Poradna i-EKIS

Dobrý den.
Vytápím dům krbovými kamny a komín mám zhruba ze dvou třetin doslova potažený dehtem.Dříve se toto odstraňovalo vypálením,při tom ovšem občas dochází k explozi,a tudíž tudy cesta nevede.Také lze komín zbourat a postavit nový,ale k zadehtování časem dojde stejně.Slyšel jsem o takzvaném "vypalovacím špalku"který komín dokonale vyčistí,ale nesehnal jsem o tomto výrobku žádnou publikaci-můžete mi mi prosím poradit?S pozdravem
[ 26.4.11 - dotaz číslo: 26916 - téma: Uhlí ]

Vážený pane,
na trhu je takzvaný " ERES – čistící špalek" , který obsahuje látky rozrušující dehtové usazeniny v komíně a usnadňující následné mechanické vyčištění (http://www.vltava2011.cz/DUFA/goods_ERESSPALEK_1328_cistic-kominu-–-cistici-spalek-eres.html ).
Neznamená to ale, že může mechanické čištění zcela nahradit a také to neznamená, že odstraňuje riziko vznícení sazí a dehtů v procesu čištění.
Domnívám se tedy, že byste měl napřed kontaktovat kominíka a požádat jej aby komín prohlédl a navrhl vhodný způsob vyčištění dehtových usazenin. Navíc je podle současných poředpisů třeba nejen komín pravidelně čistit, ale také pravidelně nechat kontrolovat, jinak v případě požáru pojišťovna nebude ochotná hradit požárem způsobené škody.
(http://prevenceprovsechny.webnode.cz/news/topna-sezona-lhuty-cisteni-kominu-pravidla-pouzivani/ ).
Pokud čisticí špalek ani mechanické čištění nepomůže, lze použít i vypálení komína, ale vypalovat komín, který je jak píšete "doslova potažený dehtem" může být iskantní záležitost.
Jde o práci kterou může pouze odborně způsobilá osoba (kominík) a v pohotovosti by při tom měli být i hasiči. Viz:
NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 91/2010 Sb. ze dne 1. března 2010
§ 7 Vypalování komína
1. Vypalování komína je odstraňování pevných usazenin spalin, zejména dehtových, z průduchu komína jejich kontrolovaným spálením.
2. Komín se smí vypalovat pouze tehdy, pokud není možné odstranit pevné usazeniny spalin jiným způsobem, za předpokladu, že komín je odolný proti účinkům hoření, a nedojde-li vypalováním k narušení účelu, kterému má komín sloužit.
3. Komín může vypalovat pouze odborně způsobilá osoba, kterou je držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví1) nebo revizní technik komínů, a to za pomoci další k tomu způsobilé osoby.
4. Vypalování komína oznamuje majitel stavby místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, a to nejméně 5 pracovních dnů přede dnem zahájení této činnosti.

S pozdravem Mgr.F.Macholda


KM
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den. Jsem ve fázi zpracování projektu na nízkoenergetický rodinný dům. Mám zájem o jeho kvalitní termoenergetickou izolaci, ale nechci používat zateplení formou polystyrenu ani nerostné vaty. Lze dosáhnout parametrů nízkoenergetické a tedy dostetčně tepelně izolované budovy např. použítím stavebního materiálu Porotherm o síle 44 cm bez dalšího zateplování? Nebo je pro takovou stavbu výhodnější porobeton nebo vápenopískové bloky? A v tom případě o jaké síle (tloušťce) zdiva? Je dodatečná vnější tepelná izolace opravdu nezbytná? Pokud jde o pálené cihly - mejí lepší tepelněizolační vlastnosti cihly Heluz nebo Porotherm? Každý výrobce tvrdí něco jiného. Děkuji.
[ 20.4.11 - dotaz číslo: 26817 - téma: Nízkoenergetické a pasivní domy ]

Vážený pane,
nelze s jistotou říci zda lze dosáhnout určité výše potřeby tepla na vytápění (v tomto případě standardu nízkoenergetického domu) jen použitím jednovrstvého zdiva. Záleží i na tvaru domu, velikosti, použitých oknech, použití rekuperace pro větrání a pod. Obecně platí, že ve většině případů to možné je a výrobci jako Heluz nebo Porotherm mají v nabídce zdicích tvárnic typy vhodné pro nízkoenergetické domy (viz http://www.heluz.cz/pdf/family44.pdf , http://www.heluz.cz/pdf/family.pdf , http://www.wienerberger.cz/servlet/Satellite?pagename=Wienerberger/SR_Product/ProductStandard05&c=SR_Product&cid=1273507916499&lpi=1119439164442&sl=wb_cz_home_cs).
Lze použít také Ytong lambda (http://www.xella.pl/html/czk/cz/YTONG%20LAMBDA.php).
Lze tedy říci, že vnější tepelná izolace není nezbytná. V monoha případech ale může být výhodná, protože s ní lze dosáhnout nižší tloušťky stěny, větší tepelně-akumulační schopnosti zdiva a někdy i nižší ceny.
Pokud jde o rozdíly mezi Porothermem a Heluzem, tak ty jsou celkem nevýznamné.
V zásadě tedy máte možnost postavit stavbu jako zdivo bez tepelné izolace, nebo zdivo sendvičové s tenčí cihlou a vnější izolací, nebo tenkou stěnu z vápnopískových bloků a se silnou tepelnou izolací (např. http://www.sendwix.cz/ ).
Pro kvalifikované rozhodnutí jakou konstrukci stěny a jaké materiály by pro váš případ byly optimální můžete využít např. službu zpracování Energeticko-ekonomické optimalizace budovy (
http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov) . Ta je zacílena na maximální snížení provozních nákladů objektu cestou snížení tepelné ztráty domu (zateplením a realizací dalších úsporných opatření) a kombinací různých systémů vytápění podle specifických požadavků a potřeb uživatelů budovy.

S pozdravem Mgr.F.Macholda


KM
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Chci postavit nízkoenergetický dům. Vybral jsem si projekt z katalogu označený jako nízkoenergetický. Následně jsem zjistil, že při zastavěné ploše 160m2 (Bungalov) spotřebuje dle projektu 2000 m3 zem.plynu (kond.kotel+podlahovka). To mně zarazilo a začal jsem se vyptávat. Dozvěděl jsem se, že název níkoenergetický se používá jenom jako, že má různé definice a že vlastně nelze určit, který je skutečně nízkoener. a který ne. Dotaz: Dům má 15cm polyst. v podlaze 10 cm vaty na zdi a 26 cm vaty na stropě. Je vůbec reálné aby bungalov byl nízkoener. když s těmito vrstvami má potřebu tepla 100 kwh/m2 (po odpočtu TUV a vaření) ? Opravdu je možné aby firma označila jako nízkoenerg. jakýkoli dům dle svých kritérií ? Děkuji.
[ 20.4.11 - dotaz číslo: 26802 - téma: Nízkoenergetické a pasivní domy ]

Vážený pane,
bohužel se občas stane, že firma vydává nějaký dům za nízkoenergetický ačkoliv dům nemá potřebné vlastnosti. Domnívám se ale, že ono ani tak moc nezáleží na tom zda je dům nízkoenergetický nebo není ale spíše na tom kolik energie doopravdy spotřebuje a kolik peněz stojí jeho postavení a provoz . Správně byste měl dům optimalizovat tak aby celkové náklady na stavbu a následný provoz (t.j. energie) byly minimální za nějakou rozumně dlouhou dobu (řekněme 20let). Podívejte se na službu Energeticko-ekonomická optimalizace projektu domu
(http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov). Je docela pravděpodobné, že při topení zemním plynem vám jako optimální vyjde dům s mnohem menší potřebou tepla na vytápění. Pokud jde o ten váš typový projekt pak 100kWh/m2 za rok znamená, že nejde o dům nízkoenergetický Podle poněkud volnější definice použité v programu Zelená úsporám by měl nízkoenergetický dům spotřebovávat méně než 70 kWh/m2 a původní , stále platný, požadavek je 50kWh/m2 za rok. Takhle na dálku se ale k tomu nedá nic víc dodat, bylo by třeba se s
tím projektem podrobně seznámit a teprve na základě toho by bylo možné říci v čem je chyba nebo v čem by se to dalo vylepšit (při trošce štěstí by možná stačilo jen zvýšit tloušťku izolace nebo osadit jiné zasklení do oken).

S pozdravem Mgr.F.Macholda


KM
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
mám dotaz jaká smí být vzdálenost fotovoltaické elektrárny od obytných budov?
[ 13.4.11 - dotaz číslo: 26759 - téma: Energie slunce – výroba elektřiny ]

Dobrý den,
konkrétní hranice pro odstup fotovoltaické elektrárny (FVE) od obytných budov stanovena není. Odstup mezi stavbami obecně upravuje vyhláška č. 501/2006 Sb (v platném znění), která říká, že:

"Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu."

Domnívám se, že v rámci stavebního řízení (při povolování FVE) může majitel obytné budovy požadovat takový odstup, aby byly splněny podmínky uvedené výše (samozřejmě tak mohou činit i další účastníci stavebního řízení, např. památkáři, hasiči atd.). Vodítem může být například to, že pro vzájemný odstup rodinných domů stanoví výše uvedená vyhláška odstup min. 7m. Lze předpokládat, že takovýto odstup by měl být dostatečný i pro FVE, pokud jsou splněny ostatní podmínky (např. požární bezpečnosti).

Pokud jde naopak o stavební řízení na obytnou budovu, která se má stavět vedle existující FVE, pak může majitel FVE vyžadovat tokvý odstup, aby budova FVE nestínila.

V každém případě je třeba počítat s tím, že FVE má dle energetického zákona ochranné pásmo 20 m (měřeno od vnějšího líce obvodového pláště, tj. v případě FVE od nejbližší části konstrukce nebo panelu). V tomto pásmu lze stavět budovy a provádět další činnosti jedině se souhlasem majitele FVE (viz § 46 zákona 458/2000 Sb.). Pokud se tedy má umístit obytná stavba v ochranném pásmu FVE, je potřeba souhlas jejího majitele. Pokud se naopak má stavět FVE blíže než 20 m od obytné (nebo jiné) budovy, musí její majitel počítat s tím, že případné stavební práce na budově (opravy, přístavby apod.) podléhají souhlasu majitel FVE. Domníváme se, že toto lze ošetřit např. zřízením věcného břemene.

Přejeme slunné dny!
J. Beranovský, K. Srdečný



[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
můj dotaz zní, lze při KVET ze skládkového plynu uplatnit nějakou formu bonusů za prodej vzniklého tepla, nebo se systém výkupních cen a zelených bonusů týká pouze vyrobené el.energie a pro energii tepelnou neexistují žádné pobídky pro její využití? Díky za odpověď.
[ 7.4.11 - dotaz číslo: 26685 - téma: Legislativa, Energie z biomasy ]

Vážený pane,
v současnosti není teplo z OZE nijak podporováno. Při jeho prodeji musíte tedy domluvit s odběretelm tržní cenu.
Jediné zvýhodnění pro teplo z OZE a kogenerace spočívá v tom, že pokud toto teplo chete dodat do teplárenské sítě, musí od vás provozovatel této sítě teplo vykoupit (samozřejmě po splnění technických podmínek, náklady na připojení hradíte vy). Není ovšem dáno za jakou cenu. Podrobněji viz §80 zákona 458/2000 Sb.
Nevládní orgaizace mají připraven návrh zákona o podpoře tepla z OZE, avšak kdy a jestli vůbec někdy se tento návrh dostane na pořad jednání parlamentu, se dá stěží odhadnout.
S pozdravem
J. Beranovský, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

DObrý den,
rád bych postavil FVE i když nelze připojit do sítě. Jak kombinovat doma vyráběnou a kupovanou od čezu.
děkuji
Hybeš
[ 6.4.11 - dotaz číslo: 26602 - téma: Energie slunce – výroba elektřiny ]

Vážený pane,
zatím se tvrdí, že pozastavení připojování je záležitost dočasná takže lze počkat až se opět začnou malé systémy na střechách připojovat; výkupní ceny jsou sice znatelně nižší než loni, ale přesto dost nad cenami elektřiny ze sítě, takže ještě nějakou dobu bude asi výhodnější dodávat elektřinu do sítě a pobrat za to více peněz než se snažit ji všechnu spotřebovat. (viz citaci: „Potřebná měření s cílem prověřit dopad výroby a provozu FVE a VTE na kvalitu a spolehlivost provozu sítí distribuční soustavy proběhnou od dubna do začátku srpna. Na základě měření a následně vypracované analýzy bude možné kvalifikovaně posoudit možnosti sítí distribuční soustavy pro další integraci těchto zdrojů. Výsledky představíme veřejnosti v září,“ http://fve.webnode.cz/news/stop-pro-pripojovani-fotovoltaickych-elektraren-fve-bude-i-nadale-pokracovat/ ) Odběr v běžném domě je totiž velice proměnlivý a pokud není možnost elektřinu dodat do sítě nebo uložit do akumulátorů tak je stupeň využití fotovoltaických panelů malý.
Pokud nechcete z nějakého důvodu čekat jak se situace vyvine, pak je řešením Hybridní fotovoltaický systém t.j. systém, který je schopen přebytečnou elektřinu ukládat do akumulátorů a v okamžiku zvýšené spotřeby ji zase čerpat (viz např. http://solarni-panely.cz/hybridni-fotovoltaicke-systemy). Je to sice dražší řešení, ale současně to vlastně představuje zálohu pro případ výpadku sítě, takže máte určitou přidanou hodnotu. Když se opět začne vykupovat můžete celkem jednoduše začít přebytky prodávat. Do tohoto systému lze také v případě potřeby dodávat elektrickou energii ze sítě (s výhodou v době platnosti nízkého tarifu, pokud jej máte třeba na akumulační ohřev vody). Největší nevýhodou takovéhoto systému je zpravidla omezená životnost akumulátorů (životnost fotovoltaických panelů a měničů je zpravidla podstatně delší).
Pokud o prodeji přebytků vůbec neuvažujete a šlo by vám spíše o určité zabezpečení nezávislosti a ne o finanční zisk, pak by bylo možné uvažovat o malém fotovoltaickém ostrovním systému (http://solarni-panely.cz/e-shop/ostrovni-systemy) na 12V ss s nějakým akumulátorem a snažit se co nejvíce používat přímo stejnosměrný proud (třeba ve zvláštním ss rozvodu) pro osvětlení (LED svítidla, malé zářivky), napájení notebooků,tiskárny, externích disků , ventilátorů a pod. Výhodou připojení na 12V ss je vyšší účinnost; běžné napájecí zdroje do zásuvky nejsou optimalizovány na to aby měly vysokou účinnost, spíše se výrobci snaží o nízkou cenu. Dnes už existuje mnoho spotřebičů na 12V a také celkem levné měniče z 12V na 230V.


S pozdravem Mgr.F.Macholda



KM
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

# Dobrý den,
# za účelem zpracování DP se na Vás obracím s prosbou. Potřeboval bych vědět jaká # je návratnost investice u bioplynek, nebo zařízení spalující biomasu. Popřípadě # cena za instalovaný kWe.
#
# Děkuji za ochotu,
#

#
[ 4.4.11 - dotaz číslo: 26562 - téma: Elektřina ]

Vážený pane,
návratnost bioplynové stanice je individuální, kromě investičních nákladů závisí i na zpracované biomase (podle druhu biomasy se vyplácí různě vysoká cena za elektřinu). Podobné je to u zařízení na spalování biomasy - výkupní cena závisí na typu spalované biomasy. Návratnost závisí i na tom, zda je využito teplo z výroby elektřiny. Návratnost zásadně ovlivňuje cena biomasy, přičemž zejména pevná biomasa (pro spalování) poslední dobou významně zdražuje.
Investiční náklady u bioplynových stanic jsou 100 až 220 tis. Kč/kW el. výkonu. U zařízení pro výrobu elektřiny spalováním biomasy jsou náklady 70 až 120 tis. Kč/kW el. výkonu.
Více o ekonomice naleznete v této publikaci: http://www.mzp.cz/C125774C00336141/cz/uvod/$FILE/oued-ekonomika-20100312.pdf

Přejeme příjemný den!
J. Beranovský, K. Srdečný

[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
potřebovala odhadnout přibližnou roční spotřebu el. energie tepelného čerpadla, které se používá jak na přípravu teplé vody tak k vytápění. Dům využívají 2 dospělí a 2 děti. Výkon čerpadla je 10,3 kW a topný faktor je 3,3. Tepelná ztráta domu je 7kW.

Děkuji

[ 4.4.11 - dotaz číslo: 26591 - téma: Tepelná čerpadla, geotermální energie ]

Vážená paní,
za vámi uvedených podmínek bude přibližná roční potřeba tepla 22MWh, což při topném faktoru tepelného čerpadla představuje spotřebu 6,7MWh elektrické energie. Jde ale opravdu jen o velmi hrubý odhad, protože skutečná spotřeba závisí hodně i na životním stylu; na tom jak moc se větrá , kolik vody spotřebují lidé na koupání a pod.
Pokud chcete zjistit opravdu přesně kolik elektrické energie vaše tepelná čerpadlo spotřebovává doporučuji do jeho přívodu zařadit takzvaný podružný elektroměr (viz např.
http://hobby.idnes.cz/neperte-se-s-pribuznymi-kvuli-spotrebe-pomuze-odectovy-elektromer-1py-/hobby-domov.asp?c=A090611_180228_hobby-dilna_bma) a jeho stav si pravidelně zapisovat do sešitu. Na internetu najdete i docela laciné elektroměry např. třífázový el.za 530Kč
(http://www.unishop.cz/ishop/vyrobek-elektromer_trifazovy_(jednosazbovy)_podruzny_elektromer-id-147?PHPSESSID=66fb9364b35f2f555402755270f62486

S pozdravem Mgr.F.Macholda


KM
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,

měl bych dotaz na Mgr. Karel Murtingera, jestli byste mu mohli tento dotaz přeposlat, díky.

Dobrý den,

četl jsem Vaše texty, kde zmiňujete možnost renovace starých špaletových oken. Řešíme rekonstrukci dvouletkového cihlového domu z roku 1950, kde jsou špaletové okna. Jsou v poměrně zachovalém stavu, dřevo vypadá dobře, poněkud horší je to s kováním. Jednou z možností je zasklení izolačního dvojskla (asi 6-14-4) do vnějšího okna a přesklení vnitřního jednoduchým novým sklem (z hlediska izolačního by asi bylo lepší 3, nebo 5 mm) a jeho utěsnění zafrézovaným silikonem. Na to tu máme nabídku, jedno okno 150x135 cm s materiálem a s truhlářskými pracemi i natřením asi za 8000 (bez dopravy). Nicméně čeho se obávám je, že rám či panty dlouhodobě zátěž neunesou, že po roce-dvou si okno silně sedne a čert ví co dalšího. Proto bych se rád zeptal, zda s takovými okny nemáte zkušenosti, respektive jste se nesetkal s jejich úspěšnou renovací. Byla typizované a používala se ve velkém počtu domů, bohužel
většinou je lidé šmahem nahradí plastem.


Variantou jsou dřevěná eurookna, což by bylo asi 2x dražší, k tomu pravděpodobně nižší zasklená plocha, naopak výhodou je větší komfort manipulace a jistota, že takové okno skutečně vydrží.

Díky, s pozdravem
[ 31.3.11 - dotaz číslo: 26561 - téma: Zateplování budov ]

Vážený pane,
prohlédl jsem si vaše fotografie oken a zdá se mi, že nejsou větší než ta moje okna, kde mám vsazena dvojskla již několik let. Pokud nejsou okna vyloženě shnilá nebo zpuchřelá, tak by měla tu zvýšenou hmotnost bez problémů unést. To je ale pochopitelně jen odhad, musel bych to vidět a zkusit si jejich tuhost. V mém případě ani u jednoho okna nedošlo k nějaké znatelné deformaci nebo sednutí rámu a následnému drhnutí nebo potíží se zavíráním. Já jsem vnější křídla těsnil jen měkým, pórovitým nalepovacím těsněním a celkem jsem žádné problémy se zavíráním neměl. Horší to bylo u vnitřních křídel těsněných Si profilem do frézované drážky. Jednokřídlá okna zavíraní na 2 kličky byla OK, ale u některých dvojkrídlých oken jsem musel kvůli těsnění trochu posunout ty pevné úchyty do nichž ta zavírací středová tyč zajíždí. Obecně platí, že ta stará okna nikdy nejdou utěsnit tak dokonale jako nová okna, která mají vícebodové zavírání a jsou z pevných profilů. Pokud ale nemáte rekuperační větrání, tak je určitá malá infiltrace akceptovatelná, protože přispívá k výměně vzduchu, kterou stejně musíte nějak zajistit (např.
periodickým otevíráním okna).
Předtím než budete vsazovat dvojskla (nejlépe současně) by bylo dobré okna po vysklení starého skla pořádně očistit, odstranit starou barvu a případně je napustit fermeží na místech kam se později kvůli vsazenému rámečku už nedostanete (pokud s tím bude souhlasit firma provádějící výměnu) Můžete také při tom prohlédnout stav dřeva a vyzkoušet jejich pevnost. Kování a zavírací mechanismus můžete promazat a případně opravit a ověřit zda panty opravdu sedí pevně (jednou jsem zažil, že se trochu viklal). Prostě udělat co je možné pro zlepšení jejich funkce.
Konečný nátěr je asi lepší dělat až po vsazení dvojskel, nicméně pokud se smíříte s tím, že okna zůstanou nějakou dobu bez vnějších křídel (je třeba nějak zajistit aby na parapet mezi okny nešel déšť), tak je naopak výhodné udělat očištění a nátěry po vysklení starých skel.
Přiznám se, že moc nechápu důvod přesklívání vnitřních skel, leda snad, že by šlo o zlepšení akustické izolace (5mm sklo trochu zlepší útlum ve srovnání s 3mm sklem, nejvíc ale záleží na dobrém zatěsnění).
Pokud byste někdy měl cestu do Č.Budějovic, můžete si moje okna prohlédnout. Budete-li mít další dotazy, zavolejte nebo napište.
S pozdravem Mgr.K.Murtinger
tel.603731139
K.Murtinger@seznam.cz
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
zvažuji možnosti vytápění pro dřevostavbu s tepelnou ztrátou kolem 5kW, spotřebu TV pro 4 osoby uvažuji cca 5,4MWh/rok (snad je to optimální odhad, nevím jak to posoudit) a spotřebu el. energie pro spotřebiče 2,5MWh/rok.
Vytápění bude teplovodní s radiátory.

Nechci žádné finančně příliš náročné technologie (rekuperace, tep. čerpadlo, soláry apod.), nemám na to požadované finanční prostředky.

Zvažuji tyto varianty:
A) Primární zdroj elektrokotel s možností přitápění v obývacím pokoji krbovými kamny, výhoda sazby D45.
B) Plynový kondenzační kotel jako jediný zdroj vytápění . Ohřev TV rovněž plynem , příp. elektřinou s použitím kombinovaného zásobníku teplé vody. Toto řešení mi umožní přiznání sazby D26.
C) Primární zdroj krbová kamna s výměníkem, druhý zdroj elektrokotel, výhoda sazby D45.

Ad A) Mám spočítány celkové náklady na spotřebu el. energie cca 47.000,- Kč/rok, v případě vytápění 100% elektrokotlem. Při použití krbových kamen, jako doplňujícího zdroje vytápění, by kamna vytápěla obývací pokoj s kuchyní , což je cca 30% celkové podlahové plochy domu. Pořizovací náklady na elektrokotel jsou v ceně domu, náklady na vybudování komína a pořízení kamen min. 65.000,-Kč.

Ad B) Zde mi vychází náklady na plyn cca 20.500,-Kč/rok a elektřinu cca 15.500,-Kč/rok. Celkem 36.000,-Kč/rok. Takže celkem nezanedbatelná úspora. Pořizovací náklady by vůči elektrokotli (bráno bez krbových kamen) byly zhruba o 70.000 až 80.000,-Kč vyšší, tedy návratnost ještě v rozumné míře.

Ad C) K této variantě se přikláním nejméně. Nutnost nákupu a skladování dřeva, manipulace se dřevem, zatápění a čištění kamen. Navíc při 100% používání kamen mi vychází úspora vůči použití plynu cca 2.000,-Kč/rok. Bez použití akumulační nádrže bych nejspíš musel použít „vychlazovací smyčku“, což by úspory snižovalo v případě častého přehřátí systému. Navíc nevím, jestli jde takto i ohřívat TV. Pořizovací náklady na tento systém budou nad 100.000,-Kč
S akumulační nádrží se vstupní náklady navyšují nad únosnou míru a přetrvává nevýhoda diskomfortu.
Jediná výhoda je sazba D45, když budu mít i elektrokotel.

Když to takto shrnu, tak se mi jako nejvýhodnější jeví plynový kondenzační kotel. Plný komfort, relativně levný provoz, s kombinovaným bojlerem (8hod. NT), ještě únosná výše pořizovacích nákladů.

Z hlediska výše pořizovacích nákladů je jednoznačně nejlepší použít elektrokotel jako jediný zdroj vytápění, ale cena za spotřebu el. energie se mi zdá příliš vysoká navzdory 20hod. NT.

Všechny propočty jsem prováděl pomocí programu Hestia5 a srovnávací tabulky na TZB-info.cz.

Mé otázky:
1) Kdybych při variantě A maximálně přitápěl krbovými kamny obývací pokoj, dá se zhruba odhadnout roční úspora na vytápění vůči topení pouze elektrokotlem? Chci posoudit zda by se vůbec vyplatilo investovat do budování komína a pořizování krbových kamen.
2) Váš názor na mé, výše uvedené úvahy. Jsem laik a je možné, že je tam mnoho nepřesností nebo nesmyslů.
3) Existují ještě další varianty s nízkými pořizovacími náklady?

[ 28.3.11 - dotaz číslo: 26508 - téma: Vytápění ]

Vážený pane,
Váš rozbor problému je celkem přesný a jasný a nic zásadně odlišného se asi nedá vymyslet. Bylo by ještě možné vzít do úvahy solární systém na ohřev vody jako doplněk pokud bude hlavním zdrojem elektřina. Předpokládám, že cena elektřiny bude v budoucnu tak vysoká, že by to mělo návratnost i bez dotace. Místo kotle na plyn by bylo možné uvažovat o kotli na pelety, cena pelet bude asi vždycky nižší než cena plynu.
Pokud byste zvolil variantu A tak je asi třeba posuzovat ta krbová kamna nejen z hlediska jejich příspěvku k energetické spotřebě, ale také jako záložní zdroj pro případ, že vypadne elektřina (k tomu by v budoucnu klidně mohlo docházet i častěji než dnes). Odhadnout kolik procent tepla by se dalo zajistit topením dřevem v krbové vložce si netroufám, to hodně záleží na tom kolik času tomu můžete věnovat. Vyšší stupeň využití dřeva jako paliva lze docílit když je možnost rozvedení teplého vzduchu po celém domě (např. v systémech s rekuperačním větráním a když je v domě nějaká možnost akumulace tepla v hmotě domu (v tomto případě nejaké zděné příčky, komín s kanály pro rozvod vzduchu do podkroví nebo kachlová kamna a pod) .

Odpověď na vaše otázky by tedy mohla být následující:
var.A-elektřina:
Pokud ten dům ještě nestojí, tak bych v případě, že hlavním zdrojem energie bude elektřina uvažoval ještě o nějakých možnostech jak snížit tepelné ztráty t.j. především. o systému rekuperačního větrání (to by ještě snížilo tu výpočtovou ztrátu a roční potřebu tepla). Když by byla rekuperace, tak za výměník by se umístila el. topná vložka pro dohřev vzduchu a zbytek by se dotopil nějakými přídavnými levnými přímotopy nebo sálavými topnými panely. Jako sekundární zdroj by sloužila krbová vložka na dřevo (nebo eventuelně i na pelety) s teplovzdušným výměníkem. V případě výpadku by se dal ventilátor rozvádějící vzduch zálohovat akumulátorovou baterií. V tomto případě by nebylo třeba dělat topný rozvod s vodou, přenos větší části tepla by obstaral vzduch a něco by se také dalo ušetřit na tom, že by se mnohá okna udělala neotvírací a tedy levnější. Pro ohřev vody bych zvážil malý solární systém. Výhodou by při dobrém návrhu byla minimalizace investičních nákladů a snížení nákladů na elektřinu pro provoz domácnosti. Existuje určitá pravděpodobnost, že elektřina v budoucnu podraží více než zemní plyn (např. pokud se zastaví některé jaderné elektrárny a nebudou stavět nové).
var.B
Plynový kondenzační kotel jako jediný zdroj vytápění ,ale asi bych s ním ohříval i vodu (to je ale jen odhad, nepočítal jsem to!). Tohle je taková zatím nejrozšířenější a konzervativní varianta.
var.C
Tady by (v případě, že máte levné dřevo a možnost jeho skladování) přicházel v úvahu pyrolyzní kotel na dřevo s akumulační nádrží a v ní jako sekundární zdroj elektrická topná vložka (sazba D45?).
var.D
kotel na pelety jako jediný zdroj na vytápění a ohřev vody (v zásobníkovém ohřívači). Tady je trochu nejistý dlouhodobý vývoj ceny pelet (biomasy všeobecně).

Zkuste si nechat udělat nabídky na jednotlivá řešení a pak spočítejte co bude nejvýhodnější. Také si můžete nechat vypracovat Energeticko-ekonomickou optimalizaci projektu domu (http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov), od profesionálů, je to ale za peníze.

S pozdravem ing.J Truxa


KM

[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobry den! Prosim Vas o radu.Ake vetranie okrem okien a Aku rekuperacnu jednotku so spetnym ohrevom vzduchu zvolit ci jednu centralnu alebo viac mensich s akym vykonom a vsetko okolo toho aby boli co najmensie tepelne straty Pri polyfunkcnej budove o rozmeroch 20×60m. Prizemie svetla vyska 2,8m 5 obchodov a 7. kancelarii 7.toaliet satna sprcha kuchynka plus 1.poschodie so svetlou vyskou priestorov 2,8m 5.obchodov a 7. kancelarii 8 toaliet satna.Zprednej 20m dlhej severnej strany budova cela presklena iba vchodove dvere dvojkridlove zasuvajuce sa do stran.Z vychodnej60m dlhej strany na prizemi 18ks okien o rozmeroch 1.5×0,7m.1.posch.18ks okien o rozmeroch 2×2m otvaracie.Zo zadnej juznej strany male okna na toaletach otvaracie.Z pravej zapadnej strany tiez budova cela presklena plus zaluzie nevieme ci tam dat aj nejake vetracie okna.Strecha rovna zatial ziadne okna.Vsetky skla na budove dvoj a trojskla U=0,8-U=1,1 Dakujem!
[ 28.3.11 - dotaz číslo: 26492 - téma: Větrání a rekuperace ]

Vážený pane,
na základě vašich informací se nedá rozhodnout jaké řešení by v tomto případě bylo optimální. Obecně lze říci, že pokud je hlavním cílem minimalizace spotřeby tepla na vytápění a minimalizace investičních nákladů, tak by asi bylo nejlepší udělat většinu oken neotvíravých a navrhnout centrální rekuperaci. Pokud si energii na vytápění platí nájemci tak se může stát, že pro investora nemusí být investice do rekuperace návratná (musí to promítnout do výše nájemného). Rekuperace může být také problematická pokud tam bude chodit příliš mnoho lidí a díky tomu bude docházet k velké výměně vzduchu skrz dveře, nebo pokud budou lidé (třeba kuřáci) nechávat otevřená okna; nevhodné chování obyvatel může výhody centrální rekuperace zcela popřít. Je tedy možné, že by se rekuperační větrání pak vyplatilo instalovat třeba jen jen do kancelářské části. Podle toho jak jste popsal rozložení oken, tak budova bude asi mít dost velké tepelné ztráty prostupem a možná dost velké letní tepelné zisky za západní strany (tam je třeba dát venkovní žaluzie, nicméně nelze zcela odstínit slunce aby tam nebylo příliš šero). Nutnost ochladit
západní část budovy by mohla zvýhodnit rekuperaci se zemním výměníkem nebo i tepelným čerpadlem/klimatizací pro tuto část budovy.
Prostě, jediná možnost jak to rozhodnout je najít dobrého a zkušeného projektanta, dát mu co nejpodrobnější zadání, zpracovat to v několika variantách a pak vybrat tu technicky a ekonomicky nejvýhodnější. V zásadě je to úloha pro Energeticko-ekonomickou optimalizaci projektu domu
(viz.http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov). Bez spočítání jednotlivých variant se to kvalifikovaně rozhodnout nedá.

S pozdravem, ing.J.Truxa


KM
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
jsme panelový dům s 80 byty a napojením na centrální zdroj tepla. Je provedeno komplexní zateplení (regulace otopné soustavy, výměna oken a dveří, zateplení fasády a střechy). Výhledově uvažujeme i o možnosti alternativního zdroje na topení a TUV. Kolik by stála studie na toto téma a vyhodnocením návratnosti? Spotřeby energií a m2 mám k dispozici.
Děkuji Vám,
[ 9.3.11 - dotaz číslo: 26148 - téma: Energie slunce – výroba tepla ]

Vážený pane,

aby bylo možné stanovit cenu, je potřeba znát více podrobností a zejména vaše přesné představy, co se bude hodnotit, kolik se bude řešit variant a jakých. Odhaduji, že se cena může pohybovat od 15 tis. výše. Pokud byste potřeboval stanovit cenu přesněji, doporučuji Vám osobní návštěvu v naší kanceláři. Rádi Vám poradíme co a jak by se mělo hodnotit, a pokud budete mít zájem, stanovíme rámcovou cenu za Vámi poptávané práce.

S pozdravem Jan Truxa

[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
při zadávání hodnot stavební konstrukce v programu Hestia5 je požadován součinitel tepelné vodivosti (lambda). Já tyto konstrukce zadávám z PENB, který k domu (dřevostavbě) poskytuje firma RD Rýmařov, kde jsou všechny hodnoty uvedeny jako součinitel prostupu tepla (U). Vzhledem k tomu, že jsem laik, nevím jakým způsobem tam tyto hodnoty zadat. Jakým způsobem to lze přepočítat? Děkuji za odpověď.

S pozdravem



[ 8.3.11 - dotaz číslo: 26211 - téma: Ostatní ]

Vážený pane,
To jak spolu souvisí hodnota součinitele prostupu tepla U a součinitele tepelné vodivosti materiálu lambda najdete v Encyklopedii HESTIA Vivid v části 3.1 ( http://hestia.energetika.cz/encyklopedie/3.htm#3_1)
Ten přepočet je v zásadě jednoduchý, nicméně někdy je trochu komplikován tím, že do hodnoty součinitele prostupu tepla U se započítávají tepelné odpory pro přestup tepla do konstrukce a z konstrukce ven a nemusí vždy být jasné jaké hodnoty byly v tom kterém případě použity. Pokud jde o vícevrstvou konstrukci, tak tam už není možné jednoznačně určit hodnoty lambda jednotlivých vrstev z hodnoty U celé konstrukce.
Pravděpodobně snažší cesta je najít si přímo potřebné hodnoty součinitele tepelné vodivosti materiálu v nějakých tabulkách, jako např. na http://www.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/58-hodnoty-fyzikalnich-velicin-vybranych-stavebnich
nebo http://www.tzb-info.cz/docu/tabulky/0000/000068_katalog.html .
Určitá komplikace může být v tom, že v některých tabulkách se udávají hodnoty tepelné vodivosti v laboratorních podmínkách, zatímco praktické hodnoty v zabudovaném stavu na stavbě mohou být o něco horší (v tom odkazu na TZB-info je k tomu už přihlédnuto).
Pěkný přehled některých nových a méně obvyklých materiálů je v článku http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/tepelne-izolace-prehled-materialy-druhy-zpusoby-po/

S pozdravem Mgr.F.Macholda



KM
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den.
Rád bych věděl,kde se dá udělat projekt(výpočet)na zateplení Rod.domu.
[ 5.3.11 - dotaz číslo: 26167 - téma: Zateplování budov ]

Vážený pane,
pokud na vašem rodiném domě není něco speciálního, tak by projekt na zateplení měl bez problémů udělat prakticky jakýkoli projektant. Podívejte se na stránky ČKAIT http://w3.ckait.cz/experti_search.asp, tam můžete najít autorizované projektanty, ve vašem regionu. Jiná otázka je najít optimální míru zateplení a řešit i případné změny na topném systému, které zpravidla důkladné zateplení vyžaduje.
Pokud máte zájem, tak Ekowatt nabízí takzvanou Energeticko-ekonomickou optimalizaci projektu domu (http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov), která umožní nalézt optimální způsob jak to řešit a výraznou měrou tak usnadnit tvorbu toho projektu.

S pozdravem Mgr.F.Macholda



KM
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
máme chalupu ve Včelákově (okr.Chrudim) a uvažujeme o výstavbě MVE u této chalupy.Potok je zde malý a tak by se jednalo o vodní kolo na horní vodu a výkon MVE by byl tak 0,75 - 1 kW. Poraďte mi prosím,zda by na tento projekt šla sehnat dotace či např.zvýhodněný úvěr.


[ 4.3.11 - dotaz číslo: 26160 - téma: Dotace a financování projektů ]

Vážený pane,
existují sice nějaké dotační tituly (http://www.opzp.cz/sekce/369/prioritni-osa-3/) nebo zvýhodněné úvěry (viz např. TOP Energyprogram České spořitelny http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/sc_1633.xml) nicméně vaše řešení t.j. vodní kolo na horní vodu s výkonem pod 1 kW a s poměrně velkým převodem na generátor (odhaduji, že v řádu 1:100) je poměrně nestandardní záležitost a je otázkou zda lze vůbec dosáhnout u takového zařízení ekonomické návratnosti.
Myslím, že by bylo vhodné mít napřed vypracované technické řešení, odhad nákladů a odhad roční produkce elektřiny a nějaký předběžný souhlas rozvodných závodů s připojením a teprve potom začít nějaké jednání s bankou nebo hledání dotačního titulu.
Až budete mít jasnější představu o tom jak to bude řešeno, můžete navštívit pražskou kancelář EKOWATTu a my vám pomůžeme s hledáním vhodného dotačního titulu a výpočtem ekonomické návratnosti a dalšími věcmi.

S pozdravem Mgr.F.Macholda


KM
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Prosím o informaci o využití fotovoltaiky pro čerpání vody-čerpadlo.
[ 1.3.11 - dotaz číslo: 26100 - téma: Ostatní, Energie slunce – výroba elektřiny ]

Vážený pane,
na trhu jsou nejrůznější čerpadla která pracují na stejnosměrný proud s napětím 12 nebo 24V, což se hodí právě pro pohon fotovoltaickým zařízením. Teorenticky by vám stačilo propojit panel s čerpadlem a při dostatečné intenzitě slunečního záření bude čerpadlo v provozu. Protože čerpat vodu budete asi potřebovat nezávisle na slunečním svitu, je lepší doplnit systém nějakým akumulátorem. Pokud nemáte vysoké nároky, postačí starší baterie z automobilu. Na trhu jsou také speciální "solární" akumulátory, které jsou konstruovány na pomalé nabíjení i vybíjení (baterie z automobilu je konstruovna na nárazovou zátěž při startování). Akumulátor je vhodné doplnit regulátorem nabíjení.
Konkrétní elektrické zapojení, kombinaci panelů a čerpadla vám navrhne elektrikář nebo prodejce zařízení. Panely se v současnosti dají koupit relativně levně, vyplatí se zjistit nabídku různých dodavatelů.
Čerpadla pro fotovoltaiku a další zařízení najdete například v těchto e-shopech:

http://www.ecoshop.cz/kategorie/0_cerpadla-12v-24v/
http://www.dc-pump.cz/
http://eshop.solartec.cz/cs/
http://shop.conrad.cz/

Přejeme hodně úspěchů!
J. Beranovský, K. Srdečný

[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, mám 2 dotazy.

1) Je někde u nás fungující MVE s archimédovým šroubem?

2) Mám několik vytipovaných jezů pro výstavbu MVE, bohužel u některých z nich neni jasné kdo na ně vlastní "vodní právo", existuje nějaká veřejně přístupná databaze držitelů "vodního práva" ?

Předem děkuji za odpověd´
[ 21.2.11 - dotaz číslo: 25937 - téma: Energie vody ]

Vážený pane, děkujeme za vaše dotazy.
ad 1/:
V ČR se výrobou vodní šnekové turbíny zabývají firmy firmy Elzaco s.r.o. a GESS s.r.o. Jistě vám poskytnou reference, i když v ČR jich asi mnoho zatím není. MVE s touto turbínou viděli např. účastníci exkurze pořádané společností CALLA:
http://calla.ecn.cz/index.php?path=energetika/ostatni&php=exkurze_rakousko.php
http://www.gess.cz/cz/male-vodni-elektrarny-snekove-turbiny.html
http://www.elzaco.cz/cs/male-vodni-elektrarny

ad 2:/
Údaje o vodním právu vám poskytne vždy příslušný správce povodí, kontakty níže:
http://web3.kr-kralovehradecky.cz/scripts/detail.php?id=15639

Přejeme hodně úspěchů!
J. Beranovský, K. Srdečný
[ Odpovídá: Ing., Ph.D., MBA Jiří Beranovský - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
potřeboval bych poradit s potřebnou tloušťkou kontaktní izolace, aby nedocházelo k nežádoucí kondenzaci ve zdivu a s výpočtem celkového množství zkondenzované vodní páry Gk (kg/m2) a roční bilance kondenzace Gk-Gv (kg/m2). Mám dům postaven z pálených broušených cihel Heluz 40 cm na celoplošné lepidlo, součinitel prostupu tepla U (W/m2) je uváděn 0,30. Uvažuji o tloušťce izolace (šedý polystyren s koeficientem prostupu tepla lambda = 0,032) 8 nebo 10 cm. Jak to bude v mém případě ( šedý polystyren 8 nebo 10 cm) s kondenzací vodní páry ve zdivu ? Pokud k ní dojde, v jakém bude množství a bude vyhovovat povolené normě ( dočetl jsem se, že norma povoluje až 0,5 litru /m2 za rok a pak také prý záleží na celkové roční bilanci, která by prý měla být v řádech vyšší než zkondenzované množství? Původně jsem chtěl zateplit jen cca 5 cm polystyrenu, abych ještě zlepšit již slušný součinitel prostupu tepla cihly U=0,30 W/m2, ale až když jsem se začal o věc zajímat a zjistil jsem, že by to bylo vzhledem k celkem kvalitnímu zdivu špatně a kondenzaci bych ještě zhoršil tak jsem věc přehodnotil a prosím tedy o radu. Ještě bych se chtěl zeptat, má nějaký význam v mém případě z hlediska lepšího odvodu případné zkondenzované vlhkosti použití tzv. děrovaného šedého polystyrenu (Baumit open reflex se stejným koeficientem lambda 0,032 ale s dif. odporem 10)? Ptám se protože celková cena zateplovacího systému je v případě děrovaného polystyrenu a k němu určených lepidel a stěrek s nízkým difuzním odporem o cca 30-50 % vyšší než u běžného šedého polytyrenu.
Děkuji za odpověď


[ 17.2.11 - dotaz číslo: 25772 - téma: Ostatní, Zateplování budov ]

Dobrý den,
u kontaktních zateplovacích systémů nezáleží pouze na tepelném izolantu, ale na celkovém systému včetně lepících stěrek a hlavně vnějších stěrkových omítek. Vždy je tedy nutné znát ucelený systém, aby bylo možné posoudit množství zkondenzované a vypařené vodní páry.
Konkrétně obvodová stěna se součinitelem prostupu tepla U=0,30 W/m2K není z tepelně technického hlediska ideální. V současné době je trend navrhovat obalové konstrukce na doporučené hodnoty normy, v tomto případě tedy U=0,25 W/m2K. Z tohotu důvodu bych Vám doporučila určitě konstrukci zateplit. Co se týká materiálu tak mezi šedými EPS různých výrobců jsou rozdíly faktorů dif odporu, mezi variantou open a běžným je rozdíl cca 20-30. Výrobce šedého polystyrenu nespefikujete, a u nich se difuzní odpor pohybuje v rozsahu 30-40.
V případě posouzení variant z hlediska kondenzace jsou výsledky následující:

1) zateplení šedý EPS tl. 80 mm - U=0,17 W/m2K (obecný KZS s šedým EPS)

Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.062 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 1.662 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 0.0 C.

2) zateplení šedý EPS tl. 100 mm U=0,15 W/m2K (obecný KZS s šedým EPS)

Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.044 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 1.449 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než 0.0 C.

3) zateplení šedý EPS open tl. 80 mm U=0,17 W/m2K (KZS s Baumit open Reflect)

Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.002 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 10.931 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -10.0 C.

4) zateplení šedý EPS open tl. 100 mm U=0,15 W/m2K (KZS s Baumit open Reflect)

Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.001 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 9.507 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -10.0 C.

2) bez zateplení U=0,30 W/m2K

Celoroční bilance vlhkosti:
Množství zkondenzované vodní páry Mc,a: 0.011 kg/m2,rok
Množství vypařitelné vodní páry Mev,a: 6.502 kg/m2,rok
Ke kondenzaci dochází při venkovní teplotě nižší než -10.0 C.

Z výše uvedeného je jasné, že zhlediska kondenzace se systém open chová řádově lépe. nicméně v praxi nebute tento vliv přílš patrný. V případě všech skladeb, včetně konstrukce bez zateplení je v konstrukci kondenzační zóna. U normálního šedého EPS dochází ke kondenzaci při venkovní teplotě 0°C, zkondenzovaná vlhkost však konstrukci nijak neohrozí a v slunečných dnech se vlhkost vypaří. U systému open a konstrukce bez zateplení dochází ke kondenzaci při teplotě -10°C.

Závěrem lze říci, že konstrukci je určitě vhodné zateplit, u tepelného izolantu je možné použít všechn varianty včetně minerální plsti, která je řádově paropropustnější než systém open. Při výběru systému je nutné vzít v úvahu celý systém včetně stěrek. Pro jednoduchost je možné použít tzv. Ekvivalentní difuzní tloušťku td= faktor dif. odporu x tl. vrstvy v (m). U vícevrstvých konstrukcí se ekvivalentní difúzní tloušťky jednotlivých materiálů sčítají. Platí, že celková ekvivalentní difúzní tloušťka celé konstrukce je dána součtem ekvivalentních difúzních tlouštěk jednotlivých vrstev. Při návrhu zateplení konstrukcí je nutné, aby se hodnota ekvivalentní difuzní tl. jednotlivých materiálů sendvičové konstrukce směrem od interiéru k exteriéru zmenšovala. V tom případě vodní pára projde konstrukcí bez toho, aby zůstala v chladném místě konstrukce pod vrstvou s vyšší hodnotou ekvivalentní difuzní tl., kde by poté zkondenzovala. Při návrhu kontaktních zateplovacích systémů je nutné řadit vnější stěrkové vrstvy tak, aby vodní pára mohla bezpečně projít.

S pozdravem Ing. Gabriela Krajcarová



[ Odpovídá: Ing. Gabriela Krajcarová - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
zakoupili jsme rodinný dům z roku 1930, 60 cm silné obvodové zdi z kombinace kamene a cihel, zastavěná plocha 12x9m, v přízemí technické místnosti, dále dvě obytná patra. Na domě bychom rádi vyměnili okna a rovněž nahradili stávající vytápění (starý kotel na pevná paliva) nějakou komfortnější variantou. Uvažujeme o kombinaci plynového kotle a tepelného čepadla vzduch-voda. Plynová přípojka zatím není zavedena, ale je možná. K dispozici je rovněž střecha orientovaná na jih na přilehlé stodole. Je zmíněný způsob vypátění vhodný? Můžete nám, prosím, poradit nejlepší varinatu?
Předem děkuji.
[ 17.2.11 - dotaz číslo: 25916 - téma: Vytápění ]

Vážená paní,
kombinace plynové čerpadlo+kotel na plyn zpravidla není příliš výhodná kombinace, většinou se volí buď jedno nebo druhé.
V zásadě máte následující možnosti vytápění (řadím je podle ceny tepla
http://www.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/269-porovnani-nakladu-na-vytapeni-podle-druhu-paliva od nejdtražšího k nejlevnějšímu):
1. Elektřina v přímotopné sazbě - Výhodou je vysoký komfort, nízké investiční náklady a levná sazba pro elektřinu po 20hod denně (sníží to znatelně platby za provoz el.spotřebičů v domácnosti. Nevýhodou je vysoká cena za kWh tepla. Pokud byste se rozhodli pro tento systém, bylo by velmi vhodné kromě výměny oken provést ještě komplexní zateplení domu (viz např.
http://www.nazeleno.cz/stavba/izolace/zatepleni-rodinneho-domu-co-muzete-zateplit.aspx).
2. Plynový kotel- výhodou je stejný komfort, něco málo se dá ušetřit i v domácnosti pokud budete na plynu i vařit. Cena teple je znatelně nižší ale investiční náklady vyšší (zvláště pokud se bude ještě dělat přípojka).
3. Kotel na pelety - trochu nižší komfort a nižší cena tepla, investiční náklady srovnatelné s plynem
4. Tepelné čerpadlo- komfort a úspory na provozu domácnosti jako u elektřiny , ale velké investiční náklady
5.Kotel na dřevo s akumulační nádrží a doplňkovou elektrickou topnou vložkou - investiční náklady srovnatelné s plynem, levné teplo ale vyšší pracnost (příprava dřeva, obsluha).

Solární kolektory na ohřev teplé užitkové vody je výhodné použít pokud se voda ohřívá elektřinou a možná i plynem nebo kotlem na dřevo s akumulační nádrží a doplňkovou elektrickou topnou vložkou (záleží zda na to budou nějaké dotace). Pravděpodobně budou ekonomicky nevýhodné u tepelného čerpadla.
Přesnější odpověď na to co je ve vašem domě nejvýhodnější vám může dát Energeticko-ekonomická optimalizace (http://www.ekowatt.cz/cz/sluzby/energeticka-optimalizace-budov).


S pozdravem ing.J.Truxa

KM
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,na výborové schůzi TJ Sokol Praha Krč jsme probírali možnost využít střechu nad tělocvičnou ( obrácená na jižní stranu ) k přípravě teplé vody případně k výrobě elektřiny. Prosím sdělte mi, zda je možné uspořádat "slyšení" na toto téma před členy výboru, z něhož by mělo vyplynout, zda pokračovat v přípravě akce nebo ji zavrhnout.
[ 17.2.11 - dotaz číslo: 25913 - téma: Energie slunce – výroba tepla ]

Vážený pane, pravděpodobně ano, teď by byla vhodná doba u příležitosti výstavy Moderní vytápění (http://www.modernivytapeni.cz/), kde si pak můžete rovnou nechat udělat nabídky od firem . Vydržte chvíli, někdo z EKOWATTu se vám ozve na váš e-mail. Zatím dejte dohromady nějaký odhad kolik teplé vody je v tom objektu třeba a kolik se v současné době za její ohřev platí.

S pozdravem ing.Truxa


KM
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]