Poradna i-EKIS

Dobrý den, řeším otázku fasády, mám cihly HELUZ THERMO STI 44 broušené, nevím zda zateplit vatou 5cm nebo jen omítku a jakou jestli silikonovou, silikátovou . Prosím poraďte mi co je nejlepší na tento typ cihel, hlavně jestli zateplovat vatou nebo ne. Děkuji za odpověď.
[ 22.6.11 - dotaz číslo: 27773 - téma: Zateplování budov ]

Vážený pane,
výrobce udává, že při při vyzdění na maltu TREND je bez omítky (při praktické vlhkosti) součinitel prostupu tepla té stěny U=0,223 W/m2K.
S výrobcem doporučenou vnější tepelněizolační omítkou tl. 30 mm bude U=0,21. Pokud na stěnu přidáte kontaktní izolaci 5cm minerální vaty t.j. např. fasádní desky s podélným vláknem Isover TF PROFI zlepší se to přibližně na U=0,17. Těch 5cm je ovšem velmi malá tloušťka izolace a je otázkou zda to bude ekonomicky optimální řešení ; fixní náklady (práce, tmely, omítka a pod) jsou u tenké izolace zhruba stejné jako u silné a cena materiálu vzhledem k fixním nákladům je relativně malá. Navíc jde o dlouhodobou investici a z hlediska očekávaného růstu cen energie by proto asi bylo lepší použít silnější vrstvu a snažit se přiblížit někam k hodnotě U=0,12 (Cílová hodnota podle připravované normy). To by ve vašem případě znamenalo zhruba 14 až 15cm výše zmíněné vaty. Jako alternativu by možná šlo použít šedý pěnový polystyrén, který má lepší vlastnosti a lépe se s ním pracuje. U toho by stačila tloušťka zhruba 12cm. POZOR v tomto případě bude patrně docházet ke kondenzaci vlhkosti ve stěně a je proto bezpodmínečně nutné provést výpočet bilance zkondenzované vlhkosti a posoudit zda to vyhovuje!!! Ke kondenzaci ovšem může docházet i v případě použití té vaty, záleží to na použitém tmelu a omítce, projektant musí vybrat vhodný certifikovaný zateplovací systém a ověřit to výpočtem.
Shrnutí:
Pokud máte levnou energii na vytápění (dřevo, tepelné čerpadlo) pak použijte jen výrobcem doporučenou omítku.
Pokud topíte drahou energií (přímotop, plyn) pak raději izolujte ale spíše silnější vrstvou izolačního materiálu a dohlédněte aby projektant řádně posoudil otázku kondenzace vlhkosti.

S pozdravem ing.Petr Vogel


KM
[ Odpovídá: Ing. Petr Vogel* - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,stavím rodinný dům s obytným podkrovím, který by se měl z hlediska tepelných ztrát pohybovat na hranici nízkoenergetického domu.Mám postavenou hrubou stavbu z bloků KM Beta 240mm (+ bude izolace polystyren cca 18-20 cm). Krytinu mám KM BETA a pod ní pojistnou hydroizolaci Eurovent Maxi.Nyní uvažuji o izolaci střechy ve variantě :climowool DF1 180 mm mezi krokve 100 mm (rozteč 90 cm) + 2 vrstvy climowool DF1 75 mm křížem do roštů z hranolů 75x50 mm po 625 mm.Jako parozábranu fólie Juttafol Reflex N 150. Prosím o Váš názor na tuto skladbu izolace z hlediska tepelných ztrát a z hlediska možných problémů s kondenzací vody v této skladbě.

Děkuji
[ 10.6.11 - dotaz číslo: 27617 - téma: Zateplování budov ]

Vážený pane,
skladba stěny je zcela vyhovující , při tloušťce stěny (bloku) 240mm a izolaci PS 200mm rozhodně nebude problém s kondenzací (viz tab. na stránkách výrobce http://www.sendwix.cz/sortiment/SENDWIX/P/tepelna-technika.html) Pokud budete topit nějakou dražší energií (elektřina, plyn) pak bych si možná dovolil doporučit co největší tloušťku izolace a co nejnižší tepelnou vodivost t.j. v tomto případě asi 20cm šedého PS.
Ta střecha také vypadá rozumně a pokud bude pečlivě a správně provedená parotěsná zábrana na vnitřní straně izolace tak žádný problém s kondenzací nevznikne. Dnes už na trhu existují i minerální resp. skleněné vaty s nižší tepelnou vodivostí než climowool DF1 s λD = 0,039 W/mK. Například Isover Unirol profi s λD=0,033 Wm-1K-1; Isover Multimax 30 má dokonce λD = 0,030 ale je hodně drahý a je určen spíše na fasády.


S pozdravem ing.F.Macholda



KM
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
máme chalupu ve Včelákově (okr.Chrudim) a budeme realizovat výstavbu MVE u této chalupy.Potok je zde malý a tak by se jednalo o vodní kolo na horní vodu a výkon MVE bude cca 1 kW.Poraďte mi prosím,zda by na tento projekt šla sehnat dotace či např.zvýhodněný úvěr.

[ 10.6.11 - dotaz číslo: 27595 - téma: Dotace a financování projektů, Energie vody ]

Vážený pane,
dotaci na stavbu MVE získat buď z programu Eko-energie
http://www.czechinvest.org/eko-energie-vyzva-iii
případně ve Státním programu na podporu úspor energie (bude-li pro rok 2011 vypsána možnost získat dotaci na MVE).
https://www.mpo-efekt.cz/cz/programy-podpory/18696


Váš záměr je zřejmě pro program Eko-energie příliš malý, minimální výše doatace musí být 0,5 mil. Kč, což znamená že celkové náklady nusí být nejméně 1,25 mil Kč (což se zdá na 1 kW poměrně hodně).

Podmínky Státního programu na podporu úspor energie se mohou změnit oproti podmínkám minulých let. Nicméně v posledních letech se podporovaly pouze turbíny, nikoli vodní kola. Byla vyžadována i určitá minimální účinnost, což může být u vodního kola problém. Program je obvykle vyhlašován před koncem roku, doporučuji vám tedy v prosinci sledovat web https://www.mpo-efekt.cz/, kde budou aktuální informace.

Přejeme hodně úspěchů!
J. Beranovský, K. Srdečný

[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Při vyúčtování tepla za zúčtovací období 2010 jsme zjistili 42% nárůst objemu energie dodané pro vytápění, ve srovnání s obdobím roku 2009. V našem bytovém domě, ani na jeho plášti, se nic nezměnilo. Jediné, co tyto dva roky odlišuje, je klimatická náročnost.Lze údaje o klimatické náročnosti jednotlivých roků získat z nějakého objektivního zdroje? Děkuji
[ 10.6.11 - dotaz číslo: 27621 - téma: Ceny energií, účtování tepla ]

Vážený pane,

nezávislý zdroj informací je ČHMÚ, který sleduje venkovní teploty na několika místech v ČR. Bohužel přestal zveřejňovat číselné informace z jednotlivých měřících stanic, hodnoty je nutno odečíst z grafů. Na webu najdete také číselné hodnoty pro jednotlivé kraje, což je málo užitečné. Pokud potřebujete hodnoty pro konkrétní lokalitu, musíte si je od ČHMÚ koupit.
http://www.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_4_Uzemni_teploty&last=false
http://portal.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_9_Mesicni_data


Z hodnot průměrné venkovní teploty si můžete spočíst tzv. denostupně, například dle metodiky uvedené zde:
http://hestia.energetika.cz/encyklopedie/12.htm

Při porovnání hodnot pro meteostanici Svratouch, která je nejbližší stanicí pro Havlíčkův Brod, vychází že počet denostupňů v roce 2010 byl asi o 9% vyšší než v roce 2009 (jde o odhad, skutečnost závisí na tom, kdy jse začali a skončili topit a jaká byla teplota v domě). Znamená to, že pokud se nic jiného nezměnilo, měly by spotřeba v roce 2010 být asi jen o 9% vyšší než v předcházejícím roce. Zvýšení o 42% musí mít ještě jinou příčinu. Požádejte vašeho dodavatele tepla o vysvětlení. Dodavatel tepla bude nejspíš mít i vlastní údaje o klimatické náročnosti, běžně se tyto hodnoty sledují. Požádejte ho aby vám je ukázal.

S pozdravem
J. Beranovský, K. Srdečný


Děkuji srdečně za Vaši odpověď! Rád bych jen položil ještě jeden drobný dotaz. Ředitel dodavatelské organizace nám při jednání přiznal, že nárůst spotřeby energie byl enormní. Nicméně tvrdí, že tato energie protekla plynoměrem a oni mají zkušenost, že se některý bytový blok při určité konkrétní teplotě začne chovat nelogicky a nesouměřitelně s ostatními. U nás může prý být příčinou starší izolace domu (dřevěný rošt, skelná vata, osinkocementové desky). V polovině letošní topné sezóny jsme údajně opět v normálu. Chci se jenom zeptat, máme takovému vysvětlení věřit? Opravdu je možné, aby se některý bytový blok začal chovat tak výrazně o dlišně od ostatních? Podotýkám, že v našem bytovém domě jsou tři vchody (bloky), které se liší objemem dodané energie v řádu desítek procent.




Vážený pane,
spotřeba tepla závisí na 4 faktorech:
1/ tepelně-technické parametry domu (zjednodušeně izolace)
2/ venkovní teplota
3/ způsob regulace
4/ chování uživatelů

bod 1/ se ve vašem případě nemění, je nesmysl se na toto odvolávat (pokud se nestalo, že do izolace třeba zatekla voda)
bod 2/ - zde je závislost lineární - čím větší zima, tím větší spotřeba, jak jsem vám psali, zde by měla být spotřeba vyšší o cca 9%.
bod 3/ - tady může být problém, regulace může způsobit vyšší spotřebu, je-li špatně nastavená, ale pokud v minulosti k výkyvům nedocházelo, je málo pravděpodobné že zničeho nic vám stoupne spotřeba o třetinu.
bod 4/ toto se nedá ovlivnit ani zpětně zjistit, každopádně i tady je výrazně vyšší spotřeba neobvyklá.

Vysvětlení, že se blok chová nelogicky je zvláštní. Dům a vytápěcí systém se vždy logicky chová, jen je třeba odhalit skutečnou příčinu "proč to blbne". Často je příčinou lidský faktor. Někdy třeba dojde k záměně hodnot odečtených z měřidel, nebo se účtuje např. únor až v březnu a podobně. Mohlo dojít k poklesu výhřevnosti plynu (ale zde je změna v řádu jednotek %, ne desítek). Příčin může být více. Na dálku nemůžeme posoudit, co je příčinou vysokého nárůstu spotřeby. Bylo by dobré aby se na problém blíže podíval specialista.
S pozdravem
J. Beranovský, K. Srdečný

[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
v nemovitosti používané pro rekreační účely máme v kuchyni instalovaný malý elekrický zásobníkový ohřívač TUV. Ten potřebuji nahradit, protože přestal fungovat. Chtěl bych se zeptat, zda je z hlediska nákladů na provoz výhodnější použít elektrický průtkový ohřívač nebo zásobníkový ohřívač vody. Z důvodu charakteru nemovitosti se jedná o nepravidelné odběry relativně malého množství vody (pro 2 osoby). Není mi také jasný rozdíl mezi tlakovými a netlakovými ohřívači.

Děkuji za odpověď.
[ 7.6.11 - dotaz číslo: 27585 - téma: Příprava teplé vody ]

Vážený pane,
v případě nepravidelných odběrů relativně malého množství vody v kuchyni rekreačního objektu, kde není k dispozici nějaká zlevněná sazba a elektrický rozvod asi není dimenzován na větší příkony, je asi nejvýhodnějším řešením malý beztlakový zásobníkový ohřívač. Podívejte se např. na http://www.elektronakup.cz/tepelna-technika/ohrivace-vody/beztlakove-zasobnikove/. Beztlakový v tomto případě znamená to, že teplá voda z kohoutku jen volně vytéká, nelze ji tedy třeba vést k umyvadlu do patra, zpravidla je výtok vody hned pod ohřívačem.
Tlakové zásobníkové ohřívače se používají tam kde potřebujeme teplou vodu pod tlakem t.j. např. ke sprše.
Existují ještě průtokové ohřívače, které zabírají minimální prostor a mají nejmenší tepelné ztráty, ale jejich nevýhodou je, že mají velký elektrický příkon viz např. http://www.elektro-kuchyne.cz/ohrivac-vody-prutokovy-aeg-mth-440 . Tvrzení, že "Proti malým zásobníkovým ohřívačům vody může úspora dosáhnout až 65 % !" je možná nadsazené, ale prostě každý zásobníkový ohřívač má nějaké tepelné ztráty ať už je sebelépe zaizolován.

S pozdravem Mgr.F.Macholda


KM
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, chci se zeptat, jestli může mít teoreticky elektrokotel špatným připojením větší spotřebu?
Nebo by prostě nefungoval- asi se nemůže stát, že by špatným připojením (technik si nebyl jistý) měl kotel 2x takovou spotřebu než by měl?
(zkoumám proč mám v nízkoenergetickém domě vysokou spotřebu, zatím mě to bvychází na vadný elektroměr, ale ČEZ mi ho odmítá zdarma prověřit) prý za 1600 Kč, proto se ještě ptám na elektrokotel- jedná se od firmy Proterm- Rejnok 12k
díky

[ 6.6.11 - dotaz číslo: 27563 - téma: Elektřina ]

Vážená paní,
elektrokotel je příliš jednoduché zařízení než aby se v něm nějaká energie ztrácela. Pokud je v pořádku elektroměr tak se prostě všechna ta odebraná elektřina musí proměnit v teplo a pokud by se v teplo proměňovala někde jinde než v tom topném tělesu toho kotle tak byste už nejspíš vyhořeli; prostě prakticky nepřichází v úvahu, že by se někde ztrácel elektrický výkon na špatných kontaktech, v rozvaděči nebo tak něco. 12kW elektrokotel prostě nemůže mít dvakrát větší spotřebu elektřiny než odpovídá množství vyprodukovaného tepla. Naproti tomu nelze
vyloučit, že některé nízkoenergetické domy teoreticky mohou mít i dvojnásobné tepelné ztráty než kolik je deklarováno v projektové dokumentaci. Tady už žádné jednoduché fyzikální zákony zachování energie aplikovat nejde.To se ovšem takhle na dálku nedá nijak ověřit. To zda elektroměr ukazuje správně si naopak můžete celkem snadno ověřit když si půjčíte nebo koupíte elektronický měřič spotřeby (např. http://shop.conrad.cz/websale7/Meric-spotreby-elektricke-energie-Energy-Check-3000.htm?shopid=conrad-cz&act=product&prod_index=125330&cat_index=SHOP_AREA_93243_1114014) a změříte (s nějakým větším spotřebičem jako je třeba varná konvice) při vypnutých ostatních spotřebičích zda souhlasí naměřený počet kWh s přírůstkem na počítadlu elektroměru. Chce to trochu trpělivosti a dát si pozor zda nám do toho měření nezapnula nějaká lednice ; nejlépe vypnout vše co jde a odhadnout a odečíst to co nejde (klidová spotřeba TV nebo počítače). Můžete to zopakovat na zásuvkách připojených na různé fáze.
Pokud zjistíte , že elektroměr je v pořádku (většinou bývají), tak se obraťte na projektanta nebo dodavatele toho domu a ptejte se čím to může být. je pravda, že u nového domu může být zvýšená spotřeba daná třeba tím, že se stavba vysušuje a musí se více větrat). Pokud se to nepodaří nějak rozřešit tak by asi bylo třeba znovu spočítat tepelnou ztrátu toho domu a porovnat to s
teoretickou spotřebou tepla (podle aktuálních klimatických dat) a pak se snažit najít co je příčinou případného nesouladu (např. netěsnosti, tepelné mosty některých konstrukcí a pod.). To už ale může být docela náročná a drahá záležitost.

S pozdravem Mgr.F.Macholda a Mgr.K.Murtinger

P.S.
jestli budete mít potíže s ověřováním elektroměru zavolejtem mi na 603731139 a já vám s tím poradím.
K.Murtinger
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den.Měl bych několik dotazů ohledně výhřevnosti štěpky.Jakou výhřevnost má štěpka vyrobená z akátu při vlhkosti cca.30% a štěpka vyrobená z použitých palet.
Děkuji za odpovědˇ.
[ 30.5.11 - dotaz číslo: 27479 - téma: Energie z biomasy ]

Vážený pane,
akát má při 20% vlhkosti výhřevnost 16,3 MJ/kg, při 30% je to asi 14,6 MJ/kg - záleží i na obsahu kůry. Spíše než na druhu dřeva závisí výhřevnost na vlhkosti. Obecně jakékoli dřevo má v suchém stavu výhřevnost cca 18,5 MJ/kg. Předpokládáme, že štěpka z palet je ze smrkového dřeva a bude mít vlhkost do 10%. Výhřevnost bude tedy cca 16,4 MJ/kg. Akátové dřevo má téměř dvojnásobnou hustotu (600 kg/m3) než smrkové dřevo (430 kg/m3), výhřevnost při srovnatelné vlhkosti bude cca dvojnásobná. U štěpky je třeba sledovat také sypnou hmotnost (kolik váží m3 volně sypané štěpky).

Smrk vlhkost 0% = 172 kg/m3
Smrk vlhkost 50% = 258kg/m3
Akát vlhkost 0% = 240 kg/m3
Akát vlhkost 50% = 360 kg/m3

Údaje platí pro tzv. eneregtickou vlhkost, která vyjadřuje hmotnost vody vůči celkové hmotnosti (tj. 1 kg dřeva s vlhkostí 20 % obsahuje 0,2 kg vody). Tzv. dřevařská vlhkost se počítá jinak.
Daší údaje o výhřevnosti dřeva najdete např. na:
http://www.ekowatt.cz/cz/informace/obnovitelne-zdroje-energie/energie-biomasy

S pozdravem
J. Beranovský, K. Srdečný

[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Kolik malých vodních elektráren lze najít v ČR? Dochází k rozšiřování jejich počtu?
[ 27.5.11 - dotaz číslo: 27426 - téma: Energie vody ]

Vážená paní,
podle statistiky MŽP je v ČR V roce 2009 evidováno 1354 malých vodních elektráren s výkonem do 1 MW (http://www.mzp.cz/cz/male_vodni_elektrarny). Podle statistik ERÚ je jich k 1.4. 2011 přesně 1400. V roce 2001 byl počet MVE v ČR 1330 s celkovým instalovaným jmenovitým výkonem 270MW, to představuje roční výrobu 620 000MWh. Počet MVE sice roste ale jen velmi pomalu. V roce 1930 bylo v tehdejším Československu evidováno téměř 17 tisíc elektráren, mlýnů, pil, hamrů a dalších zařízení využívajících vodní energii.Technicky využitelný potenciál toků, je odhadován na 1,4 mld. kWh/rok. Dnes se využívají asi dvě třetiny tohoto potenciálu, takže teoretické podmínky pro růst počtu instalací zde jsou, problém je ale v tom, že většina vhodných míst je už využita a v těch dosud nevyužitých existují různé překážky, které stavbu komplikují nebo prodražují a významně prodlužují dobu ekonomické návratnosti.
Nějaké údaje o tom kde konkrétně jsou MVE najdete na Wikipedii http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_vodních_elektráren_v_Česku a v Atlase obnovitelných zdrojů http://www.calla.cz/atlas/list.php?type=1. Obávám se ale, že to není ani zcela aktuální ani úplné.
Dále se můžete podívat na seznam držitelů licence na provoz MVE, zde jsou ovšem jen ty které dodávají elektřinu do sítě, bude jich ale jistě drtivá většina:
http://www.eru.cz/dias-read_article.php?articleId=265

S pozdravem ing.P.Vogel


KM
[ Odpovídá: Ing. Petr Vogel* - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý deň,

obraciam sa na Vás s prosbou o radu ako odborníka na vetranie...
Mala som možnosť stretnúť sa s niekoľkými firmami, kt. sa špecializujú na vzduchotechniku, zdá sa mi , že každý preferuje to svoje a ja v tom mám trochu zmatek..

Mám v úmysle vybudovať male rodinné fitness centrum celková úžitková plocha 390 m2. Nevieme sa rozhodnúť nad vykurovacím systémom TČ vzduch - voda, alebo peletizačným kotlom. Ide nám samozrejme o najnižšie náklady, lebo máme obmadzené financie.
Peletizačný kotol - je s ním trocha práce , údržba, pelety... ak napojíme na riadiatory - rýchlo sa miestnosť zohreje ale aj vychladne..
Tu je potreba dokúpiť solárny ohrev, takže možno cena sa potom bude pohybovať na úrovni tepelného čerpadla..

TČ - vysoké obstarávacie náklady - cez 500 000,. Kč.., zároveň jednoduhšia obsluha, údržba, solárny ohrev nie je nutný..

V posilovni myslím, že postačí teplota vzduchu cca 15-17 ¨c na cvičenie, budova je orientovaná na južnú stranu, takže budeme mať skor problém v lete s chladením. Na jednu hodinu pripadá max. počet 20 cvičencov.

Doporučili mi rekuperáciu fi PAUL,kde trubky sú vedené v zemi.. Vraj ak budem mať dostatočne hrubú izoláciu, tak by to malo stačiť,

Chcela by som sa vyhnúť aby výmena vzduchu fúkala ľuďom na hlavy studený vzduch ako je to nepríjemné mnohokrát pri klimatizácií.

Vy , ako odborník čo by ste mi doporučil ak by ste bol na mojom mieste, chcel by ste čo najnižšie náklady a zároveň efektívnosť Vašich investícií ?

Na poschodí uvažujeme malý súkromný byt s priestorom na kardiocvičenie.

Za Váš názor a prípadnú ochotu pre odpoveď Vám predom úctivo ďakujem.

S pozdravnom
[ 25.5.11 - dotaz číslo: 27414 - téma: Vytápění ]

Vážená paní,
domníváme se, že návrh vytápění a větrání fitness centra (ne zrovna úplně malého) poněkud přesahuje možnosti takovéto porady přes internet. To je úkol pro zkušeného projektanta, který nad tím při hledání optimálního řešení nepochybně spolu s vámi stráví mnoho hodin. Zde je nicméně několik obecných postřehů, které vám snad pomohou se v tom orientovat a usnadní formulaci zadání a komunikaci s projektantem:
- pokud se bude ta budova stavět nebo důkladněji rekonstruovat tak udělejte důkladnou tepelnou izolace a nějaká opatření pro snížení nežádoucích tepelných zisků z oken (venkovní žaluzie).
-těch 20 cvičenců bude "topit" přibližně 4 až 6kW, ale určitá část tepla bude ve formě latentního tepla vodní páry. Rekuperační větrání je tedy rozhodně velmi žádoucí; Pokud věta "Vraj ak budem mať dostatočne hrubú izoláciu, tak by to malo stačiť" naznačuje, že je možné uvažovat pouze s teplovzdušným vytápěním t.j. není třeba instalovat radiátory nebo podlahové vytápění tak s tím asi lze souhlasit (podlahové vytápění by ale mělo být v šatnách a sprchách).
-z hlediska tepelného komfortu a rychlosti náběhu asi nebude nijak zásadní rozdíl mezi topením peletami a tepelným čerpadlem; pokud se to fittcentrum má zaplatit tak se tam asi bude cvičit každý den a při důkladné tepelné izolaci to bude mít budova rozumnou tepelnou setrvačnost a tudíž nebude třeba nějaký velký výkon na rychlé vytopení.
- nepochybně tam bude i velká spotřeba teplé vody na sprchování a lze souhlasit, že v letním období nastanou dny kdy pouhé větrání neumožní dosáhnout požadované teploty bude třeba i chladit.
-asi by bylo nejvhodnější použít tepelné čerpadlo v zapojení kdy umožní jak vytápění tak chlazení (reverzibilní zapojení jako např. http://www.dimplex.cz/tepelne-cerpadlo-dimplex-vzduch-voda-vnitrni-rekuperacni-lwp-300w nebo http://www.e-teplo.cz/tepelna-cerpadla/cerpadla-vzduch-voda/buderus-reverzibilni-tepelne-cerpadlo-buderus-logafi
x-wpl-80-arr-8-8-7-8-kw-pro-venkovni-instalaci-1999.html) a zajistí také ohřev vody pro sprchy.
- patrně by bylo vhodné využít jej i k rekuperaci t.j. získat z odpadního vzduchu latentní teplo vodní páry (http://hestia.energetika.cz/encyklopedie/5.htm).

Nelze takhle předem říci zda je to finančně optimální řešení, to by se muselo spočítat. Jestli chcete můžete si nechat udělat (poté co budou jasné parametry, které musí tělocvična splňovat a bude k dispozici nejaká studie nebo předběžný projekt) Energeticko-ekonomickou optimalizace projektu (viz. http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov), která vám pomůže najít ekonomicky i technicky optimální řešení.


S pozdravem. ing.Petr Vogel a Mgr.Karel Murtinger
[ Odpovídá: Ing. Petr Vogel* - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,

koupili jsme na chalupu bazén s nafukovacím límcem, nyní zvažujeme doplnění o sluneční ohřev vody.
Bazén je oválný, 3 x 5,5 x 1 m vys., objem vody cca 12 m3, plocha vody cca 15 m2.
Můžete mi poradit, zda je nějaká formule, dle které je možné spočítat potřebnou plochu slunečních kolektorů, aby ohřátí vody bylo již citelné resp. o kolik stupňů by se voda ohřála?
Doporučili byste mi nějaký cenově výhodný účinný kolektor příp. kde ho koupit?

Děkuji za radu a

zdravím


[ 24.5.11 - dotaz číslo: 27372 - téma: Energie slunce – výroba tepla ]

Vážený pane,
správné dimenzování plochy kolektorů pro solární ohřev bazénu závisí na řadě faktorů z nichž je nejdůležitější to zda je povrch bazénu zakrývám (největší ztráty tepla totiž představuje odpar vody). Podrobně jsou tepelné ztráty probrány v článku "Solární ohřev venkovních bazénů" od Bronislava Bechníka (http://www.solpool.info/2330.0.html). Lze tam najít i mnoho dalších užitečných informací o solárním ohřevu bazénové vody a je tam také odkaz na výpočetní program Impact Advisor (http://www.solpool.info/2330.0.html). Můžete také použít orientační pravidlo, že u venkovního nezakrytého bazénu by plocha kolektorů měla být minimálně polovina plochy hladiny , u zakrývaného bazénu stačí přibližně třetina. Instalace větší plochy kolektorů
vám prodlouží délku období kdy se bazén může využívat, ale znatelně poklesne stupeň jejich využití, který je i tak poměrně malý.
Z tohoto důvodu se ejčastěji používají levné plastové kolektory bez zakrytí sklem (http://www.solarniliga.cz/cas0206.html,
http://www.nazeleno.cz/energie/solarni-energie/solarni-energie-efektivni-ohrev-vody-nejen-v-bazenu.aspx).
Příklad kolektorů doporučovaných pro bazény:
Soladur S http://www.instalsolar.cz/19,0,Absorbery-SOLADUR-S.html
KM SOLAR PLAST http://www.instalsolar.cz/km-solar-plast-plastovy-slunecni-kolektor.html
SUNTIME 2.1 LE (http://www.propuls.cz/solarni-kolektor-2-1-LE.html) - jde o kolektor s kovovým absorbérem a zasklený.
Pokud jde o to kde kolektory koupit pak asi nejjednoduší bude kontaktovat nějakou formu prodávající bazénovou techniku, protože potřebujete i nějaké oběhové čerpadlo (zpravidla se kolektor napojuje na filtrační systém) a případně i nějaké zařízení na zakrývání hladiny.

S pozdravem ing.Petr Vogel a Mgr.Karel Murtinger
[ Odpovídá: Ing. Petr Vogel* - EKIS Plzeň Ekowatt ]

dobrý den, dovoluji se na Vás obrátit s dotazem, koupila jsem cca 40 let starý malý zděný objekt, proběhne kompletní rekonstrukce, včetně výměny oken, zateplení, izolace a výměna střechy, objekt bych ráda využívala k trvalému bydlení,konstrukce domu je cihlová, skelet s masivní cihl. vyzdívkou, pultová střecha, zast.plocha 1 NP cca 30 m2, obytná cca 50m2,obest.prostor je cca 140 m3,rozhoduji pro variantu dynamických akumulačních kamen, jejich akumulace by probíhala při snížené noční sazbě,můj dotaz spíše směřuje k tomu, pro jaký výkon kamen bych se měla rozhodnout, vytápěné budou trvale dvě místnosti cca 18 m2, zbytek stačí jen temperovat, jsou to místnosti pouze pro účely návštěvy či využití jako pracovny. Děkuji Vám, s přáním hezkého dne
[ 23.5.11 - dotaz číslo: 27335 - téma: Vytápění ]

Vážená paní,
pokud se bude dělat komplexní rekonstrukce, tak předpokládám, že budete mít nějaký projekt a součástí tohoto projektu by měl být výpočet tepelných ztrát a dimenzování vytápěcího zařízení s přihlédnutím k vašim požadavkům. Potřebný výkon akumulačních kamen (zvláště v případě kdy vytápíte jen část domu a teplo tedy prostupuje i přes vnitřní stěny) se bez výpočtu nedá ani odhadnout. Vzhledem k tomu, že elektřina je nejdražší energie doporučuji udělat tepelné izolace kvalitní, minimálně na úrovni normou doporučených hodnot nebo ještě lepší.


S pozdravem ing.Petr Vogel


KM
[ Odpovídá: Ing. Petr Vogel* - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat, kteří provozovatelé obnovitelných zdrojů energií (zajímá mě pouze typ OZE-fotovoltaika, větrné elektrárny, bioplynky...) jsou povinni přispívat do rozpočtů obcí, v jejichž katastru se OZE nachází a který legislativní předpis tuto problematiku upravuje (včetně výše příspěvků a dalších podrobností).

Děkuji předem za odpověď.


[ 19.5.11 - dotaz číslo: 27309 - téma: Legislativa ]

Dobrý den,
není mi známo, že by existovala povinnost takovéhoto odvodu. Samozřejmě někteří podnikateké mají zájem o dobré vztahy s obcí, kde podnikají. Někdy jim tedy nabízejí dobrovolný příspěvek do obecního rozpočtu, podle individuální dohody s obcí, nebo jinou formu spolupráce (např. sponzorování provozu fotbalového mužstva apod.).

Podle zákona o rozpočtovém určení daní č. 243/2000 Sb. dostane obec 30% daní z příjmů fyzických osob, které tam mají trvalé bydliště. Pokud tedy např. v obci bydlí podnikatel, který provozuje třeba bioplynovou stanici a má z ní příjem jako fyzická osoba, dostane obec 30% daní které tento podnikatel odvede. Častěji je však provozovatelem OZE právnická osoba, u které tento princip neplatí. Výnosy z daní právnických osob se vybírají a rozdělují centrálně, nezáleží tedy na tom, kde se daný zdroj OZE nachází, ani kde má sídlo jeho majitel.
Obec má dále jako příjem daň z nemovitosti, která je na jejím katastru, přičemž ovšem v některých případech třeba větrná elektrárna není považována za nemovitost (naní zapsána v katastru nemovitostí).
Podrobněji viz výše uvedený zákon.

Přejeme hezký den!
J. Beranovský, K. Srdečný


[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den.

Při projednávání stavby horkovodních rozvodů jsme narazili při projednávání stavby na problém s ochranným pásmem, které je energetickým zákonem stanoveno na 2,5 metru. Měli jsme zájem nechat v jednom místě pásmo zůžit, odbor výstavby tvrdí, že to nelze. Má pravdu ?
[ 18.5.11 - dotaz číslo: 27282 - téma: Legislativa ]

Energetický zákon neuvádí podmínky, za kterých lze pásmo změnit, z toho lze usoudit že ochranné pásmo se změnit nedá.
V ochranném pásmu však lze některé činnosti provádět se souhlasem majitele rozvodů.
Pokud jste majitelem rozvodů, a ochranné pásmo by zasahovalo na cizí pozemek, můžete po dohodě s majitelem pozemku zřídit věcné břemeno a specifikovat, co vše může majitel pozemku v ochranném pásmu dělat.
Celý problém by však bylo vhodnější řešit s právníkem, nikoli energetickým poradcem.

[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den
Chtěla bych se informovat, jak naložit s mým know-how?
Znám novou technologii na výrobu elektřiny.
Jedná se o pohon turbíny.
Zařízení se nechá vyrábět v různých velikostech.
Od malých pro domácnost, se kterými se nechá i topit aj.
až po ty největší.
Výroba zařízení a provoz jsou levné a ekologické.
Zařízení nemá téměř žádný odpad, neškodí lidem ani přírodě.
Technologii znám teoreticky.
Jsem fyzická osoba, nepracuji v oboru.
Zařízení se již vyrábí, ale jinak se využívá.
Můžete mi sdělit možnosti, jak dál postupovat?
S přáním pěkného dne

[ 16.5.11 - dotaz číslo: 27231 - téma: Elektřina ]

Vážená paní,
tohle je poněkud neurčité, neuvádíte jaký zdroj energie se k pohonu turbíny používá takže těžko k tomu říci více než obecné rady. Především asi bude vhodné postavit prototyp a vyzkoušet jej. Trochu zvláštní je, že "Výroba zařízení a provoz jsou levné " . Pokud by to bylo výrazně levnější než současné kogenerační jednotky tak by to asi byla (při srovnatelné účinnosti) věc úžasná a výnosná; rozhodně je to ale třeba prakticky ověřit; teoretická znalost technologie ještě nemusí být postačující pro odhad výrobních nákladů. Rozhodně je vhodné si po vyzkoušení prototypu nechat zařízení patentovat a potom asi začít hledat nějaké firmy, které by jej mohly vyrábět.

S pozdravem Mgr.F.Macholda a Mgr.K.Murtinger



[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Přeji dobrý den,

chtěl bych Vás požádat o radu. Jsme společnost, která se mimo jiné zabývá fotovoltaikou. Momentálně řešíme zvýšený zájem o fotovoltaické systémy na rodinné domy,které nebudou dodávat vyrobenou elektřinu do rozvodné sítě. Myšlenka je taková, že co dům bude moci z fotovoltaiky spotřebovat, to spotřebuje (okamžitá spotřeba bez akumulace do baterií), zbytek si vezme ze sítě. Spotřebiče by tam mohly odebírat proud současně ze dvou zdroj. Podle vyjádření distributora E-on toto není možné, je to považováno za napojení se na distribuční síť a to i když do sítě ven z domu nic nedodáváme. Jistým řešením by mohlo být zařízení, které by přepínalo mezi napájením spotřebičů z fotovoltaiky a sítě. Čili by buď šel jeden nebo druhý zdroj napájení, ne oba současně. Chtěl jsem se zeptat, zda neznáte zařízení,které by toto dokázalo nebo nevíte o někom, kdo toto už řešil. Samozřejmě, že jsme se ptali našich obchodních partnerů, ale nikdo s tím nemá zkušenosti. Děkuji za odpověď.
[ 16.5.11 - dotaz číslo: 27213 - téma: Energie slunce – výroba elektřiny ]

Vážený pane,
myslím, že problém z hlediska E.ONu je v tom, že oni chtějí mít jistotu, že to vaše zařízení nijak neovlivní jejich rozvodnou síť . Obávám se, že asi není nějak jednoduše možné mít paralelně připojen ke spotřebičům měnič fotovoltaického systému i síť a zabránit jejich vzájemnému ovlivňování. Přepínání to pochopitelně řeší, ale to že takové řešení není na trhu dostupné souvisí nepochybně i s tím, že bez dodávek přebytků do sítě a bez akumulace je využití fotovoltaického systému poměrně malé ; dodává do zátěže vždy menší výkon než je jeho okamžitý výkon a
pokud odběr stoupne nad jeho možnosti tak se odpojí a celý výkon se bere jen ze sítě. Takže přestože by technicky bylo asi možné to řešit pomocí přepínání mezi provozem z fotovoltaiky a ze sítě, tak z ekonomického hlediska se to zatím (a asi ještě dlouho) nevyplatí. Lepšího využití by se dalo dosáhnout zařazením nějakého akumulátoru pro alespoň krádkodobou akumulaci a systém provozovat tak jako se provozují některé hybridní systémy pro zálohování serverů t.j. proudem z fotovoltaických panelů dobíjet akumulátor a z něj přes měnič brát střídavé napětí
pro dům. Jestliže by napětí akumulátoru pokleslo pod nastavenou hodnotu, pak by se začal dobíjet z napájecího zdroje z rozvodné sítě. Nepříjemné je ale to, že měnič musí být dimenzován na nejvyšší výkon, který dům potřebuje a také kapacita akumulátoru by asi musela být dost velká aby se docílilo rozumného stupně využití fotovoltaických panelů v době kdy není odběr. Možná by pomohlo rozdělit síť v domě na dva okruhy, jeden, připojený jen na síť a určený pro spotřebiče s vyšším odběrem (pračka, myčka, cirkulárka a pod) a druhý na menší spotřebiče u kterých
s výhodou využijeme akumulátor jako záložní zdroj (osvětlení, TV, počítač) a takové, které běží celodenně (chladničky, mrazáky a pod).
Náklady na akumulátor, regulaci a rozdělení sítě ale systém podraží a je otázka zda to celé bude pro lidi akceptovatelné. Možná bude lépe ještě chvíli počkat až se cena elektřiny zvýší a cena fotovoltaiky poklesne a po zavedení "chytré sítě", která rozlišením cen elektřiny ve špičkách zvýhodní akumulaci. Také se pak snad zase začne vykupovat elektřina z fotovoltaiky a povolovat připojení.


S pozdravem ing.P.Vogel a Mgr.K.Murtinger
[ Odpovídá: Ing. Petr Vogel* - EKIS Plzeň Ekowatt ]

V měsíci prosinci 2010 došlo k neúmyslnému poškození (ulomení drátku, pravděpodobně při zateplování sklepních místností) na hlavním měřáku tepla v domě. Závadu jsme hned po zjištění hlásili správci měřáku.Měřák vykazoval hodnoty E-chyba a naskakovaly hodnoty nesmyslné.Správce na naše náklady nechal měřák opravit.Při vyúčtování , tedy v měsíci dubnu tohoto roku, jsme se dozvěděli, že nám byly napočítány hodnoty 2 krát větší, než hodnoty v měsících prosinec za 5 let zpětně, kdy nebyl dům zateplený.Souhlasili bychom s průlměrem za měsíce prosinec z jiných let, i přesto, že dům nebyl zateplený, ale ne s takovým navýšením. Jak se bránit?
[ 4.5.11 - dotaz číslo: 27042 - téma: Ceny energií, účtování tepla ]

Vážená paní,
podle energetického zákona byste měli mít s dodavatelem tepla smlouvu o dodávce tepla. V ní by mělo být uvedeno, jak se řeší případ, kdy nebude dodávka tepla změřena. Viz zákon č. 458/2000 Sb v platném znění - § 76, odst. 3c: Smlouva o dodávce tepelné energie musí být písemná a musí obsahovat pro každé odběrné místo (...) způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení(...).
Podívejte se proto do smlouvy, zda postup dodavatele tepla byl v pořádku. Dále je možné s dodavatelem tepla jednat o tom, zda v prosinci naúčtoval teplo správně. Pokud nedojde k dohodě, můžete se obrátit na Energetický regulační úřad (www.eru.cz), aby rozhodl váš spor.
Přejeme hodně úspěchů!
J. Beranovský, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,

chtěl bych se zeptat jak je to s nutností zřízení nové přípojky v režimu výkupní ceny u fotovoltaických elektráren. Je opravdu nutné zřizovat novu přípojku nebo je možné připojení přes domovní? Pokud ano, jaká je velikost investice? Dočetl jsem se, že se platí 500 Kč za každý Amper velikosti jističe.Jaká bude jeho velikost? Nebo se odvíjí od velikosti domovního jističe - 32Amper

Plánuji střešní FVE o velikosti 9,5kWp.

Děkuji



[ 29.4.11 - dotaz číslo: 26968 - téma: Energie slunce – výroba elektřiny ]

Vážená paní,

obecně platí, že distribuční společnost (ČEZ, E.ON, PRE) má povinnost vaši elektrárnu připojit. Podrobnosti ohledně připojení stanovuje vyhláška č. 51/2006 Sb. (v platném znění). Zde se uvádí, že "výrobnu elektřiny je rovněž možné připojit v odběrném místě. O připojení výrobny elektřiny v odběrném místě žádá zákazník." Viz § 3, odst. 6.
Není tedy nutno zřizovat novou přípojku, zejména pokud vaše stávající přípojka má dostatečnou kapacitu. Nicméně z technických důvodů (o kterých rozhoduje distributor) může nastat situace, že výrobnu nelze připojit v místě odběru (např. kapacita odběrného místa je 20 A a chcete připojit výrobnu s kapacitou 200 A).

Podle výše uvedené vyhlášky má žadatel o připojení povinnost podílet se na nákladech na připojení, a to pouze na nezbytně vynaložených nákladech. Podíl pro přpojení do distribuční soustavy v úrovni NN (napětí 380 V) je 500 Kč/A pro třífázové připojení, resp. 200 Kč/A pro jednofázové připojení. (viz vyhláška, příloha 6.)

Pro vyvední výkonu 9,5 kW potřebujete buď třífázovou přípojku s kapacitou 3x16 A, nebo jednofázovou s kapacitou 1x 50A. Distributorovi tedy musíte zaplatit buď 8 tis. Kč (3 fáze) nebo 10 tis. Kč pro jednofázovou přípojku. V případě, že by distributor požadoval vybudování nové přípojky, musíte v souladu s vyhláškou zaplatit ještě vyvedení kabelu a další náklady.

Doporučuji vám zkontrolovat si stávající kapacitu přípojky pro odběrné místo a pokud jvyhovuje pro výše uvedené kapacity (3x16 A nebo 1x50A), pak požádejte distributora o připojení elektreárny ve stávajícím místě odběru. V opačném případě dohodněte s distributorem možnost posílení kapacity stávající přípojky, může to být jednodušší naž zřizovat novou přípojku.

Přejeme hodně úspěchů!
J. Beranovský, K. Srdečný



[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
mám prostý dotaz. Mám kotelnu v novostavbě RD na tuhá paliva-kotel na dřevoplyn 18kW, kotelna o rozměru cca 2*3*2,6m.Jak velký potřebuji, pravděpodobně neuzavíratelný, otvor na přisávání vzduchu hoření u podlahy,případně větrání u stropu? Řeší to nějaká norma, abych mohl zkolaudovat? A kde nejlépe otvory umístit, naproti kotli?
Velice děkuji a jsem s pozdravem.
[ 29.4.11 - dotaz číslo: 26943 - téma: Vytápění ]

Vážený pane,
pro takhle malé výkony kotlů se zpravidla dělá otvor pro přisávání vzduchu na základě doporučení výrobce kotle (bývá to uvedeno v manuálu). Pro kotle na tuhá paliva je norma ČSN EN 303.
Dá se to také počítat (viz např. http://www.fsid.cvut.cz/~schwajan/schwarzer_soubory/Soubory/kotelny/vetrani%20kotelen.pdf ).
Přehledně jsou zásady pro větrání kotelny uvedeny např. v http://www.thermona.cz/vetrani-kotelen, podrobně je provedení kotelen popsáno např. v knize Technická zařízení budov v praxi, Jakub Vrána, Grada Publishing a.s., 2007.
S pozdravem Mgr.F.Macholda

KM
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,

můžete prosím poradit, jaký typ izolačního materiálu (polystyren nebo min. vata) a jaké tloušťky by byl vhodný na zateplení domu z 50. let (plná cihla 60 cm různé kvality) s nástavbou 1. patra pórobetonu (35 cm)?
Před lety byla odstraněna vrstva nekvalitní omítky až "na cihlu" a provedena kompletní rekonstrukce podkroví včetně střechy. Vlhkost v domě pozorována nebyla - všechny stěny jsou odizolovány.

S pozdravem,

[ 27.4.11 - dotaz číslo: 26929 - téma: Zateplování budov ]

Vážený pane,
předpokládám, že uvažujete o vnějším zateplení obvodových stěn. Nejjednodušší je použít fasádní polystyrén, dobře se s ním pracuje, je spousta firem, které s tím mají zkušenost, na trhu je i velmi dobře izolující šedý polystyrén (http://www.fasadni-polystyren.cz/obchod/sedy-polystyren.html). Pokud se použije v dostatečné tloušťce, tak teplota v celé tloušťce zdiva neklesne pod rosný bod a nehrozí komplikace s kondenzací vlhkosti. To jaká je optimální tloušťka tepelné izolace závisí také na tom čím topíte. Pokud se používá k vytápění relativně drahá energie, pak je vhodné použít i větší tloušťku tepelné izolace než doporučuje současná norma; optimální tloušťku tepelné izolace je možné si nechat spočítat (http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov). Pokud použijete na stěnu z plných cihel o tloušťce 60cm 14cm šedého pěnového PS pak dosáhnete výsledného součinitele prostupu tepla U= 0,19W/(m2.K); normou doporučená hodnota je 0,20. Teplota stěny bude (při 20°C uvnitř a venku -12°C) nad 14°C a nebude tedy prakticky vůbec docházet ke kondenzaci vlhkosti ve zdivu. U té stěny z pórobetonu zajistí takováto izolace hodnotu ještě lepší hodnotu U; přibližně 0,15 (záleží na vlastnostech toho pórobetonu). Teplota na rozhraní pórobetonu a polystyrénu bude někde mezi 8 až 9°C ale to by ještě nemělo vést ke kondenzaci vlhkosti (měl by to ale projektant pro jistotu spočítat). Pokud je to technicky možné a máte dražší teplo (elektřina, plyn, dálkové teplo), a pokud se dá izolace provést bez výraznějších tepelných mostů, pak by bylo možno uvažovat i o ještě silnější tloušťce izolace. Takto zaizolovaný dům bude mít ohromnou tepelnou setrvačnost a nebude se tedy v letním období přehřívat což je (vedle výrazného snížení tepelných ztrát) další výhoda.


S pozdravem Mgr.F.Macholda



KM
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den.
Vytápím dům krbovými kamny a komín mám zhruba ze dvou třetin doslova potažený dehtem.Dříve se toto odstraňovalo vypálením,při tom ovšem občas dochází k explozi,a tudíž tudy cesta nevede.Také lze komín zbourat a postavit nový,ale k zadehtování časem dojde stejně.Slyšel jsem o takzvaném "vypalovacím špalku"který komín dokonale vyčistí,ale nesehnal jsem o tomto výrobku žádnou publikaci-můžete mi mi prosím poradit?S pozdravem
[ 26.4.11 - dotaz číslo: 26917 - téma: Uhlí ]

už bylo zodpovězeno jako dotaz č. 26916
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]