linka sestává z podavačů materiálu, drticího mlýna, sušičky, s teplovzdušným kotlem, odlučovačů, vlastního peletovacího lisu, dopravníků a dalšího příslušenství a obvykle i balicí linky. Investiční náklady jsou (bez haly a pozemku) od 4 do 10 mil. Kč. Pokud je vstupní surovinou syrové dřevo, počítejte s tím, že pro vysušení materiálu spotřebujete až polovinu celkového množství materiálu (dřevem se topí v kotli pro vysoušecí pec). Obvykle se tedy pelety vyrábí z dřevního odpadu, který má nižší vlhkost než syrové dřevo. Rostou i náklady na dopravu dřeva z lesa k lince.
Peletky se prodávají za cenu od 4500 do 6000 Kč/t. Náklady na dopravu nejsou samozřejmě započítány.

Přejeme hodně úspěchů v podnikání!
J. Truxa, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, měl bych dva dotazy k PENB při změnách budov.
1. dotaz: Investor chce zateplovat objekt, pouze fasádu (více jak 25% obálky budovy), ostatní konstrukce jsou víceméně v původním stavu. I sebelepším zateplením nemohu v rámci měněných konstrukcí dosáhnout požadované hodnoty Uem, tj. podle 78/2013 musím pro splnění požadavků vyhlášky všechny měněné konstrukce navrhovat na doporučené hodnoty. To ovšem například u stěn přiléhajících k lodžiím není vůbec adekvátní jelikož v daném případě je ztráta užitné plochy zcela zásadní. Skoro se obávám, že až toto investor uslyší tak raději tu plochu nebude zateplovat vůbec. Lze toto nějak "obejít", tuším ČSN 730540 má ustanovení že lze prokázat EA možno nesplnění požadované hodnoty U, nicméně vyhláška je normě nadřazená. Jak postupovat v tomto případě?
2. dotaz: Podle 406/2006 par7 odstavce 2 je při větší změně budov požadováno posouzení instalace alternativních systémů zdroje energie a stanovení opatření pro snížení energetické náročnosti - jedná se o opatření která již jsou součástí projektu nebo nad jeho rámec. Tj. pokud například pouze zatepluji fasádu objektu, musím posoudit pouze tyto měněné konstrukce nebo navrhnout další opatření, tj. jak mají v budoucnu zateplit střechu, strop suterénu, vyměnit okna případně instalovat na střechu FVE, solární ohřev vody apod.?


[ 17.5.13 - dotaz číslo: 40039 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov ]

Vážený pane,
děkujeme za vaše dotazy.

K prvnímu dotazu:
Při rekonstrukci můžete využít jednu ze 3 možností uvedenou ve vyhl. č. 78/2013 Sb. v §6 odst. 2:
a) splnit průměrný součinitel prostupu tepla Uem a současně splnit požadavek na celkovou dodanou energii
b) splnit průměrný součinitel prostupu tepla Uem a současně splnit požadavek na neobnovitelnou primární energii
c) splnit u zateplovaných konstrukcí doporučení normy ČSN 730540 a splnit u měněných TZB požadavky na účinnost.

Pokud jak píšete nemůžete splnit bod c) (třeba použít pro zateplení stěn na lodžii vakouvou izolaci, viz např. http://www.virtualsro.cz/5-vakuove-izolacni-panely/), zvažte následující:
Zda můžete splnit bod a) - zateplíte i jiné konstrukce tak, abyste splnil požadavek průměrný součinitel prostupu tepla Uem a navrhnete další úsporná opatření, aby se snížila celková dodaná energie.
Zda můžete splnit bod b) - zateplíte a pomocí solárního systému nebo jiného OZE snížíte spotřebu primární neobnovitelné energie.

Samozřejmě můžete (u rekonstrukcí) využít i možnosti nesplnit vůbec nic, pokud prokážete (resp. stavebník prokáže) energetickým auditem, že to není technicky nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její provozní účely. Viz zákon 406/2000 Sb, §7, odst. 5 f)

Ke druhému dotazu:
Rozsah posouzení je uveden ve vyhl. č. 78/2013, § 7 a § 8. Posuzujete to, co není v projektu, tj. při zateplení fasády posuzujete zde je možno také zateplit např. střechu, instalovat solární systém atd. Posuzuje se technické hledisko (je-li to vůbec možné nebo ne), funkční hledisko (má-li to praktický smysl), ekonomické hledisko (zda je prostá návratnost kratší než životnost) a úspora celkové dodané energie a neobnovitelné primární energie.

Stavebník se tímto doporučením pochopitelně řídit nemusí.

Přejeme hodně úspěchů!
J. Beranovský, K. Srdečný

[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den. Je možné, aby zúčtovací období bylo delší než 12 měsíců. Loňské vyúčtování bylo za 9 měsíců a letošní za 15 měsíců. Pokud je to neoprávněné, jak by se mělo v takovém případě postupovat. Děkuji za odpověď.
[ 15.5.13 - dotaz číslo: 39999 - téma: Ceny energií, účtování tepla ]

Vážený pane,
vyúčtování plateb za elektřinu, plyn a teplo upravuje vyhláška č. 210/2011 Sb.

Pro dodávku elektřiny a plynu je důležitý §15, kde se uvádí: Délka zúčtovacího období je zpravidla 12 kalendářních měsíců po sobě následujících, pokud se smluvní strany nedohodnou na kratší délce zúčtovacího období.(...)
Domníváme se, že termín "zpravidla" znamená, že zúčtovací období může být i delší. Podívejte se do smlouvy s dodavatelem, jak to máte sjednáno.

Vyhláška dále uvádí, že v případě, že zákazník neumožní dodavateli plynu či elektřiny odečet měřidla, může dodavatel provést vyúčtování nejdéle za období 14 kalendářních měsíců (na základě náhradního měření nebo jinak zjištěných údajů). Viz § 15, odst. 2.

U dodávky tepla stanoví vyhláška č. 210/2011 Sb. v §16 jednoznačně: Dodavatel tepelné energie provádí odběrateli bezplatně vyúčtování dodávky tepelné energie nejméně jednou za kalendářní rok, a to k 31. prosinci kalendářního roku, který je posledním dnem vyúčtovacího období. Vyúčtování dodávky tepelné energie za kalendářní rok poskytuje dodavatel odběrateli nejpozději do 28. února následujícího kalendářního roku, pokud se s odběratelem nedohodne jinak. U tepla tedy nemůže být zúčtovací období delší než 1 rok. Opět zkontrolujte konkrétní znění smlouvy s vaším dodavatelem tepla.

Pokud s postupem vašeho dodavatele nejste spokojen, obraťte se na Energetický regulační úřad (www.eru.cz), který kontroluje dodržování zákona.

Přejeme hodně úspěchů!
J. Beranovský, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den.Rád bych zateplil novostavbu RD z cihel Porotherm 40 P+D.Chtěl bych se zeptat jaká síla izolace by byla nejvhodnější z hlediska rosného bodu a ostatních kritérií.Zvažuji zateplení šedým polystyrenem od Isoveru o síle 10 nebo 12cm.Byla by tato skladba v pořádku?
Děkuji.
[ 10.5.13 - dotaz číslo: 39930 - téma: Zateplování budov ]

Vážený pane,
Stěna z cihel Porotherm 40 P+D má už poměrně slušný tepelný odpor a pokud ji chcete zateplit pěnovým polystyrénem tak aby isotherma rosného bodu nebyla v cihelném zdivu, je to problém. Obvykle se takto silné stěny už nezateplují. Pokud se počítá se zateplením (sendvičová stěna), tak se volí co nejtenčí nosná část a silnější vrstva tepelné izolace. Ve vašem případě použitím jednoduchého kalkulátoru na TZB-info (http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/68-prostup-tepla-vicevrstvou-konstrukci-a-prubeh-teplot-v-konstrukci) vám vyjde potřebná tloušťka PS zhruba 20 až 25cm (podle typu té cihly- podle pevnosti má udaný Součinitel tepelné vodivosti bez omítek 0,135 - 0,155 W/mK). Výsledkem takového zateplení bude samozřejmě stěna se skvělou hodnotou U=0,1W/m2K , vhodná pro pasivní dům, ale trochu nešikovně silná. Popravdě řečeno, ono není zcela nutné zajistit aby rosný bod nebyl v té cihle;určitá míra občasné kondenzace je přípustná, muselo by se to ale spočítat. Ta izolace by tudíž mohla být trochu tenčí. Rozhodně ale 12cm bude málo. Nejde tady jen o rosný bod, je to i otázka ekonomické návratnosti toho opatření.To je opět třeba spočítat; kromě jiného to záleží i na tom čím budete v tom domě topit. Pokud je dům už zkolaudovaný, pak by teoreticky bylo možné žádat o dotaci z programu Nová zelená úsporám (http://www.nova-zelenausporam.cz/). Pokud by se podařilo dosáhnout alespoť Hladiny 1 t.j. snížení potřeby tepla na vytápění alespoň o 40 % pak lze dostat podporu 25 % z uznatelných nákladů. Na to by ale asi to zateplení stěn nestačilo. Obraťte se v tom na svého projektanta nebo můžete kontaktovat Ekowatt a nechat si udělat Energeticko-ekonomickou optimalizaci projektu. Ta by posoudila všechny možnosti včetně způsobu vytápění a možnosti dotace a našla řešení, která by vedlo k minimalizaci celkových nákladů (investice+řekněme 20let provozu).

S pozdravem, Mgr.F.Macholda



KM
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
mám možnost koupit starší kogenerační jednotku na zemní plyn o výkonech, cca20kwel/ 39kwtep, ale prodávající nemá k jednotce žádné dokumenty jen typ motoru, generátoru a nějaké dokumenty k výměníkům.
Potřebuji certifikaci výrobku?
Nebo mi stačí požádat MPO o licenci výrobku?
Jinak je mi vše celkem jasné - jen bych si rád ještě upřesnil zda distibuce ČEZ, EON PRE - musí vykupovat přebytky do sítě a za kolik to dělají.
Děkuji za odpovědi.

[ 7.5.13 - dotaz číslo: 39886 - téma: Kogenerace, trigenerace ]

Vážený pane,
pokud chcete dodávat elektřinu z kogenerační jednotky (KJ) do sítě, musíte splnit několik podmínek:
1) získat od distributora souhlas s připojením k síti. K tomu je vhodné doložit technické parametry zdroje. Pokud je nemáte, bude vše složitější.
2) získat licenci pro podnikání v energetice. I zde by bylo užitečné mít dokumentaci, neboť pro žádost o licenci musíte uvést technické parametry KJ.

Pokud chcete uplatnit podporu na vyrobenou elektřinu (zelené bonusy), musíte:
3) mít od MPO osvědčení o výrobě elektřiny z KVET. Podrobnosti, výpočty a formulář žádosti jsou uvedeny ve vyhl. č. 453/2012 Sb. Pro doložení parametrů KJ se dokumentace nevyžaduje, ale je vhodné z ní vyjít. Vyžadují se například údaje o účinnosti, které bez dokumentace budete asi muset určit měřením.

Po splnění výše uvedených podmínek máte nárok na podporu, která se vyplácí formou zelených bonusů. Ty vyplácí Operátor trhu s elektřinou (OTE). Elektřinu z KJ můžete prodat libovolnému obchodníkovi s elektřinou za smluvní cenu. Není tedy nezbytné prodávat ji ČEZ, E.ON či PRE, ale vyberete si tu nejlepší nabídku od více obchodníků. Více o systému výplat např. v tomto článku:
http://oze.tzb-info.cz/9299-zmena-systemu-vyplaty-podpory-obnovitelnych-zdroju-od-1-ledna-2013

Výši zelených bonusů pro rok 2013 najdete v Cenovém rozhodnutí ERÚ č 4/2012:
http://www.eru.cz/user_data/files/ERV/ERV8_2012.pdf
Výše zelených bonusů se liší jednak podle instalovaného výkonu KJ a jednak podle provozních hodin KJ.

Domníváme se, že by ve vašem případě bylo vhodné získat technickou dokumentaci ke KJ např. od výrobce.
Přejeme hodně úspěchů!
J. Beranovský, K. Srdečný


[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
doslechl jsem se, že při vyplácení podpory výroby pomocí "zeleného bonusu" lze mít výrobnu elektřiny a místo spotřeby elektřiny odděleně. Například, že elektřinu do sítě dodávám v Olomouckém kraji, ale spotřebovávám v Pardubickém.....Je to pravda? Pokud ano, lze mít těch míst spotřebi i více? Např. MVE v Olomouckém kraji, a elektřinu spotřebovávat v bytě a na chalupě v Pardubickém kraji?

Děkuji za odpověď
[ 6.5.13 - dotaz číslo: 39846 - téma: Elektřina, Legislativa, Ostatní ]

Vážený pane,
v principu je možné aby to fungovalo tak jak popisujete. Zjednodušeně: můžete vlastní elektřinu vyrobenou na jednom místě (např. MVE) odebírat v jiném místě (např. v bytě), ovšem musíte zaplatit za "pronájem el. vedení" které patří distribuční společnosti. Tyto ceny jsou regulovány, jsou uvedeny v věstníku ERÚ:
http://www.eru.cz/user_data/files/ERV/ERV9_2012.pdf
Odborně řečeno, musíte zaplatit distributorovi cenu za službu sítí distribuční soustavy. Např. u sítě ČEZ je to 74,52 Kč/MWh plus další regulované platby.

Pokud je odběrné místo v jiné distribuční síti, než výrobna, je třeba platit všem distributorům (např. MVE je v Jihočeském kraji, kde je síť E.ON a byt v Pardubickém kraji, kde je síť ČEZ).


Významnější překážkou je ale druhá podmínka: Stávající obchodník s elektřinou, od něhož odebíráte elektřinu v bytě (nebo jiném odběrném místě) musí souhlasit s tím, že budete odebírat elektřinu také od dalšího subjektu (např. MVE). Pro obchodníka to není výhodné, protože mu klesá objem prodeje. Nejdůležitější ale je, že obchodník musí převzít odpovědnost za odchylku. To znamená, že zajistí, že v bytě budete mít vždy dostatek elektřiny, bez ohledu na to jestli MVE v daném okamžiku vyrábí nebo ne. Náklady na tuto odpovědnost má obchodník běžně započtenou v ceně dodávky. Pokud objem dodávky významně klesne, není pro obchodníka výhodné na takovouto dohodu přistupovat.

Stejné je to v případě, že byste elektřinu z vlastní MVE chtěl prodat třeba sousedovi na druhém konci vesnice, k němuž ale nemůžete natáhnout vlastní vedení a musíte využít distribuční síť. Můžete se s ním dohodnout na ceně výhodné pro oba, avšak distributor a obchodník od něhož soused odebírá s tím musí souhlasit.

Domníváme se tedy, že v praxi bude poměrně složité dosáhnout dohody, aby vámi uvažované využití elektřiny opravdu fungovalo.

S pozdravem
J. Truxa, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]