The Build Up Skills Initiative Czech Republic
Odborné vzdělávání stavebních profesí v oblasti energetické náročnosti budov a OZE
Cílem projektu bylo navrhnout koncepci odborného vzdělávání pro splnění požadavků Směrnici o energetické náročnosti budov 2010/31/EU z 19.5.2010 (EPBD II), která klade na členské státy EU vysoké požadavky na energetickou náročnost budov. Jde mimo jiné o požadavek, aby všechny novostavby byly od roku 2020 "téměř energeticky nulové".
Hlavním výstupem projektu je Národní plán vzdělávání ve stavebnictví směřující k budovám s téměř nulovou energetickou spotřebou, který definuje základní podmínky, bariéry, systémová opatření a vzdělávání ve stavebnictví takovým způsobem, aby bylo dosaženo cílů projektu a naplnění vize.
Národní plán vzdělávání ve stavebnictví směřující k budovám s téměř nulovou energetickou náročností je podpořen relevantními národními veřejnými institucemi a klíčovými dotčenými stranami: orgány veřejné moci, řemeslnými stavebními a průmyslovými sdruženími, odbornými vzdělávacími institucemi atd.
Součástí plánu je seznam oblastí, na které je třeba se soustředit, návrh forem vzdělávání, návrh forem akreditace a návrh financování. Cílem plánu je dosáhnout potřebných dovedností stavebních profesí v roce 2020.
Dokumenty ke stažení:
- Souhrnná brožura - závěry
- Analýza stávajícího stavu Cz
- Status Quo Analysis En
- Národní plán vzdělávání ve stavebnictví
- Deklarace podpory
Národní plán vzdělávání ve stavebnictví směřující k budovám s téměř nulovou energetickou spotřebou
Manažerský souhrn
Smysl a struktura Národního plánu
Národní plán vzdělávání ve stavebnictví má zajistit v podmínkách České republiky (v horizontu roku 2020 a dále) realizaci cílů strategické iniciativy EU „BUILD UP Skills“, jejímž smyslem je zvýšit počet kvalifikovaných pracovníků, kteří budou připraveni a vyškoleni pro provádění změn dokončených staveb s vysokou energetickou náročností na budovy energeticky efektivní, stejně jako pro výstavbu nových budov s téměř nulovou spotřebou energie.
Národní plán vzdělávání reaguje na výsledky analýzy Status Quo a odvíjí se od celkové vize rozvoje stavebnictví v České republice. Na základě ní jsou definovány dlouhodobé priority Národního plánu. Jejich postupné naplňování se bude odehrávat prostřednictvím vybraných Opatření, které v Národním plánu definují dlouhodobé národní politiky, realizované v zájmu zlepšení personálních kapacit ve stavebnictví ČR ve vztahu k požadavkům EPBD II.
Národní plán v předkládané podobě je konsenzuálním výsledkem diskuze širokého zpracovatelského týmu, a v tomto smyslu se snaží slaďovat (často protichůdné) zájmy aktérů různých oborů a zaměření, jejichž participace na následné realizaci záměrů Národního plánu je však klíčová.
Priority a cílové skupiny Národního plánu
Priority Národního plánu jsou odvozeny z celkové dlouhodobé vize rozvoje českého stavebnictví. Právě do těchto priorit bude soustředěno úsilí při realizaci programu BuildUp Skills:
- Zvýšení kvality řízení staveb,
- Zajištění dostatečného počtu vybraných řemeslných profesí,
- Zajištění koordinace řemesel na stavbách,
- Rozvinutí systému hodnocení kvality.
Při naplňování těchto priorit bude pozornost soustředěna na osoby, které se přímo na stavbě každodenně podílejí na její realizaci, konkrétně jde o tyto čtyři cílové skupiny:
Skupiny profesí | |
---|---|
1. | Základní profese "white collars" trvale pracující na stavbě: stavbyvedoucí a stavební dozor, technický dozor stavebníka a autorský dozor, kteří opírají svou činnost o odborné kontrolory. |
2. | stavební řemeslníky: zedníky, izolatéry, štukatéry, obkladače, zámečníky, montéry, tesaře, klempíře, sádrokartonáře apod. |
3. | pracovníky montáže technologiských a technických zařízení budov (TZB), jsou to instalatéři, topenáři, montážníci OZE, montážníci vzduchotechniky apod. |
4. | elektrikáře (slaboproud, silnoproud, instalace fotovoltaických elektráren), montáž osvětlení, měření a regulace, zabezpečovacích systémů a dalších technologických systémů inteligentního domu |
Těžiště aktivit založených na Národním plánu přitom bude spočívat v řešení kvantitativních a kvantitativních disparit mezi současným stavem nabídky kvalifikovaných řemeslných profesí na stavbách a budoucím stavem této nabídky, tak aby zohlednila jak nároky modernizace odvětví stavebnictví obecně, tak nároky vyplývající s aplikace EPBD II speciálně. Jde tedy o cílové skupiny 2 – 4, i v nich však byly v rámci analýzy Status Quo odhaleny diferencované trendy. Za klíčové se proto v Národním plánu považuje věnovat pozornost následujícím profesím (včetně specifikace nároků na ně):
Profese | Změna počtu pracovníků | Zdůvodnění |
---|---|---|
Instalatér-topenář | mírný nárůst | vytápění a instlace nových zdrojů vč. OZE |
Kamnář a kominík | mírný nárůst | očekávané vyšší využití biomasy a tím užití technologicky vyspělých komínů |
Tesař | systémové inovace | zavádění nové technologie, vyšší podíl dřevostaveb |
Elektromechanik pro slaboproud | mírný nárůst | zvýší se podíl práce na regulaci a řídících systémech (měření a regulace - MaR) |
Elektromechanik pro silnoproud | mírný nárůst | nové typy osvětlovacích soustav, zvýšení podílu na změnách dokončených staveb |
Montér hydroizolací | mírný nárůst | budovy s nízkou potřebou tepla budou pracnější, protože vyžadují kvalitní a vzduchotěsné provedení |
Revizní technik | velký nárůst | instalace většího počtu nových zdrojů a nových technologií |
Z celkové nepokryté (bilanční) potřeby řemeslných pracovníků ve stavebnictví do roku 2020 ve výši cca 60 tis. osob (včetně dopadů fluktuace v odvětví) připadá na těchto 7 profesí přibližně třetina – a jde přitom o profese, které mají pro energeticky úspornou výstavbu klíčový význam. V souhrnu na uvedenou poptávku po vzdělání reaguje Národní plán zajištěním (do roku 2020) aktivit minimálně v tomto rozsahu:
- Počet účastníků jednodenních, vícedenních a rekvalifikačních kurzů: 61.200,
- Počet účastníků praktických prezentací a konzultací: 11.000.
Vedle toho by se mělo Národní plán do roku 2020 realizovat minimálně 3800 prezentací na základních školách a 500 prezentací pro širokou veřejnost.