Poradna i-EKIS

Dobrý den,

omlouvám se, pokud umisťuji dotaz na téma, jímž se nezabýváte, ale když jsem viděl odpověď na dotaz 54666 z 19.1.15, nemohu se nezeptat.

Nevím, jak správně vyúčtovat sjednané teplo v případě dvousložkové ceny tepla.
Dříve ho náš dodavatel účtoval výhradně ke skutečně odebranému teplu pro UT, které bylo dříve rozúčtováváno 100% dle ZS. Následně (kvůli faktu, že nemá samostatné měření tepla pro UT a TUV) došlo na rozdělení celkového skut. odebraného tepla dle formule 60 % UT/ 40 % TUV a tím pádem i k tomu, že 60 % všech nákladů (tedy zahrnujících i sjednané teplo) je účtováno k UT. To je nově rozúčtováváno 50 % ZS/ 50 % SS.

Až nyní jsem si položil otázku, jak sjednané teplo co nejspravedlivěji rozúčtovat, neboť vlastně reprezentuje fixní náklady provozovatele kotelny nezávislé na objemu skutečně odebraného tepla.

Předem Vám děkuji za jakýkoli názor na věc, bude pro mne velice cenný.
[ 11.4.16 - dotaz číslo: 68065 - téma: Ceny energií, účtování tepla ]

Vážený pane,
náklady na teplo se jednotlivým odběratelům v domě rozúčtovávají jako celek. To znamená platba za sjednané i odebrané teplo dohromady. Sečtete tedy všechny roční platby za teplo a ty pak rozúčtováváte. Ve vašem případě tedy 60% spotřební složky přiřadíte k nákladům na ÚT a 40 % k nákladům na TUV.

Aby odběratelé tepla neplatili zbytečně moc, je třeba správně sjednat množství odebraného tepla. V ideálním případě by sjednané množství mělo být stejné jako skutečně odebrané. Protože samozřejmě předem nevíte, kolik se skutečně odebere, vychází se ze spotřeby minulých let. Pokud dům zateplíte, nebo spotřeba klesne z jiného důvodu, je třeba s teplárnou ihned dohodnout změnu sjednaného odběru, jinak budete platit zbytečně vysoké platby za sjednaný odběr.

Rovněž doporučujeme zavést oddělené měření tepla pro ÚT a pro ohřev vody. Bude to spravedlivější. V zateplených domech je spotřeba tepla na vytápění často nižší, než na ohřev vody, je možné, že vámi nastavený poměr 60 % UT/ 40 % TUV neodpovídá skutečnému rozložení spotřeby.

Dvousložková cena se zavádí proto, že obvykle zvyšuje celkový příjem dodavatele tepla. Odběratelé v součtu téměř vždy zaplatí více, než by platili při jednosložkové ceně. Ceny tepla schvaluje Energetický regulační úřad, můžete si případně vyžádat jejich vyjádření k ceně vašeho dodavatele.

Přejeme příjemné bydlení!
F. Macholda, K. Srdečný

[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den.
Již po několik let nesouhlasím se způsobem a obsahem vyúčtování za dodávku tepla. V souladu s vyhláškou č. 372/2001 Sb. §7 bod 2 písm. g) a bodu 3 jsem opakovaně uplatnil požadavek, aby mi byly sděleny všechny koeficienty a součinitele (podklady) použité při výpočtu a způsob (celý výpočet) jejich stanovení. Dále jsem vyžadoval podklady, ze kterých vyúčtování vychází a dále způsob rozúčtování nákladů.
Domnívám se, že také dochází k porušení zákona č. 67/2013 Sb. §8 odst (1), jelikož mi na základě písemné žádosti nedoložili způsob a provedení rozúčtování nákladů služeb, natož aby mi umožnili pořízení kopií podkladů. Dále byl porušen §8 odst.(2), protože uplatněné námitky nebyly vyřízeny nejpozději do 30 dnů od doručení námitek. Byl porušen i §7 odst (2), když ve vyúčtování nejsou uvedeny všechny potřebné náležitosti a vyúčtování není kontrolovatelné.
Především jsem se chtěl přesvědčit, že bylo zohledněno nevyužívání bytů pode mnou a nade mnou. V zimě 2012/2013 už nebyl byt nade mnou obýván a byl pouze namátkově temperován. V zimě 2013/2014 byla prováděna celková rekonstrukce bytu včetně rozvodů topení a ani nebyly instalovány radiátory. Také v bytě pode mnou se v zimě 2012/2013 netopilo. Tomu odpovídalo i vyúčtování spotřeby tepla na topení. V tyto dva roky moje spotřeba vzrostla o 30 resp. 50% oproti průměru. Za rok 2014 klesla do průměru. Domnívám se, že v těchto případech docházelo k porušování tepelné stability domu a musel jsem tento tepelný deficit vyrovnat zvýšeným odběrem tepla bez odezvy ve výpočtu.
S několikaměsíčním zpožděním jsem dostal vyrozumění, že mé požadavky nejsou oprávněné mj. protože:
1) V §7 vyhlášky 372/2001 Sb. je v odstavci 2), pod písmenem g) požadavek na uvedení použitých koeficientů, nikoli však na způsob jejich stanovení, či jakýkoli pomocný výpočet.
2) Způsob úpravy výpočtu, případně metoda stanovení korekčních koeficientů, není předepsán a záleží jen na schopnosti a zkušenosti rozúčtovatele, jak se tohoto úkolu zhostí. Rozúčtovatel není povinen s těmito detaily seznamovat všechny uživatele jednotlivých bytů či nebytových jednotek.
3) Ve vyúčtování že byly použity výkonové koeficienty úměrné výkonu otopných těles, které ale nejsou číselně shodné s normovými výkony těles.
Tento fakt nemá žádný vliv na rozúčtování a tedy ani na vyúčtování, které obdrží uživatel bytu. Je známo, že i jiné rozúčtovací firmy podobné postupy používají, i když neodpovídají požadavku technické normy ČSN EN 834. Je nutno konstatovat, že od r. 1995 nejsou technické normy v ČR závazné. Uvedený postup není v rozporu s žádnou platnou právní normou.
Je pravda, že si rozúčtovatel stanoví koeficienty dle sebe nebo platí zák. 67/2013 Sb., že vyúčtování je nekontrolovatelné?
Děkuji předem za vysvětlení

[ 1.4.16 - dotaz číslo: 67845 - téma: Ceny energií, účtování tepla ]

Vážený pane,
obáváme se, že vaše dotazy jsou pro právníka, nikoli pro energetické poradce. Níže proto uvádíme jen dílčí odpovědi.
ad 1): vyhláška 372/2001 Sb. opravdu neuvádí povinnost zdůvodnit, jak byly koeficienty stanoveny
ad 2): zde může být problém ve vztahu vlastník budovy (SVJ) - rozúčtovatel (firma) - příjemce služeb (vy jako uživatel bytu). Vyhláška ukládá povinnost vlastníkovi, který si na to najme firmu. Pokud to není nějak upraveno ve smlouvě mezi SVJ a firmou, pak firma opravdu nemusí mít povinnost vám cokoli sdělovat. Vy ale máte právo požadovat tyto informace po vlastníkovi.
ad 3): výkon tělesa závisí na teplotním spádu. Ten může být ve vašem domě jiný, než jak uvažuje norma. Koeficient výkonu by měl zohledňovat vztah mezi náměrem indikátoru a množstvím tepla, které radiátorem projde.

Obecně platí, že rozúčtovatelé si koeficienty stanovují různými cestami. Bylo by správné, aby vlastník byl s metodou seznámen a aby ji odsouhlasil. Že tomu tak někdy není, vypovídá o tom, že vlastníka způsob rozúčtování nezajímá.

Pokud se domníváte, že jste byl postupem vlastníka budovy poškozen, doporučujeme řešit další kroky s právníkem.

Přejeme příjemné bydlení!
S pozdravem
F. Macholda, K. Srdečný


[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den. Bydlím v 6ti patrovém panelovém domě, který je zateplený, včetně výměny oken. Během let došlo v bytech k výměně radiátorů, takže co byt to jiný radiátor s rozdílným výkonem. V 6.patře, kde bydlím jsou v místnostech radiátory nejvýkonnější tj.4,2670 - 4,6170 W. V bytech v nižších patrech mají majitelé radiátory s výkonem od 0,3760 - 2,5700 W. Myslím si, že to, že rozdílné výkony radiátorů ve stejných místnostech je špatně a je tím narušená otopná soustava celého domu. Výpočet nákladů na teplo nám provádí firma a to tak, že vynásobí dílky na indikátoru x výkon radiátoru x koeficient polohy x typ radiátoru (žebrový 0,83, deskový 0,85 = výpočtové dílky, které se násobí cenou za jednotku v Kč. Samozřejmě, že se tyto dílky můžou násobit ještě korekčním koeficientem podle toho jakou má majitel bytu odchylku od průměru. Výkon radiátoru tedy má velký vliv na konečné výpočtové dílky. Pracovníkem firmy, která provádí rozúčtování mně bylo doporučeno vyměnit radiátory za méně výkonné. Je toto doporučení správné? Mám investovat ještě další tisíce do nových radiátorů?

Jinak, co se týče tepla ze stoupaček : po namontování indikátorů na otopná tělesa nám v domě výrazně klesla spotřeba GJ. Ve vyúčtování, které dostávám od firmy, zajišťující výpočet nákladů na teplo je zřetelně vidět, kdo "šlápl na brzdu" a topení v jednotlivých místnostech vypnul, a naopak, výšší spotřeba u jejich sousedů. Ti, co netopí to zdůvodňují tím, že jim stačí stoupačky. Teplo přijímané ze stoupaček není nikde v žádném koeficientu zohledněno. Jestli má někdo názor, že je toto teplo zohledněno v základní složce, prosím o vysvětlení kde.
Děkuji za odpověď.

[ 1.4.16 - dotaz číslo: 67809 - téma: Ceny energií, účtování tepla ]

Vážená paní, děkujeme za vaše dotazy.

K účtování tepla: Měnit radiátory je nesmysl. Pokud vám to někdo doporučuje, není to moc velký odborník. Instalací menšího radiátoru můžete dosáhnout leda toho, že v bytě bude zima. To se dá zařídit i snáze: otočením ventilu na radiátoru.
Pokud je váš byt pod střechou, bude mít logicky vyšší spotřebu tepla, protože na rozdíl od sousedů pod vámi, teplo vám utíká i stropem. To je také důvod, proč projektant navrhl do vašeho bytu výkonnější radiátory. Doporučujeme vám, abyste jako majitelé bytů požádali firmu, která provádí rozúčtování, aby při rozdělování nákladů lépe zohlednila i polohu jednotlivých bytů, tj. upravila koeficient polohy místnosti.
Jinou možností je zvýšit podíl základní složky nákladů (podle vyhlášky může být až 50 %, pokud se ale všichni vlastníci shodnou na jiné výši, je to legitimní postup). Tím klesnou náklady, které se rozdělují podle dílků, takže vyšší náměr nebude stát tolik peněz.

Co se týče tepla ze stoupaček (a od sousedů): Právě kvůli situaci, kdy se v některých bytech netopí, se zavedla základní složka nákladů. To znamená, že i byt s vypnutými radiátory (a nulovým náměrem dílků) bude nějaké náklady na teplo platit. Opět je možné řešit to tak, že se základní složka zvýší. Pro teplo spotřebované od 1.1.2016 platí nová vyhláška, č. 269/2015 Sb. Ta problém málo vytápěných bytů částečně řeší tím, že stanovuje nejnižší celkovou platbu za teplo jen o 20 % nižší, než je průměr. To znamená, že pokud by byt měl nulový náměr dílků, doúčtují se mu náklady za spotřební složku tak, aby zaplatil 80 % průměrných celkových nákladů v domě (vztaženo na m2 podlahové plochy).

S pozdravem
F. Macholda, K. Srdečný

[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Jsme zateplený panelový dům. Před letošní zimou jsme si v našem bytě upevnili za topná tělesa reflexní folie. Při odečtu spotřeby energie jsme na měřidlech ve všech místnostech neměřili výrazně vyšší hodnoty než v předchozím roce. Může na to mít vliv právě reflexní folie? Děkuji za odpověď.
[ 1.4.16 - dotaz číslo: 67824 - téma: Měření a regulace ]

Dobrý den,
fólie na zdi u radiátoru zvyšuje jeho teplotu, protože "odráží" zpátky teplo, které předtím unikalo zdí. Tím, že má radiátor vyšší teplotu, indikátor "naměří" více. Doporučujeme dohodnout s firmou, které dělá rozúčtování tepla, aby pro vaše radiátory použila přepočet, který zohledňuje vyšší teplotu radiátoru, resp. jeho vyšší výkon. Jiným řešením by bylo indikátor přemístit o něco níže.
Úplně nejlepším řešením by bylo přejít na jiný způsob "měření" tepla, a to tzv. přímou metodou, kdy se neměří teplota na radiátoru, ale v bytě. Více např. zde: http://www.softlink.cz/n/lze-spravedlive-rozuctovat-naklady-na-vytapeni-v-panelaku

Pozor: reflexní fólie ztrácí efekt, je-li zaprášená (obdobně jako se neuvidíte ve špinavém zrcadle). Je tedy nutné ji čas od času zbavit prachu.

Přejeme příjemné bydlení!
F. Macholda, K. Srdečný
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Kontrola klimatizačních systémů.
Dobrý den, v budově je vodní klimatizační systém s jednotkami fancoil, na který se vztahuje kontrola. Pro stejný prostor jsou provozovány VZT jednotky s nuceným přívodem vzduchu, ale bez chladiče. Jsou tyto VZT jednotky součástí klimatizačního systému a vztahuje se tudíž na ně také kontrola?
Předem děkuji za odpověď
[ 16.3.16 - dotaz číslo: 67491 - téma: Legislativa ]

Dobrý den,
pokud vám správně rozumíme, VZT zařízení nijak nesouvisí s chlazením, obojí může fungovat nezávisle. V takovém případě není důvod zahrnovat VZT do kontroly klimatizace.
S pozdravem
F. Macholda, K. Srdečný
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Od listopadu 2015 jsem nájemníkem bytu 2+kk. Byt byl čerstvě po rekonstrukci a bylo domluveno, že v krátké době budou nainstalovány na radiátory měřiče spotřeby. U mě v bytě je plynový kotel, kterým se ohřívá topení i teplá voda pro můj a sousední menší byt 1+kk na stejném patře. Tyto měřiče tam do teď nejsou. Neporušuje tím tu vyhlášku co platí od minulého roku? A jak by měl pak vyúčtovat energie? Může to udělat jen poměrně dle plochy bytu? Ve smlouvě k tomuto mám uvedeno: Vyúčtování skutečné spotřeby tohoto plnění provede pronajímatel na základě vyúčtování od dodavatele, kdy se hradí skutečná spotřeba nájemce
[ 16.3.16 - dotaz číslo: 67498 - téma: Ceny energií, účtování tepla ]

Dobrý den,
pokud nejde o byt v rodinném domě, pak má vlastník domu povinnost instalovat "měřiče" tepla (ve skutečnosti nejde o měření, proto ty uvozovky). Viz zákon 406/2000 Sb., §7, odst. 4 g:

Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou dále povinni:
g) vybavit, v případě bytových domů a víceúčelových staveb s dodávkou tepla nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo s ústředním vytápěním nebo chlazením anebo společnou přípravou teplé vody každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, kterými jsou stanovená měřidla podle zákona o metrologii anebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni na základě výzvy vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů.

Při rozúčtování nákladů na teplo může majitel budovy postupovat podle vyhlášky č. 269/2015 Sb., tedy rozúčtovat podle náměrů "měřičů". Může ale zvolit i jiný postup, např. rozúčtování podle plochy bytu. Podmínkou je, že s tím budou souhlasit všichni nájemníci, tj. kromě vás i nájemce vedlejšího bytu.

Formulace ve vaší smlouvě je dost podivná a pro váš případ se moc nehodí. Je totiž otázka, jak se bude určovat skutečná spotřeba nájemců.

Přeji příjemné bydlení!
F. Macholda, K. Srdečný
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
od potencionálního zákazníka mi byl položen dotaz na vypracování PENB pro objekty v arálu průmyslového podniku. Jde z hlediska hodnocení energetické náročnosti o polyfunkční budovy ve kterých se v jedné budově nalézají jak administrativní části, tak i části výrobní (např. dílny), dále sklady nebo rozsáhlé nevýrobní technické části (rozvodny, technické zázemí). Jak postupovat při tvorbě PENB pro takovou budovu?
[ 11.3.16 - dotaz číslo: 67349 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov ]

Vážený pane kolego,
objekt je potřeba rozdělit do výpočtu po zónách, jak píšete, tedy vždy podle: hranice rozdílného užívání, provozu, technologických celků. Technologická spotřeba, která neslouží k úpravě vnitřního prostředí včetně osvětlení, se do celkové energetické bilance PENB nezapočítává. S technologií se počítá v bilanci čistě na straně vnitřních tepelných zisků.
S pozdravem
J. Truxa, P. Vogel
[ Odpovídá: Ing. Jan Truxa - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,

v současné době jsme ve fázi projektování pasivního domu a řeším z čeho udělat nosnou stěnu líbí se mi varianta použití VPC jelikož má velikou akumulaci, ale nejsem si jist jestli bude stačit 175 mm nosná stěna jelikož bych rád využil na strop Spiroll panely.

Je toto možné nebo jde tato velikost VPC pouze s monolitickým stropem? Pokud ANO vyhoví staticky 175 mm projektant mě strašil, že to nevyhovuje dle normy.

Nebo navrhujete jiné složení konstrukce než VPC+EPS šedý?

Děkuji

[ 11.3.16 - dotaz číslo: 67091 - téma: Nízkoenergetické a pasivní domy ]

Vážený pane,
z hlediska akumulace tepla je vápenopísková cihla tl. 175 mm dostatečná. Při běžném užívání stavby je kolísání vnitřní teploty poměrně malé, takže i akumulační hmoty je potřeba poměrně málo. Zateplení VPC polystyrenem je vhodné řešení; důležité je dosáhnout parametrů pro pasivní dům.

Co se týče zatížení stěny, je nutno řešit toto odborným výpočtem statiky v rámci stavebního projektu. To vám energetická poradna, navíc na dálku, udělat nemůže. Norma obecně není závazná, projektant může navrhnout i jiné řešení, pokud je stejně dobré nebo lepší.

Přejeme úspěšnou stavbu!
F. Macholda, K. Srdečný
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,jsme cihlový 3podlažní bytový dům z roku 1949 o 6 těměř identických bytových jednotkách.Téměř proto,že se jedná o malé rozdíly v podlahové ploše(cca 2m2)vzniklé následkem "zeštíhlování"obvodových zdí směrem nahoru.Započitatelná podlahová plocha přízemního bytu je 70,63,bytu v 2.patře(pod sedlovou zateplenou střechou)je 72,64m2.Jednotlivé místnosti v bytech(3+k) mají své korekční součinitele,zohledňující jejich polohu v domě i vůči svět.stranám.Celý dům je zateplený,všichni nájemníci mají vyměněná okna(plastová),přesto mají byty v 2.patře nesrovnatelně vyšší spotřebu než byty pod nimi,řešíme to už 15 let,jeden z nájemníku se "přiznal",že si topí na 23st.Celsia,druhý,který byt využívá sporadicky uvedl,že v době své nepřítomnosti nechává zapnuté topení na stupeň 2.Dalo by se spočítat jaký rozdíl ve spotřebě tepla v cca stejně velkém bytě vyplyne pouze z rozdílu v dosažených teplotách:20st.versus 23st.?
[ 7.3.16 - dotaz číslo: 67199 - téma: Vytápění ]

Vážená paní,
u vytápění platí staré pravidlo, že 1°C navíc znamená 6% zvýšení spotřeby tepla.
Takže dva shodné byty, které se vytápí na +20°C a + 23°C, by se ve spotřebě měly lišit asi o 18 %. Větší odchylka může být způsobena s největší pravděpodobností rozdílným větráním - někdo třeba nechává okno pootevřené nebo vyklopené trvale. Menší vliv může mít orientace oken, počet a využití domácích spotřebičů atd.
Je možné, že vyšší spotřeba bytů v posledním patře je způsobena také tím, že teplo utíká stropem na půdu? Píšete, že střecha je zateplená, pokud je izolace pod krytinou a nikoli na podlaze půdy (resp. ve stropě nad byty), může být problém tady. Půda je většinou relativně málo utěsněná a teplo utíká ven netěsnostmi.
Přejeme příjemné bydlení!
F. Macholda, K. Srdečný
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

jakou mohu mít průměrnou spotřebu tepla v bytě 2+kk nového cca 18 měsíců, cihlového zatepleného domu v Brně Slatině.za 1 měsíc topení v Kč. Děkuji.
[ 2.3.16 - dotaz číslo: 67093 - téma: Ceny energií, účtování tepla ]

Vážený pane,
pro rozumnou odpověď máme od vás příliš málo informací.

Spotřeba tepla závisí na tom, jak hodně topíte a větráte, pro zateplený cihlový dům můžete orientačně počítat 70 až 100 kWh/m2.rok
Spotřeba tepla závisí na velikosti bytu, 2+kk může mít 30 nebo 90 m2
Spotřeba tepla je pro různé měsíce různá, například v srpnu se v Brně dá čekat nulová. Na leden připadá asi 17% celoroční spotřeby tepla na vytápění (zhruba totéž na prosinec), na listopad, únor a březen asi po 13%.
Náklady na teplo závisí na ceně tepla, např. teplo z brněnské teplárny stojí asi 2 Kč/kWh.

Takže pokud vás zajímají náklady na teplo za leden v bytě s plochou 50 m2, který je napojený na teplárnu, zhruba můžete počítat:
100 kWh/m2.rok x 50 m2 x 17% x 2 Kč/kWh = 1700 Kč

Přejeme příjemné bydlení!
F. Macholda, K. Srdečný
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,

tzv. "velký podnikatel" má v pronájmu část budovy - kancelářské prostory. Majitel budovy zajišťuje dodávku tepla, energie atd. Nájemce (velký podnikatel) tedy toto pouze odebírá jako služby. Potud tedy zřejmě můžeme hovořit o tom, že nájemce neužívá energetické hospodářství a nevzniká tak povinnost ke zpracování energetického auditu. Prosím o Váš názor na dva dotazy:

1) nájemce (velký podnikatel) nadto v pronajímaných prostorech má instalovány a provozuje několik vlastních nástěnných a stropních klimatizačních jednotek. Jedná se tak v tomto případě o užívání energetického hospodářství a vzniká tím povinnost ke zpracování energetického auditu?

2) pokud by nájemce (velký podnikatel) odebíral v pronajímaných prostorech elektřinu sám na základě smlouvy uzavřené přímo s dodavatelem elektřiny, vznikala by tím povinnost ke zpracování energetického auditu?

Předem děkuji.
[ 29.2.16 - dotaz číslo: 66933 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov ]

Vážený pane,
děkujeme za vaše dotazy.
Ad 1: Zákon definuje energetické hospodářství takto: "energetickým hospodářstvím [se rozumí] soubor technických zařízení a budov sloužících k nakládání s energií". Domníváme se, že několik samostatných klimatizačních jednotek není soubor technických zařízení. Nejde tedy o energetické hospodářství a povinnost zpracovávat audit se na tento případ nevztahuje.
Ad 2: Pokud elektřina není používána pro provoz energetického hospodářství, pak se domníváme, že povinnost zpracovávat energetický audit nevzniká.

Upozorňujeme, že jde o náš názor na zákon. Zákon je oprávněn vykládat pouze soud. Pokud by tedy došlo ke sporu, například se SEI, bylo by vhodné řešit to soudní cestou.
S pozdravem
F. Macholda, K. Srdečný

[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
skladové haly vytápíme plynovými infrazářiči Schwank (výkon 49 kW) a plynovými teplovzdušnými jednotkami Sahara Maxx (výkon 40 kW). Podléhají tato zařízení povinným kontrolám účinnosti kotlů podle Vyhl. 194/2013?
[ 24.2.16 - dotaz číslo: 66859 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov ]

Vážený pane,
povinnost kontroly kotlů stanovuje zákon č. 406/2001 Sb.

Zde se definuje kotel takto:
g) kotlem [se rozumí] zařízení, v němž se spalováním paliv získává pouze tepelná energie, která se předává teplonosné látce

Infrazářič tedy do této definice jednoznačně nespadá, protože tepelnou energii vyzařuje do prostoru.
Teplovzdušná spalovací jednotka do této definice také nespadá, protože předává teplo přímo do vzduchu ve vytápěném prostoru.

Těchto zařízení se tedy zákon č. 406/2001 Sb. netýká a tedy nepodléhají kontrole podle vyhl. č. 194/2013.

Přejeme příjemný den!
F. Macholda, K. Srdečný
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
je potřebné při zpracování PENB zohlednit meridiánovou konvergenci pro určení orientace otvorových výplní vůči světovým stranám?
Děkuji
[ 24.2.16 - dotaz číslo: 66851 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov, Energie slunce – výroba elektřiny ]

Vážený pane,
při hodnocení budovy podle PENB se používají hodnoty globálního slunečního záření uvedené v TNI 73 0330, resp. TNI 73 0329. Zde se uvádí hodnoty pro S,J,V,Z, SV, ZS, JV, JZ, horizont. Je zjevné, že při takto hrubém rozdělení nemá smysl řešit odchylku od světových stran dané meridiánovou konvergencí. Jde o hodnoty pro ideální průměrnou lokalitu v ČR, aby bylo možno budovy porovnávat mezi sebou.

Pokud byste potřeboval zjistit přesné hodnoty slunečního záření pro dům v konkrétní lokalitě (např. kvůli výpočtu tepelné zátěže), používají se přesnější modely. Rozdíl v dopadající energii při zanedbání meridiánové konvergence jsou v rámci ČR v jednotkách % (u svislé plochy = okna je to do 1%).

Přejeme slunné dny!
F. Macholda, K. Srdečný

[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Podle ust. § 7 odst. 2 vyhlášky č. 78/2013 Sb., v pl. zn. platí:

V případě soustavy zásobování tepelnou energií se ekonomickou proveditelností uvedeného alternativního systému rozumí dosažení prosté doby návratnosti investice do nového jiného než alternativního systému dodávek energie, který je nebo má být v budově využíván, delší, než je doba životnosti tohoto nového jiného než alternativního systému dodávek energie.

Jak tomu rozumět v případě výstavby nové budovy, kde je navrhován jiný než alter. systém dodávek energie? Jak určit dobu návratnosti jiného systému dodávek energie?
[ 22.2.16 - dotaz číslo: 66778 - téma: En. audity, en. průkazy a štítky budov ]

Vážený pane,
u novostaveb lze návratnost posuzovat podle předpokládané (výpočtové) spotřeby.

Například navrhujete novou budovu s plynovou kotelnou, kde znáte investiční náklady (např. 100 tis. Kč), výpočtovou spotřebu tepla a současnou cenu plynu a další provozní náklady. Celkové náklady na zásobování teplem pak budou třeba 40 tis. Kč ročně.
Toto řešení porovnáte např. s tepelným čerpadlem, kde stanovíte investiční náklady (např. 400 tis. Kč). Z výpočtové spotřeby tepla a současných cen elektřiny a dalších provozních nákladů spočtete celkové náklady na vytápění, např. 25 tis. Kč ročně. Porovnáte pak rozdíl v investičních nákladech (300 tis. Kč) a v provozních nákladech (15 tis. Kč/rok). Návratnost je tedy 20 let, což je více, než životnost zařízení (15 let).

V případě CZT se hodnotí životnost a návratnost jiného systému, než je CZT.
Pokud tedy máte novostavbu, kde je navržena plynová kotelna, stanovíte investiční náklady a náklady na vytápění. Totéž provedete u CZT. Investiční náklady CZTnemusí být nulové, pokud se musíte podílet na nákladech na vybudování přípojky tepla.

Příklad: náklady na vytápění CZT jsou 60 tis. Kč ročně a u plynu je to 40 tis. Kč ročně. Investice do plynové kotelny je 100 tis. Kč, připojení na CZTje zdarma. Návratnost plynové kotelny je tedy 100/20=5 let. To je méně, než její životnost, takže CZTv tomto případě nelze doporučit.

Přejeme hezký den!
F. Macholda, K. Srdečný
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Bydlím v panelovém domě (samostatně stojící 12-patrák postavený prý někdy kolem roku 1986). Topná soustava klasická, projektovaná na vytápění horkou vodou z teplárny (max. 80-85oC). Na konci topné sezony 2012/13 nám Stavební bytové družstvo do domu vnutilo výměnu "kotle" za tzv."zateplení paty domu", k čemuž nám dodnes nikdo nechce poskytnout žádné konkrétní informace. Výsledek je, že v bytě, kde bylo do té doby na termoventil na 1 až 3 20-25oC, je od topné sezóny 2013/14 s termoventily na maximum (5) jen 15-20oC a topná tělesa jsou pouze vlažná. Původně mi z nich tekla voda o maximální teplotě do 27oC, po 2 topných sezónách si lidé z domu vymohli, že už někdy pustí do topení vodu o teplotě kolem 40oC, což ale při celodenních mrazech stejně zadní místnosti bytu na víc než 15-16oC nevyhřálo (v bytě si bez kompenzace už druhou zimu dotápím elektrikou - v paneláku!!!). Na domě se objevil energetický průkaz budovy, kde je u topení ikonka teploměru s 30oC a kategorie B. SBD trvá na tom, že systém vytápění je v pořádku a je pro dům vhodný, a proto nic měnit nechce. Většina lidí si tu myslí opak. Další problém jsem zjistila při posledních odečtech: pokud se totiž do stejného vzorce dosadí čísla z posledního odečtu (máme elektronické měřáky), vyjde mi asi 3xvětší spotřeba tepla než byla v bytě v době, kdy byl vytápěn normálně vodou z teplárny. V tabulce od ENERGIE-Reality je totiž počítáno s nezměněným výkonem jednoho článku topného tělesa (opravdu má stejný výkon při teplotě 80oC a 30oC?) a se stejnými koeficienty (při horkém topení vzduch v místnosti cirkuloval, při vlažném v místnosti stojí a teplotu vzduchu určují víc studené vnější zdi než malý radiátor, rozdíl teploty místnosti mezi vypnutým topením a topením na maximum jsou asi 2oC, o které se teplota zvýší - pokud se nevětrá - asi za 2 dny, zatímco slunečné odpoledne přidá za pár hodin 2-4oC...).

1) Je pro panelové domy, kde od jejich postavení nedošlo ani k výměně topných těles, vhodné, aby byly vytápěny vodou o maximální teplotě 30-40oC = o 40-50oC chladnější, než jakou dodává teplárna?
2) Je správné, že se nezměnil vzorec pro výpočet spotřeby tepla, když došlo ke snížení maximální teploty vody v topné soustavě o 40-50oC oproti stavu, pro jaký byl dřív?

Předem děkuji za rychlou odpověď.
[ 15.2.16 - dotaz číslo: 66559 - téma: Vytápění, Ceny energií, účtování tepla ]

Vážená paní,
děkujeme za vaše dotazy.

1/ SBD jako vlastník budovy musí zajistit, aby v bytech byla dodržena projektovaná teplota, tedy 20°C v obytných místnostech. Viz vyhl. 194/2007 Sb. Dá se předpokládat, že v původním projektu vytápění byla navržena teplota topné vody tak, aby toto bylo splněno. Pravděpodobně byl projektován teplotní spád 72,5/65°C se snížením podle venkovní teploty. Pokud se dům nezateplil nebo se jinak nesnížila původní tepelná ztráta objektu, měla by teplota topné vody odpovídat původnímu projektu. Vyžadujete po SBD, aby dodržel vyhlášku.

2/ Výkon radiátoru a tím i objem předaného tepla se mění podle teploty přívodní vody a zpátečky. Pokud tedy potřebujete spočíst spotřebu tepla, je nutno výkon tělesa spočíst pro nižší teploty. V praxi se ale teplo obvykle nepočítá, pouze se zjišťují hodnoty, podle kterých se teplo (měřené kalorimetrem ne patě objektu) rozúčtuje mezi jednotlivé byty. V tom případě se může dosavadní způsob výpočtu ponechat, protože výkon těles se teoreticky snížil v celém domě stejně. Nicméně to nesvědčí o kvalitě firmy, která rozúčtování provádí. Vyžadujete po rozúčtovateli, aby vám podrobně vysvětlil způsob výpočtu.

Přejeme příjemné bydlení!
F. Macholda, K. Srdečný
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
chci se zeptat na doporučení k vytápění místností v době nepřítomnosti cca týden/14 dní. Existují nějaké teploty, na které nechat topení temperovat?
Děkuji za odpověď,
[ 12.2.16 - dotaz číslo: 66318 - téma: Elektřina ]

Vážená paní,
výběr vhodné teploty závisí jednak na tom jak dům užíváte a pak i na jeho tepelné setrvačnosti a výkonové rezervě topného systému. Pokud nemáte v domě nějaké citlivější květiny nebo
živočichy pak jako ochrana proti zamrznutí obvykle stačí nastavit na termostatu teplotu 5°C (to je na termostatických ventilech označeno symbolem vločky). Pokud má dům velkou tepelnou
setrvačnost (například dům z plných cihel zvenku dobře zateplený), pak je nepříjemné, že po návratu bude relativně dlouho trvat než se stěny znovu prohřejí. V takovém případě (pokud
nemáte možnost ovládat nastavení teploty na dálku např. pomocí aplikace v mobilu) je lepší nechat nastavenou vyšší teplotu; moje zkušenost z takového domu je, že to chce nejít s teplotou pod
zhruba 15 až 17°C. V domě s velkou tepelnou setrvačností také snížením teploty tolik neušetříte; tam ten pokles na 5°C může trvat třeba týden. Dřevostavby s malou tepelnou setrvačností se
prohřejí rychleji a tam tedy snížení teploty přinese větší úspory a menší nepohodlí.

S pozdravem Mgr.K.Murtinger
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
u nás na trhu (kamen.obchod) jsou stále k dispozici obyčejné žárovky, vyjma dvou variant. Stále je používáme a z nejrůznějších důvodů nechceme zatím na jiné formy přecházet. Obchodník mě ubezpečil, že je nemusím nakupovat do zásoby, že je pravidelně dovážejí z Polska, kde mají jiné normy než jsou u nás. Myslela jsem, že normy "náhrad osvětlení" platí pro celou EU. je to legální? V obchodě mi normálně na toto zboží vystaví oficiální doklad vyjetý z pokladny, kde je opravdu účtována obyčejná žárovka... Co si o tom myslíte?
Děkuji za odpověď,
[ 12.2.16 - dotaz číslo: 66316 - téma: Elektřina ]

Vážená paní,
tohle je otázka spíše pro právníka než pro energetického poradce. Rozhodně ale ta koupě žárovky není trestná. Je to ostatně pěkný příklad jak si ona "neviditelná ruka trhu" prosadí svou i navzdory zákazům a nařízením.
Pokud jde o zhodnocení z hlediska energetického, tak používání žárovek může být někdy rozumné tam kde se topí elektřinou, nebo tam kde se svítí velmi málo (několik hodin za rok), ale jinak je
rozumnější použití LED světelných zdrojů, které neprodukují tolik odpadního tepla při svícení v letním období, je u nich větší výběr barevné teploty a hlavně nemusí se tak často měnit.

S pozdravem Mgr.K.Murtinger
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, chci se zeptat na zátěž životního prostředí - porovnání obyčejných žárovek a zářivek při uplatnění LCA až ke vzniku a likvidaci výrobků. Vydrží nám zářivka 3/4 roku, nejsou energie na její výrobu a likvidaci a zdroje pro výrobu použité stejně zatěžující přírodu jako když budu svítit normální žárovkou. Co dělat s tím, že zářivky opravdu "ozařují" a očím neprospívají - musela jsem je z bytu vyndat a nahradit žárovkami, někde LEDkami.
Děkuji za odpověď
[ 12.2.16 - dotaz číslo: 66315 - téma: Elektřina ]

Vážená paní,
tohle je otázka na jejíž ˇkvalifikované zodpovězení by bylo třeba více informací. Problém je například v tom, že obvyklá udávaná životnost zářivkové trubice je přes 20000hod t.j. více než 2roky
nepřetržitého svícení. Skutečná životnost závisí na mnoha dalších faktorech.Udává se například, že u zářivkové trubice osazené v klasickém svítidle s tlumivkovým předřadníkem a
rozsvěcované klasickým startérem se udává životnost při četnosti spínání 8krát za 24 hodin asi 8 000 až 12 000 hodin.
Nevím jak dlouho s tou zářivkou svítíte a kolikrát denně ji zapínáte; pokud s ní svítíte denně řekněme 4hod pak by to asi odpovídalo té životnosti 3/4roku.
Pokud jde o to co je lepší z hlediska LCA tak to by chtělo podrobnější hledání, závisí to opět na mnoha faktorech. Jednu kanadská studie
(www.ciraig.org/pdf/LCA_light_bulbs_final_summary.pdf), která se týká kompaktních zářivek tvrdíí, že jsou na tom lépe než žárovky. Pro lineární zářivky, kde se mění jen trubice bude rozdíl
ještě výraznější.
Pokud vám nevyhovuje světlo vašich zářivek, tak je prostě nahraďte tam kde to jde LED svítidly. Správně navržené a kvalitní LED mají nejmenší energetickou spotřebu a nejdelší dobu života a
pochopitelně i nejmenší zátěž životního prostředí. POZOR LED svítidla se musí dobře chladit a proto se nehodí do uzavřených krytů nebo stínítek kde je omezená cirkulace vzduchu. Přehřívání
výrazně snižuje jejich životnost (a životnost měničů z 230V na malé stejnosměrné napětí pro napájení LED), které v nich jsou. Existují i LED trubice zamýšlené jako přímá náhrada zářivek
(http://www.svetloblog.cz/index.php?blog=nahrada-zarivky-led-trubici) .
Případně, pokud potřebujete větší intenzitu osvětlení, použijte lineárními zářivky s elektronickým předřadníkem a třípásmovým luminoforem, které mají výrazně vyšší životnost, lepší index
barevného podání a neblikají (podívejte se do katalogů firem jako je Philips nebo Osram nebo navštivte nějakou specialisovanou prodejnu).
Rozhodně se nevracejte ke klasickým žárovkám; ostatně už nebude ani možné je koupit.

S pozdravem Mgr.K.Murtinger a Mgr.F.Macholda
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den, chci se zeptat, zda je potřeba chladničku s mrazákem - no frost odmrazovat.
[ 12.2.16 - dotaz číslo: 66265 - téma: Elektřina ]

Dobrý den,
většina kombinací chladnička + mraznička mají systém no-frost pouze pro chladničku. Led v mrazáku zvyšuje spotřebu elektřiny. Proto je nutné občas mrazničku odmrazit. Potraviny se vyndají, v zimě se mohou dát třeba na balkón, v létě do peřin, aby nerozmrzly. Stačí 1 hodina, aby se mraznička zbavila ledu. Po odmražení je třeba mrazničku vytřít do sucha a potraviny se mohou vrátit zpět.

F. Macholda, K. Srdečný
[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]

Dobrý den,
je energeticky efektivnější a pro životní prostředí šetrnější vařit vodu (např. na kávu) v rychlovarné konvici než na elektřině (varianta indukce i normální plotýnka), popř. plynu?
Děkuji za odpověď.

[ 11.2.16 - dotaz číslo: 66313 - téma: Elektřina ]

Dobrý den,
nejefektivnější je ohřev v rychlovarné konvici. Na druhém místě je indukční ohřev a na třetím vaření na plotýnkovém vařiči. Nejméně účinné je vaření na plynovém hořáku.
Ve skutečnosti ale jde o rozdíl v několika procentech. Větší vliv má třeba to, kolik vody použijete. Obvykle ohříváte o něco více, než je potřeba (po zalití čaje vám v konvici ještě trocha horké vody zbude).
Z hlediska životního prostředí představuje plyn menší ekologickou zátěž než elektřina.
Ovšem vaření se na spotřebě energií podílí velmi málo - roční spotřeba je cca 250 kWh na osobu na rok. Pro srovnání, spotřeba energie na ohřev vody je dvoj- až pětinásobná. Pokud nebydlíte v pasivním domě, ještě mnohem více spotřebujete na vytápění; pokud denně dojíždíte do práce, do školy, spotřebujete řádově více energie než na vaření.
S pozdravem
F. Macholda. K. Srdečný



[ Odpovídá: Mgr., MBA František Macholda - EKIS Plzeň Ekowatt ]