Poradna i-EKIS

dobrý den,prosím o radu jakým působem je vhodné zateplit stěnu z luxfer, kterou máme nad schodištěm? Původně jsme zvažovali celou stěnu vybourat, vyzdít ytongem a v horni části osadit okno. Zdůvodu náročnoti prací zvažujeme variantu, že by se luxfery vybouraly pouze v horní části, kde bude okno a v dolní části by jsme luxfery zazdily ytongem a to z vnitřní i venkovní strany. Z venkovní strany by tlouštka ytongu dělala cca 10cm a z vnitřní cca 25cm, nevíme ale zda je to vhodné řešení? Předem děkuji za odpověď Martina
[ 12.3.12 - dotaz číslo: 31937 - téma: Zateplování budov ]

Vážená paní,
Tady je asi mnoho možností, které povedou k výsledku a budou se lišit pracností a cenou. Záleží také na tom, zda tam potřebujete osadit otvíravé okno nebo zda stačí jen prosvětlit ten prostor.
Asi úplně nejjednodušší řešení (bez bourání a mokré zednické práce) je luxfery nechat jak jsou a jejich spodní část zakrýt deskami pěnového polystyrénu. Z toho co píšete vyplývá, že zevnitř je k dispozici 25cm, což je víc než dost, myslím, že stačí tam dát 18 až 20cm PS a zvenku už nic. V horní části můžete napevno osadit izolační dvojsklo v nějakém pevném neotvíravém provedení (plastový rámeček) nebo jej prostě jen posadit na lišty přichycené na stěnu, zatmelit vhodným pružným tmelem a zalištovat zevnitř. POZOR ten polystyrén nesmí být vystaven vlivu světla a přílišného slunečního tepla, takže na jeho vnější stranu přichyťte takovou tu stříbrnou parotěsnou zábranu, nebo jej natřete několika vrstvami vodou ředitelné barvy (nejlépe bílé). je výhodné, pokud necháte mezi PS a Luxferami něklolik cm mezeru, kterou odvětráte pomocí 2 otvorů o průměru řekněme 10 až 15mm šikmo ven pod luxfery a zaplníte je minerální vatou. Tím si ta dutina bude moci při změnách teploty "dýchat" a nebude se tam hromadit vlhkost, která by tam mohla vnikat když to nebude dobře zatmeleno. Také z vnitřní strany přetáhněte přes PS parotěsnou zábranu a přichyťte ke stěnám a zatmelte. Jako vnitřní úpravu bude asi nejlepší použít desku sádrokartonu.
Důležité je zabránit pronikání vlhkosti k těm studeným luxferám a stěně a naopak umožnit odvedení vlhkosti z mezery. Tenhle problém by mimochodem nejspíš nastával při použití 25cm YTONGU zevnitř a jen 10cm zvenka. Při mrazech by mohlo docázet ke kondenzaci na povrchu těch luxfer; opět by se tomu dalo zabránit nějakým odvětráním té mezery.
Použití PS přinese značnou tepelnou úsporu ( tepelná ztráta se v místě zakrytí PS sníží asi 16x a v místě osazení izolačního dvojskla zhruba 3x).
Pokud stačí menší snížení tepelné ztráty a pokud např. už máte zateplenou fasádu domu pěnovým PS pak je možné zateplit ty luxfery nalepením desek (nejlépe šedého pěnového PS, který má lepší tepelné vlastnosti) přímo na ty Luxfery celoplošně lepicím tmelem. Ten skleněný povrch je třeba napřed dobře odmastit a pak zdrsnit smirkovým papírem, pak na to m bude tmel držet dobře. Maltu mezi luxferami můžete napřed natřít zředěným roztokem té akrylátové disperze, která se používá při přípravě tmelu.
Povrch se pak normálně vystuží perlinkou a naváže na okolní fasádu a povrchově upraví aby se nelišil.
Pokud potřebujete otvírací okno, pak lze použít analogický postup s PS s tím, že se horní část Luxfer vybourá. Pokud byste chtěli maximalizovat množství světla t.j. nezmenšovat prosklenou plochu, pak lze uvažovat o použití dutinkových desek Lexan (http://www.prodej-montaz-lexanu.cz/plasty-pruhledne-nepruhledne-stavebniny/plasty-plasticke-hmoty-reklamni-tabule-role-obaly/plex
i-lexan-vivak-axpet-akrylon-polykarbonat-altuglas/lexan-polykarbonat-makrolon-plny-barevny-dutinkovy-mlecny-kourovy-cele-desky-sleva-lexanu-lexanem-zastreseni-bazeny-prgoly-pergola-makrolon-dutinkova-deska-dezen-gf-komurkovy/) či Makrolon (http://www.polykarbonatove-desky.cz/) o stejné velikosti jako je ta část postavená z luxfer. Podle typu (počtu vrstev) by se dala
tepelná ztráta snížit také zhruba na polovinu až třetinu, ovšem s určitým snížením propustnosti světla. Osazení Lexanu by bylo lepší svěřit nějaké firmě, která se tím zbývá, ten plast má velkou tepelnou roztažnost a jsou na to třeba speciální profily.


S pozdravem, Mgr.F.Macholda a K.Murtinger (tel.č. 603731139)
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Uvažuji o zateplení podkroví,zaujala mě stříkaná pěnová izolace,lze spočítat návratnost investice,výhody-nevýhody proti klasické vatě Děkuji
[ 8.3.12 - dotaz číslo: 31887 - téma: Zateplování budov ]

Vážený pane,
předpokládám, že máte na mysli nějaký systém podobný tomu co nabízí např. http://www.pur.cz/cz/podkrovi-a-pudy/ .
Na straně výhod tohoto typu izolace lze uvést ve vašem případě asi toto (pokud tedy lze věřit tomu co se o tom píše):
-dokonalé zatěsnění kritických detailů (i nepřístupných spár a dutin)
-výborné zvukově izolační parametry, neprůzvučnost konstrukce
- celkem nízký součinitel tepelné vodivosti- uvádí se 0,032 W/m.K
(http://www.drevoportal.cz/clanky/advertorial-profispecial/pur-tepelne-izolacni-system-pur-izolace-soft) ale pozor, některé pěny jej mají horší.
Základní nevýhoda může být vyšší cena.
Pokud jde výpočet doby návratnosti zateplení a srovnání s jiným systémem, tak doporučuji nechat si vypracovat od několika firem, které to nabízejí konkrétní nabídky na zateplení touto stříkanou pěnou a srovnatelné zateplení minerální vatou. Do té celkové ceny totiž vstupuje mnoho položek, které jsou specifické pro váš dům (například pracnost provedení) a tak není asi rozumné srovnávat ty systémy jen na základě ceny za metr čtvereční samotné izolace. Požádejte firmu aby vám také spočítala tepelnou ztrátu nebo lépe rovnou roční potřebu tepla na vytápění té konstrukce před zateplením a po zateplení.Pokud vám vypočtou jen výpočtovou tepelnou ztrátu, tak tu můžete přepočítat na roční potřebu tepla pomocí kalkulátoru na http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/47-potreba-tepla-pro-vytapeni-a-ohrev-teple-vody. Pak můžete porovnat celkové náklady na pořízení a provoz (na teplo) řekněme za 20let a rozhodnout co je lepší. Můžete případně zajít s těmi nabídkami do některého střediska EKIS (https://www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/strediska-EKIS).

S pozdravem Mgr.F.Macholda

[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Hezký den.
U oken se jde dozvědět o součiniteli tepelné vodivosti, aplikací vzorečku k výpočtu přenosu tepla za čas si však nejsem jist. Mohli byste prosím přibližně odhadnout energetické ztráty nejběžněji používaného typu oken v době zimy? Pokud by šlo, můžete energetický tok skrze okna vyjádřit i v penězích. Děkuji.
[ 7.3.12 - dotaz číslo: 31855 - téma: Ceny energií, účtování tepla ]

Vážený pane,
pokud znáte hodnotu součinitele prostupu tepla U (u oken nelze hovořit o tepelné vodivosti), pak můžete snadno spočítat výpočtovou tepelnou ztrátu pro určitou tepelnou oblast (výpočtiová venkovní teplota) a pro určitou vnitřní teplotu. Q=U*S*(ti-tout)
Například pokud U=1,1 W/(m2.K), plocha okna S=2m2, výpočtová venkovní teplota -12°C (např. v Praze) a vnitřní teplota např. 21°C, pak výpočtová tepelná ztráta (vlastně ztrátový výkon) Q je 1,1*2*(21-(-12))=72,6W, t.j. 0,073kW
Znáte-li výpočtovou tepelnou ztrátu Q pak můžete použít výpočtový nástroj Potřeba tepla pro vytápění a ohřev teplé vody
(http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/47-potreba-tepla-pro-vytapeni-a-ohrev-teple-vody), odškrtnete položku ohřev vody a dosadíte výpočtovou tepelnou ztrátu a vyjde vám, že tím oknem unikne přibližně 0,2MWh za rok (200kWh). Kliknutím na položku Náklady (vpravo od výsledku) otevře se vám tabulka Porovnání nákladů na vytápění podle druhu paliva (http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/269-porovnani-nakladu-na-vytapeni-podle-druhu-paliva?energie_gj=0.6).
Tam si najdete kolik zaplatíte při použití určitého paliva, např. při použití Dřevěných pelet to činí 195Kč. POZOR v této tabulce jsou započteny i náklady na stálé platby (u elektřiny či plynu), takže se hodí spíše k výpočtu celkových nákladů na vytápění pro celý dům. V tomto případě je lepší vzít sloupec Cena paliva v Kč a prostě vynásobit spotřebované teplo (200kWh) cenou (2,60Kč/kWh) t.j. vyjde vám 520Kč. Zde ovšem zanedbáváme tepelné ztráty infiltrací, což je u nových a těsných oken možné, nicméně u starých a netěsných oken by to vedlo k znatelně nižším hodnotám, než kolik jsou skutečné tepelné ztráty tím oknem.
Také je možné použít například program HESTIA Vivid (http://hestia.energetika.cz/).
Z vašich opakovaných dotazů soudím, že se chcete získat hlubší vhled do oblasti energetiky, možná by bylo vhodné prostudovat si nějaké knihy z tohoto oboru, kde je to vysvětleno mnohem podrobněji a lépe než to jde udělat v této poradně. Například pro účel výpočtu tepelných ztrát je docela dobrá i když už starší kniha Antonín ŘEHÁNEK Jaroslav / JANOUŠ Tepelné ztráty budov a možnosti jejich zmenšování se dá koupit v antikvariátu za pouhých 85Kč (http://www.antikvariat-nika.cz/tepelne-ztraty-budov-a-moznosti-jejich-zmensovani-rehanek-jaroslav-janous-antonin/).


S pozdravem Mgr.F.Macholda



KM

[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Existují solární kolektory, kterými může bez problémů protékat slaná, např. mořská voda? Nebo je to dokonce obecná vlastnost kolektorů?

Rád bych poděkoval za odpovědi, již položených otázek.
[ 6.3.12 - dotaz číslo: 31840 - téma: Energie slunce – výroba tepla ]

Vážený pane,
nejčastěji používaný materiál pro trubky solárních kolektorů je měď. Udává se, že Cu má velmi dobrou odolnost proti korozi v prostředí mořské vody (http://www.keytometals.com/Article16.htm). Připomínám ale, že přímý průtok vody (i mořské) skrz kolektory je možný jen za předpokladu, že nedojde k jejímu zmrznutí t.j. buď se při nebezpečí mrazu kolektor vypustí (drain back systémy
http://oze.tzb-info.cz/solarni-kolektory/7408-rotex-solaris-drain-back-beztlaky-samovypousteci-system-bez-glykolove-smesi) nebo se používá jen tam kde nehrozí mráz (ani přízemní mrazíky).

S pozdravem, Mgr.F.Macholda


KM
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Zajímalo by mně zda proudící médium v solárním kolektoru může být i relativně teplé, aby se jeho teplota dále zvyšovala. Zda bez technologických poruch může téci kolektorem např. voda o teplotě 60°C aby se průtokem dále ohřála.


[ 6.3.12 - dotaz číslo: 31839 - téma: Energie slunce – výroba tepla ]

Vážený pane,
stručná odpověď zní ANO. Je to pochopitelně omezené teplotní odolností kolektorů a také tím, že čím větší je teplota kolektoru, tím vyšší jsou tepelné ztráty. Pokud chcete používat solární kolektory k dohřívání vody třeba nad těch 60°C pak je vhodné používat vakuové trubicové kolektory, které mají malou tepelnou ztrátu.

S pozdravem Mgr.F.Macholda



KM
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Hezký den,
zajímalo by mně jak je technologicky zvládnuto využití tepla z vody o stálém a relativně velkém průtoku do řekněme stejného množství vody. Jak velká může být účinnost jakéhosi výměníku: voda - voda. Děkuji.
[ 6.3.12 - dotaz číslo: 31818 - téma: Využití odpadního tepla ]

Vážený pane,
výměník pro využití tepla vody není nic nového ani složitého. Asi nejjednodušší řešení je "trubka v trubce", tedy užší trubka která vede uprostřed silnější trubky. Takovýto výměník ale nemá velkou účinnost. Běžně se používají deskové výměníky, např. tyto:

http://bcb-plzen.eu/alfalaval/pajene.htm
http://www.vymeniky.cz/aktualni-nabidka/
http://local.alfalaval.com/cs-cz/produkty/prenos/deskove/pages/deskove-vymeniky.aspx

Obecně platí, že výměník může mít teoretickou účinnost až 100%, přičemž čím větší účinnost chceme, tím větší musí být plocha výměníku a tím i jeho velikost. Dále platí, že čím pomaleji bude voda (kapalina) výměníkem proudit, tím opět poroste jeho účinnost. Jde tedy vždy o to najít správný poměr mezi cenou výměníku (čím větší, tím dražší) a cenou energie, kterou výměníkem ušetřím. Nemá smysl utratit za výměník o 10 tis. Kč více, abychom za rok ušetřili 50 Kč.
V případě čisté vody nebo jiných kapalin není problém dosáhnout vysoké účinnosti, protože kapalinu lze "prohnat" stovkami tenkých kanálků. Horší je to v případě znečištěné vody - zde je třeba zvolit výměník tak, aby se neucpával. U odpadní vody z domácností může být problém usazování mastnost na plochách výměníku, takže je ho pak potřeba pravidelně čistit (např. roztokem enzymů). Deskové výměníky jsou pro odpadní vodu obvykle nepoužitelné.

Výměníky pro odpadní vodu nabízí např. zde:
http://www.sakal-ovt.cz/pouziti.htm
http://www.sakal-ovt.cz/sprcha.htm

S pozdravem
J. Beranovský, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Jaká norma, vyhláška, zákon, upravují PJ na jednotlivé byt.jednotky v SVJ.Jak jsou rozděleny plochy na ÚT, TUV, SV v bytové jednotce.
Děkuji za odpověď.
[ 5.3.12 - dotaz číslo: 31786 - téma: Ceny energií, účtování tepla ]

Vážený pane,
účtování tepla a teplé vody se řídí vyhláškou č. 372/2001 Sb. Tuto vyhlášku dále upřesňuje Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj
č.j. 28203/2002 - 71 ze dne 19. prosince 2002.

Podle těchto dokumentů je postup takový, že část tepla se rozúčtuje podle podlahové plochy a část podle údajů z měřidel (vodoměry, indikátory na radiátorech a jiné).

V praxi to funguje tak, že spotřeba tepla na vytápění, kterou naměří fakturační měřidlo na patě objektu, se rozdělí v poměru 40/60 (případně se může SVJ dohodnout, že rozdělení bude v poměru 50/50, jiné možnosti ale už legislativa nepřipouští).
Tzv. základní složka, která je obvykle 40% celkové spotřeby, se rozpočítá podle podlahové plochy bytů. To znamená, že pokud například váš byt má velikost 10% celkové podlahové plochy v domě, zaplatíte 0,1 x 0,4 = 0,04 = 4% z celkových nákladů na teplo.
Druhá část, tzv. spotřební složka (obvykle 60% celkových nákladů), se rozúčtuje podle měřidel. Obvykle má každý radiátor instalovaný tzv. indikátor topných nákladů, který se jednou ročně odečítá. Údaj každého indikátoru se někdy koriguje pomocí koeficientů, které by měly zohlednit např. polohu místnosti v domě (pokoj na rohu domu pod střechou by měl mít jiný koeficient než pokoj obklopený z několika stram sousedními byty). Tyto koeficienty obvykle navrhne a zdůvodní firma, která vám provádí rozúčtování tepla a SVJ je musí odsouhlasit. Celkový náměr všech indikátorů se pak sečte a rozdělí podle podílu jednotlivých bytů. Například pokud na váš byt připadá 15 % celkového náměru, zaplatíte 0,15 x 0,60 = 0,09 = 9% z celkových nákladů na teplo.
Dohromady pak zaplatíte za základní a spotřební složku celkem 9+4 = 13% celkových nákladů na teplo na vytápění v domě.

U teplé vody je postup obdobný. Rozdíl je v poměru základní a spotřební složky. Základní složka, která činí vždy 30% celkových nákladů, se opět rozúčtovává se podle podlahové plochy.
Spotřební složka, která která činí vždy 70% celkových nákladů, se rozpočítává podle údajů vodoměrů v jednotlivých bytech.
Toto se týká pouze tepla, které se spotřebovalo na ohřev TUV. Studená voda, která se ohřála, se rozdělí pouze podle vodoměrů.

Blíže viz výše uvedené dokumenty.
S pozdravem
J. Beranovský, K. Srdečný


[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Mám takový dotaz mám vyhlídlou lokalitu na mve a mám již napsané stanovisko od povodí a chtěl bych předběžné stanovisko od čezu nebo čepsu nevím na koho se obrátit je to v katastralním území Mala Morava chci se zeptat komu mám napsat o předběžné stanovisko o připojení k distrybuční soustavě a popřípadě jak má žádost o stanovisko vypadat a co má obsahovat předem děkuji za odpověd
[ 5.3.12 - dotaz číslo: 31784 - téma: Energie vody ]

Vážený pane,
předpokládám že vaše MVE bude připojena do sítě CEZ,a.s. Do sítě ČEPS, a.s. se připojují obvykle zdroje většího výkonu.
Můžete se obrátit na ČEZ Distribuce nejprve s dotazem, zda vůbec vám MVE připojí. Je možné, že pro některou oblast nebude připojován vůbec žádný výkon.
Zákaznická linka 840 840 840, případně mail info@cezdistribuce.cz.
Předpokládám, že už máte představu o umístění a výkonu MVE, případně i představu kde je nejbližší místo, kde by bylo možno MVE k síti připojit.


Případně můžete rovnou podat žádost o připojení zdroje, formulář ke stažení je zde:
http://www.cezdistribuce.cz/edee/content/file-other/distribuce/formulare/formd2010_10_01_zadostopripojenivyrobnyeletrinykds_web.pdf


Přejeme hodně úspěchů!
S pozdravem
J. Beranovský, K. Srdečný

[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Hezký den. Zajímala by mně tato věc. Pod solární kolektory pro ohřev vody se tuším instaluje tepelná izolace vůči střeše. Znamená to že pod solárním kolektorem se nachází, nebo, by se nacházelo teplo? A hypoteticky, kdyby tedy pod solárním kolektorem proudila voda, šlo by toto teplo získat? Děkuji.
[ 29.2.12 - dotaz číslo: 31708 - téma: Energie slunce – výroba tepla ]

Vážený pane,
tepelná izolace se vkládá pod absorbér solárního kolektoru proto aby se snížila tepelná ztráta t.j. aby maximum energie, která na absorbér dopadne přešla do solární kapaliny a ohřála pak vodu v zásobníku. Tato izolace je zpravidla umístěna ve vaně kolektoru, pouze u kolektorů integrovaných do střechy je součástí skladby střechy. Bylo by ale nepraktické snažit se pomocí dalšího výměníku
(třeba plechu s trubkami položenému pod kolektorem) získávat ještě nějaké unikající teplo z pod kolektoru. Mnohem lepší je jej pořádně zaizolovat . Těch běžných 6cm minerální vaty umístěných pod abdorbérem propustí zhruba 30W tepla z 1 m2 při teplotě absorbéru 60°C a teplotě okolí 0°C. Do solární kapaliny při plném slunečním svitu kolem poledne přechází tepelný výkon zhruba
500W t.j. množství 17x větší. Předním sklem kolektoru pak uniká přibližně 300 až 400W. U kolektorů integrovaných do střechy je proto lepší používat větší tloušťku tepelné izolace. Podstatně menší tepelné ztráty ale mají vakuové kolektory, proto když nám jde o maximalizaci účinnosti tak je lepší použít vakuový kolektor.

S pozdravem Mgr.F.Macholda
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Jaky je lepsi panel na dobijeni autobaterie v aute v nasich podminkach-monokrystalicky anebo amorfni?
[ 28.2.12 - dotaz číslo: 31676 - téma: Energie slunce – výroba elektřiny ]

Vážený pane,
pokud záleží na tom aby panel měl co nejmenší rozměry, pak je asi lepší panel z monokrystalického křemíku (má vyšší účinnost a tudíž na stejný proud stačí menší plocha). Pokud na rozměrech nezáleží a nejde zajistit optimální orientaci k dopadajícím paprskům nebo je panel umístěn uvnitř za oknem tak je naopak o něco lepší panel z amorfního křemíku, který má při nízké intenzitě záření o něco lepší celkový energetický zisk (v poměru k nominálnímu výkonu). Pokud vám záleží na poměru cena/výkon tak lze asi říci, že nejlepší řešení je panel, který dostanete koupit za nejnižší cenu na kWh ročního energetického zisku (to je ale údaj, který nebývá tak jednoduché od dodavatele zjistit protože záleží na mnoha faktorech).
Obecně ale platí, že pokud jej chcete používat jen ke konzervačnímu dobíjení akumulátoru v době kdy auto není v provozu, tak pro běžný akumulátor 40 až 60Ah stačí proud někde mezi
20 až 60mA při 17V (obvyklé napětí fotovoltaických panelů určených pro provoz s 12V akumulátorem) t.j. při řekněme 8hod slunečního svitu výkon v řádu wattů a tedy celkem malý panel, který se dá koupit za cenu několik set korun a asi nemá cenu se moc zabývat tím o jaký typ jde nebo jaký je poměr cena výkon. Pokud by měl zajistit dobíjení za všech podmínek, tedy i v zimním období a
dnech bez slunečního svitu, pak je třeba zhruba 10x větší výkon a již nelze připojit panel k akumulátoru přímo (docházelo by za slunečných dnů k přebíjení) a je třeba použít vhodný regulátor nabíjení. Cena takovéto sestavy je pak o dost vyšší.


S pozdravem Mgr.F.Macholda
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý večer,
jsem ve fázi před záhajením nákupu materiálu na stavbu rodiného domu o rozměrech 12,5m x 11m a po přečtení mnoha diskuzí tápu ve skladbě stěn a jejich zateplení. Přikláněl jsem se variantě 40(36,5)Porotherm + 10(14)cm EPS Polystyren 100F, ale nyní si tím nejsem vůbec jist i vzhledem k obavě z rosného bodu. Mohli byste mi prosím poradit jaká varianta patří mezi nejvhodnější pro tento typ domu? Dům bude vytápěn pouze elektřinou (plyn není v dosahu), tepelné čerpadlo vzhledem k investici nezvažuji, lokalita střední Čechy, stavba svépomocí. Mám případně raději volit např. Isover, aby stavba byla difuzně otevřena nebo šedý polystyren? Předem moc děkuji za odpověď.
[ 27.2.12 - dotaz číslo: 31642 - téma: Zateplování budov ]

Vážený pane,
obecně bývá výhodnější v případě kdy se rozhodnete pro sendvičovou stěnu (nosná zeď z cihel + zateplení) udělat co nejtenčí tu nosnou cihlovou stěnu a přidat silnější vrstvu tepelné izolace. Například výrobce doporučuje POROTHERM 30 P+D případně POROTHERM 24 P+D.
Pokud budete používat k vytápění elektřinu (nejdražší energii) pak je dobré jít na dost nízkou hodnotu součinitele prostupu tepla t.j. pod U=0,25 W/(m2.K) případně uvažovat o dosažení nízkoenergetického či pasivního standardu. (http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/127-navrh-obvodove-steny-s-vnejsim-tepelneizolacnim-kompozitnim-systemem).
V těchto případech není nutné aby konstrukce stěny byla difúzně otevřená, protože teplota ve zdivu prakticky nemůže klesnout pod hodnotu rosného bodu. Pokud použijete třeba ten POROTHERM 30 P+D a na něj dáte 10cm šedého PS tak je U=0,22 a teplota na rozhraní PS a cihly asi 10,5°C při teplotě uvnitř 21°C a venku -12°C (výpočet podle
http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/68-prostup-tepla-vicevrstvou-konstrukci-a-prubeh-teplot-v-konstrukci). Při takovýchto nízkých teplotách venku je obvyklá relativní vlhkost uvnitř při správném větrání pod 40% a tomu odpovídá teplota rosného bodu asi 7°C
(http://www.severoceskestavby.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=15:vtrani-a-vlhkost-v-bytovem-ovzdui-a-rosny-bod-&catid=2:rady&Itemid=15) a ke kondenzaci tedy prakticky nedochází ani při občasném překročení vlhkosti (difúze do stěny je pomalá a cihla je bez problémů schopna určité množství vody absorbovat bez škodlivých následků).
Vzhledem k ceně práce a pomocných materiálů při izolování z vnější strany se vyplatí použít spíše větší tloušťku izolačního materiálu; běžně jsou dostupné desky o tloušťce 20cm. Pokud je použijete pak získáte výbornou stěnu s hodnotou U=0,13 W/(m2.K) což se už blíží k hodnotě doporučené pro pasivní domy. Pokud budete stavět svépomocí tak si na tu tepelnou izolaci tak nakupte certifikovný
materiál, pečlivě se seznamte s předepsaným technologickým postupem a najměte alespoň 2 řemeslníky, kteří s tím mají zkušenosti, není to tak úplně jednoduché.

S pozdravem Mgr.F.Macholda
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Chtěl bych se zeptat jen stručně jaký máte názor na větrné a solární elektrárny, jestli získají během své životnosti více energie než kolik bylo potřeba na jejich výrobu. děkuji.
[ 27.2.12 - dotaz číslo: 31625 - téma: Energie větru ]

Vážený pane,
stručná odpověď je ANO. Obecně platí, že doba návratnosti u fotovoltaických zařízení je několik roků. U větrných elektráren je podstatně větší rozptyl, protože množství vyrobené elektřiny silně závisí na rychlosti větru. Může to ale být i v řádu měsíců pokud jsou instalovány v místech kde je velký větrný potenciál.
Zde je několik odkazů na takzvanou "Energetickou dobu návratnosti":
http://www.enviweb.cz/clanek/energie/69728/energeticka-navratnost-fotovoltaickych-systemu-v-podminkach-ceske-republiky
Analýza životního cyklu fotovoltaických systémů http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika/ziv-cyklus
http://www.pro-vetrniky.cz/cs/fakta-o-vetrnych-elektrarnach/investice-a-navratnost-ve.html
http://www.vetrna-energie.cz/faq-10-castych-otazek/jak-drahy-je-vetrny-proud-_6


S pozdravem Mgr.F.Macholda

[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Mohli byste mi popsat problém větrných elektráren, který spočívá v tom že v silém větru může dojít k přetížení sítě. Tento jev příliš neznám, protože celkově vím o větrných elektrárnách málo. Zajímalo by mně kdy vzniká a jak velký je to problém. Děkuji moc za odpověď.
[ 25.2.12 - dotaz číslo: 31626 - téma: Energie větru ]

Vážený pane,
před připojením větrné i jakékoli jiné elektrárny k síti se zpracovává tzv. studie připojitelnosti, která zjistí, jak elektrárna ovlivní chování sítě (neplatí to pro malé elektrárny, např. v rodinném domku). Pokud by elektrárna ovlivňovala síť negativně, nebude připojena. Z tohoto důvodu větrné elektrárny v ČR nezpůsobují v síti problémy.
Problém, který máte zřejmě na mysli, je v mezinárodním propojení el. sítě ČR a sousedních států. Větrným elektrárnám v severovýchodním Německu, pokud pracují na plný výkon, nestačí německá síť přenášet jejich výkon do ostatních částí země. Kvůli propojení se část tohoto výkonu "přelévá" do soustavy ČR, kde zvyšuje nároky na řízení sítě a zvyšuje i ztráty v síti. ČR již několik let jedná s Německem o způsobu řešení; v současnosti Německo plánuje posílit vlastní síť aby se tento problém zmenšil. Více k problému např. zde:
http://www.ceps.cz/CZE/Media/Tiskove-zpravy/Stranky/Neplanovane_pretoky_el_pres_CR.aspx
Mezinárodní propojení sítí je velmi důležité jak kvůli obchodu s elektřinou, tak kvůli bezpečnosti zásobování.
S pozdravem
J. Beranovský, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, mám v úmyslu postavit roubenku k trvalému bydlení s nízkoenergetickým standardem a chci se vyhnout (pokud to jde) použití parozábran a dalších "igelitů". Byla mi nabídnuta tato skladba zdi zvenčí: 30mm dřevěný obklad, 140mm minerální nebo konopní izolace,16mm dřevěný trám. Chci se zeptat jestli tato skladba zdi je v pořádku, jestli nebude hrozit kondenzace vlhkosti uvnitř zdi a nebo by byla lepší jiná skladba zdi? Děkuji
[ 22.2.12 - dotaz číslo: 31534 - téma: Nízkoenergetické a pasivní domy ]

Vážený pane,
pokud splníte podmínku, že difúzní odpor jednotlivých vrstev vaší obvodové stěny bude ve směru zevnitř - ven klesat, pak kondenzace vlhkosti nehrozí. Ve stěně, kterou popisujete to bude nepochybně splněno pokud bude ta vnitřní stěna těsnější než ten vnější obklad. Nejlepší je udělat jej s odvětranou mezerou mezi vatou a obkladem t.j. provětrávaná fasáda
(http://www.dombau.cz/provetravane-fasady.htm). Ta těsnost vnitřní stěny je důležitá i proto aby nedocházelo ke ztrátám tepla infiltrací. Předpokládám, že jde o stěnu z trámů o šířce 16cm a ne mm jak píšete. Rozhodující proto bude jakým způsobem budou utěsněny mezery mezi nimi a jak trvanlivé toto těsnění bude. Možná by bylo dobré dát si do smlouvy s dodavatelem podmínku provedení Blower door testu (http://www.tzb-info.cz/3896-blower-door-test-pruvzdusnosti-budov-detekcni-metody) a možná jej po několika letech ještě jednou zopakovat.

S pozdravem Mgr.F.Macholda
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
prosím oporovnání energetické ´činnosti solárních panelů teplovodních a solárních panelů fotovoltaických. To jest, jaký je kW výstup u obou panelů při stejných vstupních podmínkách (osvětlení), a rozměr panelů. Domnívám se, že teplovodní panely trubicové mají vyšší účinnost. Děkuji za pochopení.
[ 20.2.12 - dotaz číslo: 31476 - téma: Energie slunce – výroba elektřiny ]

Vážený pane,
v zásadě máte pravdu, že účinnost solárních termálních systémů t.j. kolektorů pro ohřev vody, je vyšší než účinnost fortovoltaických panelů. Zvláště to platí zvláště u trubicových vakuových kolektorů. Je ale mezi nimi několik zásadních rozdílů, které přímé porovnávání účinnosti za různých podmínek trochu komplikují. Účinnost solárních termálních systémů totiž závisí na teplotě na jakou dané médium ohřívají a intenzitě slunečního svitu (viz účinnostní křivka http://energie.tzb-info.cz/solarni-kolektory/7091-hodnoceni-vykonnosti-solarnich-kolektoru). S rostoucí teplotou nebo s klesající intenzitou slunečního svitu jejich účinnost výrazně klesá. Naproti tomu účinnost fotovoltaických panelů na intenzitě slunečního svitu téměř nezávisí a teplotní závislost je malá a opačná (s rostoucí teplotou mírně klesá). Výsledný výkon jak fotovoltaických tak i termálních systémů je pochopitelně úměrný intenzitě svitu. Pokud např. porovnáváme výkon zimě a při malých intenzitách slunečního svitu pak může být výkon fotovoltaických panelů o stejné ploše vyšší než výkon termálních systémů.
Přibližně platí, že účinnost termálních solárních systémů je za běžných podmínek někde mezi 30 až 50%. Naproti tomu účinnost fotovolltaických panelů se pohybuje mezi 10 až 20% podle typu.

S pozdravem Mgr.F.Macholda

KM
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, prosím o radu ohledně vnitřního zateplení vnějších zdí jedné přízemní místnosti (pracovna, ateliér, 6 x 7 m)v hospodářské budově bývalého statku. Stavba je suchá, obvodové zdivo 45 cm plná cihla. Místnost je vytápěná krbovými kamny. Vnější izolaci není možné udělat z mnoha důvodů. Chtěl bych dosáhnou alespoň částečného vylepšení, a to buď vnitřní přizdívkou (bez vzduchové mezery)příčkovkou Ytong 10 cm, nebo 3-5 cm EPS a 7,5 cm Ytong. Prosím o informaci, který způsob je vhodnější, a hlavně mi jde o to, zda takto provedenou izolací neohrozím obvodové zdivo z hlediska kondenzace vlhkosti,promrzání a podobně. Strop (cihlová klenba) je z půdní strany zateplen minerální vatou 24 cm. Děkuji za odpověď.

[ 10.2.12 - dotaz číslo: 31244 - téma: Zateplování budov ]

Vážený pane,
ta vnitřní přizdívka YTONGEM bez odvětrané mezery by nepochybně mohla vést ke kondenzaci vlhkosti v obvodovém zdivu, protože sníží výrazně teplotu zdiva a současně je

velmi propustná pro vodní páru.Lepší je ten pěnový PS, který je poměrně difuzně uzavřený a nepustí tak snadno vlhkost do zdiva. Jako u každé vnitřní izolace je tady

problém v místech kde izolace končí t.j. u stropu (i když je klenba shora zateplena tak múže být v místech napojení na obvodovou stěnu dost chladná - je tam tepelný

most) u podlahy a ve výklencích oken. Tam se bude stýkat vnější prochlazená stěna s vnitřním vlhkým vzduchem a bude tam docházet ke kondenzaci vlhkosti a vzniku

plísní. Bylo by dobré kdyby to posoudil na místě nějaký odborník a spočítal také jakou tloušťku izolace lze použít aby problémy s kondenzací nebyly příliš

vážné.Vnitřní zateplení je obecně vždy rizikové a takhle na dálku se to dá těžko posoudit.


S pozdravem Mgr.F.Macholda

Poznámka od K.Murtingera:
Já jsem dělal ve sklepě (dost vlhké zdivo) dílnu a vyřešil jsem to vytvořením "vestavěbé místnosti" t.j. Vytvořil jsem z dřevěných trámků a 10cm PS desek představenou
stěnu okolo celé místnosti a nechal mezi původním zdivem a tou stěnou 5cm mezetu, kterou odvětrávám směrem ven pomocí 2ks ventilátorků z počítačových zdrojů. Podlahu jsem zateplil extrudovanám PS a na to lepil dlaždice (kupodivu je to docela únosné a odolné). Na stropě je nalepená pěnový PS. Stěny, strop a podlaha jsou navzájem dotěsněny pružným tmelem a stěny obloženy sádrokartonem. Už asi 10let to funguje celkem bez problémů. Jediné náznaky kondenzace jsou kolem 2 malých oken.

Mgr.Karel Murtinger, tel 603731139, K.Murtinger@seznam.cz
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Existuje způsob jak akumulovot teplo ze slunce pro ohřev vody do topení s ekonomickou navratností?
[ 1.2.12 - dotaz číslo: 31140 - téma: Energie slunce – výroba tepla ]

Vážený pane,
Jednoduchá odpověď na vaši otázku je NE.
Trochu přesnější odpověď je NE při současných cenách energie a NE v našich klimatických podmínkách. Četné pokusy s takzvannou sezóní akumulací tepla (viz Wikipedia http://en.wikipedia.org/wiki/Seasonal_thermal_store) se dělaly již před řadou let, jeden příklad je dokonce u nás ( http://www.svitavy.cz/cs/m-367-domov-penzion-pro-duchodce). Základní problém s tím nejjednoduším řešením t.j. ukládáním přebytečného tepla ze solárních kolektorů do vody ve velkém zásobníku a její použití k vytápění v zimě je v tom, že zásobník vychází příliš velký a tudíž drahý a také, že má velké tepelné ztráty. Všechny takové stavby se dělaly s využitím dotací.
Experimentovalo se také s ukládáním tepla do štěrku, do půdy v blízkosti domu, do zásobníků využívajících změnu skupenství (např. parafín) ale investiční náklady byly vždy příliš vysoké, než aby se experiment dal převést do komerčního využití.
Některá řešení používají ukládání tepla do tepelně izolované zeminy kolem domu zapuštěného do svahu nebo zakrytého zemí (viz http://en.wikipedia.org/wiki/Annualized_Geothermal_Solar). V současné době to ale vypadá, že vývoj jde spíše směrem k pasivním domům t.j. domům, které mají tak malou spotřebu tepla, že se snadno a celkem levě dotopí elektřinou nebo peletami nebo jiným zdrojem.
U solárních systémů pro ohřev vody či vytápění se tedy využívá jen akumulace tepla na několik dní.

V současnosti jediný ekonomicky přijatelný způsob akumulace je využití fotovoltaiky, kdy se letní přebytky elektřiny "ukládají" do rozvodné sítě a v zimě se z ní zase potřebná energie pro vytápění bere. Jde ovšem jen o účetní "akumulaci" , fyzikálně je to pochopitelně nesmysl.



S pozdravem Mgr.F.Macholda, K.Murtinger, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
společnost dosáhla roční spotřebu ( v roce 2011) energií 39 066,9 GJ, a proto se na ni vztahuje povinnost zpracovat energetický audit. Jaké jsou lhůty pro splnění této povinnosti??? A kde je takto uvedeno?? Děkuji moc za odpověď.


[ 1.2.12 - dotaz číslo: 31162 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov, Legislativa ]

Vážená paní,
povinnost nechat zpracovat energetický audit je uvedena v zákoně č. 406/2000 Sb. (o hospodaření energií), §9. Povinnost pro fyzické a právnické osoby platí, pokud jejich roční spotřeba energií přesáhne 35 tis. GJ. To je uvedeno ve vyhl. 213/2001.
V zákoně se uvádí, že povinnost zpracovat audit je do 4 let od nabytí účinnosti zákona, tj. do 1. ledna 2005. Viz § 14 zákona.
Zákon nijak neřeší jak postupovat v případě, že povinnost audit zpracovat vznikla po tomto datu.
Nicméně za nedodržení této povinnosti zpracovat en. audit vám může Státní energetická inspekce (SEI) udělit pokutu až 100 tis. Kč. (viz § 12a, odst. 6)
Doporučil bych vám obrátit se na oblastní inspektorát SEI, ve vašem případě: SEI - územní inspektorát pro Středočeský kraj, Legerova 49, 120 00 Praha 2, tel. 221 102 111 (e-mail neuvádí).
a vyžádat si jejich stanovisko.
Lze předpokládat, že povinnost zpracovat en. audit byste měli splnit do 4 let, stejně jako subjekty pro které povinnost vznikla ve chvíli, kdy zákon vstoupil v platnost. Nicméně zákon může vykládat jen soud; ani SEI není oprávněna zákon vykládat.
Můžete také zkusit využít ustanovení zákona, že vaše odpovědnost za správní delikt (tj. nezpracování auditu) zaniká po 2 letech, kdy byl spáchán (viz § 12b). Zejména pokud předpokládáte, že v dalších letech bude vaše spotřeba nižší a tím pádem nebudete již mít povinnost audit zpracovat.

S pozdravem
J. Beranovský, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat co všechno je nutné k zapojení elektro kotle do rodiného domku. Bylo mi řečeno že mi stačí 9-10 Kw kotel.Hlavní jistič mám 25 A. Děkuji za odpověď. S pozdravem
[ 31.1.12 - dotaz číslo: 31153 - téma: Ostatní ]

Vážený pane,
technicky v tom není problém, ten 25A jistič by při trošce štěstí mohl stačit; 10kW kotel si vezme zhruba 15A z každé fáze, takže na ostatní spotřebiče zbyde 10A t.j asi 2300W v každé fázi. Montáž zpravidla provede firma, která vám kotel prodá nebo to formou subdodávky zadá. Dale potřebujete souhlas příslušného rozvodného závodu (pro Středočeský kraj je to ČEZ) a příslušnou sazbu (ve
vašem případě to bude patrně D55d http://www.cez.cz/edee/content/file/produkty-a-sluzby/obcane-a-domacnosti/cez_cz_ele_cenikmoo_2012_web.pdf)
Pokud by jistič nestačil pak by bylo třeba jeho hodnotu zvýšit, což při trošce štěstí (pokud je přívod k jističi dostatečně dimenzován) může jít pouhou výměnou jističe (opět se souhlasem ČEZ). Pokud přívod nestačí je nutno jej zesílit a to už může být podstatně dražší.
Je také třeba počítat s tím, že za silnější jistič budete platit větší měsíční paušál (do 25A je to 300Kč, nad 21A pak 384Kč).
Vhodnější alternativa může být snížení tepelných ztrát domu (zlepšení oken, izolace stropu nebo stěn, podívejte na sérii článků na
http://www.nazeleno.cz/stavba/izolace/zatepleni-rodinneho-domu-co-muzete-zateplit.aspx , třeba tam najdete nějakou inspiraci. Je dobré si uvědomit, že pokud je opravdu výpočtová tepelná ztráta vašeho domu někde kolem 9kW tak za rok spotřebujete na vytápění velmi přibližně 18MWh elektrické energie, za kterou zaplatíte 18x2600 = 46800Kč. K tomu pak paušál za elektroměr 4608Kč.


S pozdravem Mgr.F Macholda

Poznámka- na trhu existují přístroje, které hlídají odběr a když hrozí překročení tak něco odpojí:
Centrální regulace elektrického topení http://www.revossk.sk/tepelna-technika/vykurovacie-kable-flexelec/regulacia-vykurovacich-kablov/regulacia-podlahoveho-kurenia/centralni-regulace-elektrickeho-topeni-bmr
Hlídač hodnoty hlavního jističe http://www.bmr.cz/index.php?page=shop.product_details&flypage=flypage-ask.tpl&product_id=60&category_id=13&option=com_virtuemart&Itemid=16&lang=cs

Já jsem před před mnoha lety měl ke 25A jističi připojeno elektrické akumulační topení 11KW a zjistil jsem, že se to dá uhlídat i ručně; jediný spotřebič na který bylo třeba dávat pozor byla automatická pračka, takže když se pralo tak jsem přepnul topení na nižší výkon.

Karel Murtinger

[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
chtěl bych si založit živnost s cílem orientačního měření energetických ztrát bytů a rodinných domů. Můžete mi poradit co budu potřebovat znát, jak a jakou pořídit technologii, případně další podstatné informace. Provádíte školení na toto téma ?
Děkuji,

[ 27.1.12 - dotaz číslo: 31124 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov ]

Vážený pane,
měření energetických ztrát bytů a rodinných domů (byť jen orientační) není nic jednoduchého a popravdě řečeno se vlastně ani nedělá. Jednotlivé komponenty a stavební materiály se měří ve zkušebně a na hotových stavbách se spíše už jen zjišťují vady staveb, například tepelné mosty se zjišťují pomocí termovizní kamery. Pokud je třeba znát tepelnou ztrátu domu a roční potřebu tepla, tak se to počítá pomocí speciálních programů na základě znalosti materiálů z nichž je dům postaven. Jste z Prahy a tak myslím, že nejlepší by bylo přijít k nám do poradny a tam si ujasnit jak vlastně byste mohl v tomto oboru podnikat (o co je na trhu zájem) a co byste k tomu potřeboval.
Případně můžete absolvovat tento kurs pro energetické poradce, kde se dozvíte nějaké základy.
http://www.tzb-info.cz/hodnoceni-energeticke-narocnosti-budov/8231-zakladni-vzdelavaci-kurz-pro-energeticke-poradce-iv

S pozdravem Mgr.F.Macholda

EkoWATT Praha
Areál Štrasburk
Švábky 2
180 00 Praha 8
Tel.: +420 266 710 247

P.S. předem se prosím na konzultaci objednejte
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]